Je to celkem jednoduché. Posunutím snímače po pixelu ­(do strany a nahoru nebo dolů­) z toho uděláš v podstatě Foveon, pro každý pixel budeš mít R, G i B hodnotu. Pak ho posuneš na prostřední pozice ­(o polovinu pixelu­) a opět vystřídáš všechny barevné filtry. Tudíž na každém pixleu máš kompletní barevnou informaci a ještě navíc víš jednu RGB informaci pro každou čtvrtinu daného pixelu. A 200 MPx je na světě :­-)

No uvidíme, jaká bude praxe. Podle mě z toho více jak 150 Mpx vytáhnout nepůjde a když něco podobného měl Foveon, avšak méně, tj. 45 Mpx, nakonec to bylo cca 30 Mpx fejkovaných, tj. klasických. Takže to vidím max. na 100 Mpx klasických.

Jako šlo by to, ale musel by se ten snímač vychýlit o kus celé své plochy, což si myslím, že je technicky velmi obtížně realizovatelné :­-­).

Máš tam piezo motorky, které se používají normálně jako mechanická stabilizace. Tady to posuneš přesně o délku pixelu a pak přesně o délku poloviny pixelu. Dostaneš 200 milionů RGB bodů ­(v podstatě v každém bodu máě RGBRGB informaci sdílenou s okolními pixely, což ale matematicky hezky vyeliminuješ­).

Už pokud sám tvrdíš, že 15MPx Foveonu je nějakých 30 MPx klasických, tak 50MPx Foveonu ­(tři expozice tímto senzorem­) musí být 100 MPx. Když ale uděláš ještě další tři expozice pro zisk ­"Foveonového­" obrazu posunutého přesně o půlku pixelu, tak to jednoznačně musí být více než 100 MPx.

http:­/­/www.fotointern.ch­/wp­-uploads­/2010­/09­/Hasselblad_extended_MS_p28.jpg

http:­/­/www.getdpi.com­/forum­/attachments­/medium­-format­-systems­-digital­-backs­/30209d1272402126­-single­-shot­-verses­-multi­-shot­-test­-label­-200%25.jpg
http:­/­/www.getdpi.com­/forum­/attachments­/medium­-format­-systems­-digital­-backs­/30210d1272402126­-single­-shot­-verses­-multi­-shot­-test­-spot­-@­-200%25.jpg
http:­/­/www.getdpi.com­/forum­/attachments­/medium­-format­-systems­-digital­-backs­/30212d1272402157­-single­-shot­-verses­-multi­-shot­-test­-knot­-@­-200%25.jpg

Ok, dobře, asi to tedy bude fungovat, jak píšou. Ale se snímáním pohyblivých objektů to má asi problém nebo ne? Tj. že to lze použít jen na statické ­(nebo skoro statické­) objekty, tj. typicky někde ve foto studiu nebo při focení krajinek apod.

Ano, na dynamické fotky to nebude to pravé ořechové.

(komentář se vztahuje k oběma Vašim příspěvkům­)
Ať koukám, jak koukám, tak v tom ten Foveon nevidím, to by a­) musela být osminásobná expozice a nikoliv šestinásobná ­(a získalo by se RGGB místo RGB­) nebo b­) by místo Bayerovy masky RG­/GB musela být použita maska RGB­/GBR.
Takhle se získá a­) řádky RGGB a mezi nimi střídavě řádky RG a GB, nebo b­) dvojřádky, kde se střídá RGB s RGG, střídající se s dvojřádky, v nichž se střídá RGB s GGB. V obou případech se ale na každý původní pixel získá průměrně 3­/2R 3G 3­/2B a nikoliv 2R2G2B.
Každopádně, tímto snímáním se nezíská ­"200 milionů RGB bodů­", ale 300..., těch 200MPx se spíš získá tak, že se a­) interpolují chybějící barvy pro tyto pozice a b­) interpoluje informace i pro nediagonální mezipozice, aby se získalo dvakrát jemnější rozlišení ve dvou dimenzích ­-> 4x větší výsledek oproti původnímu.

Já v tom vidím Foveon