Čip má rozměr 41×31,9mm, ale to se jedná o celý čip, ne jen snímací část ­(tedy i o to okolo­). Samotná snímací část má klasický rozměr u 35mm kinofilmu, tedy 36×24mm ­(což je 1296+576=1872, odmocnina z toho 43,3 mm­). Přiznávám, že to z textu není přesně patrné, zkusím to poopravit tak, aby nevznikaly takové mystifikace.

OK, děkji za vysvětlení. PS ­- Nikon sice full size CMOS čip používá, ale nejsou jeho. Kupují je ­(nakonec se tím netají­), tuším právě od Sony. Takže se Sony připojuje vlastně jen ke Canonu.

Takový je kompakt Sony R1, avšak kvalitou obrazu příliš nepřesvědčil. Jistě zajímavý by měl být kompakt Sigma DP1, který vyjde během několika měsíců.

obávám se, že právě DP1­(135eq 28mm f­/4, iso max 800­(původně 1600­), závěrka 1­/2000­(původně 4000­) až 15s­(původně 30s+Bulb­)­) nepřesvědčí, zatímco R1­(24­-120­/2,8­-4,8 T*, iso max 3200, 1­/2000­-30s+B max180s­) byla naopak super pokud jde jen a pouze o obrazovou kvalitu.. viz Phil Askey a další ctihodní recenzenti

*původně = při prvním představení 26.září 2006 ­(!!)

v tej sigme je faveon a to je velka vyhoda oproti CCD­/CMOS

:­-D dotaz mne velmi pobavil. V kompaktech takový senzor bude asi těžko, jeho správná funkce by mohla být zajištěna totiž pouze v případě, že by se k takovému kompaktu za objektiv s optickou geometrií optimalizovanou pro klasickou velikost snímače ­(tzn. zpravidla velikosti zrcadlovkového skla­) zařadilo i zrcadlo s rychlým návratem. A lup ho, z kompaktu se nám narodila zrcadlovka ! Zkrátka teprve odpovídající optická konstrukce umožňuje zařazení ­"pořádného­" světlocitlivého políčka do konstrukce fotoaparátu ­- nebuďte zklamán, z principu tomu bohužel nikdy nebude naopak.

Takze Sony R1 je vynimka potvrdzujuca pravidlo, ze ? :­-­) Ale vazne. Nemyslim si, ze by zrkadlo v zrkadlovkach bolo kvoli hlavnemu cipu nutne. Zrkadlo sluzi iba na presmerovanie svetla do optickeho hladacika ­(a popripade na senzory ostrenia a expozicie­). Podla mna, zrkadlo realnemu foteniu skor zavadzia, pretoze posledna sosovka v objektive musi byt od cipu v urcitej vzdialenosti, potrebnej pre cinnost zrkadla, co inak zbytocne komplikuje objektiv, hlavne pri malych ohniskovych vzialenostiach ­(mensich ako je priestor pre zrkadlo­). Preto som presvedceny, ze ak by sme zrkadlo v konstrukcnom navrhu vynechali, dal by sa objektiv spravit lepsi, lacnejsi a pri kratkych ohniskach mozno aj kratsi, pri zachovani tych istych optickych vlastnosti. Co sa tyka samotneho snimacieho cipu, mohol by to byt bezny kompaktovy cip, akurat trosku vecsi, s vecsimi pixelmi, aby mal mensi sum pri vyssich ISO.

Funkce zrcadla tak jak jste ji popsal se týká zejména kinofilmových zrcadlovek, u kterých není možné se na obraz dívat skrze kinofilmové políčko. Kinofilmové kompakty z této diskuze pro pořádek vynecháme, u těch kompozici nesledujeme skrze objektiv tak jak činíme u kinofilmových zrcadlovek + digitálních kompaktů a zrcadlovek . U digitálních fotoaparátů však sledování obrazu skrze světlocitlivé políčko možné je, neboť elektronika učiní čip ­"transparentní­". Čím to tedy je, že se dodnes zachovalo zrcadlo i u digitálních přístrojů ? V žádném připadě se nejednalo o marketingovou obranu výrobců digitálních zrcadlovek vůči jejich zákazníkům profesionálům vlastnících drahý arzenál objektivů určených pro kinofilmové políčko. To že se i dnes intenzivně vyvyjí nejen APS­-C ale i fullframeové objektivy optimalizované pro digitální senzor má přeci nějaké kvalitativní opodstatnění … Devastující účinky trvalého osvícení na kinofilm a snížení jakosti kresby digitálního snímače při dlouhodobé náhledové expozici z objektivu jsou u obou SLR technologií společným jmenovatelem a jedním z mnoha důvodů pro použití zrcadla k rovnoměrnému a přesnému dávkování expozice ! Je třeba si navíc uvědomit, že požadavky na rozlišení snímků pro studiovou fotografii rostou. Rozlišení zde však není problém pouze senzoru, nýbrž i objektivů, které je potřeba čas od času v laboratorních podmínkách seřídit. Tím, že se standardní velikost optické soustavy sníží, se pouze zkomplikují nároky na už tak složitou ­(a dle mých zkušeností, neboť sám vlastním teleobjektiv Canon EF 100­-400 L IS USM­) i často odfláknutou údržbu optických zařízení, která pracují právě ruku v ruce se senzory typově shodnými se zde diskutovaným Sony CMOS 25Mpx. V mém předchozím příspěvku mi tedy ve shrnutí unikl podstatný argument : a sice pokud usilujete o to aby snímek „opravdu nešuměl“ a zachoval si veškeré vyjadřovací prvky fotografie ­(ostrost, přenos kontrastů, kresba barev a polotónů­), s tělem fotoaparátu v ruce neexistuje lepšího způsobu jak vytvořit odpovídající kvalitní expozici nežli zrcadlem ! U senzorů typu CMOS to platí dvojnásob. Pokud budete usilovat o stabilní kvalitu ­(šum + barevná kresba­) snímků pořízených v delší sekvenci za sebou pak to platí čtyřnásob. A jestliže se navíc technologii bez zrcadla pokusíte v podobě senzoru s rozlišením nad 14 Mpx vměstnat na mnohonásobně menší snímací pole nežli je fullframe, tak potěšpánbůh. Nb. rozlišovací schopnosti výměnných objektivů jsem se již dotkl – rozlišení 25Mpix fullframe senzoru stěží dosahuje MTF charakteristika pevného zrcadlovkového objektivu vyšší třídy, natož maličká zoomovací optika daleko náchylnější k výrobním nepřesnostem. Nesnažím se Vás nijak konfrontovat, ale dle mého názoru i zkušeností existují problémy, které je u kompaktů třeba řešit dříve ­(nebo spíš je neřešit vůbec­) nežli do nich prostě integrovat 25megapixelový CMOS čip jehož vlastnosti tak vyznějí nahlucho.

Souhlasím s uživatelem Busy a příliš nesouhlasím s p. Beranem. Zrcadlo u DSLR spíše obtěžuje a všichni ho tam chceme hlavně kvůli skvělému obrazu v hledáčku, kterému se žádný EVF ani LCD nevyrovná. Při expozici s digikompaktem je čip trvale vystaven světlu, tudíž se rychleji opotřebovává a zahřívá. V praxi to znamená, že 3 roky starý kompakt vezmeme do servisu, kde extrapolují ­(omlouvám se, pokud jsem nepoužil korektní termín­) vadné pixely, čip se trochu seřídí a jede se dál. Životnost sice není neomezená, ale s klasická DSLR taky po 100 tis. fotkách skončí ­(resp. se stává nespolehlivou­).

O navyšování rozlišení čipů v kompaktech se zde můžeme bavit do aleluja. Mě osobně se to navyšování Mpix nezamlouvá, ale laboratorní testy mluví jinak. Se stejným objektivem ­(stejně špatným­) podává čip s vyšším rozlišením lepší výsledky v testech rozlišení. Můžeme se o to přít, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co se s tím dá dělat ;­-)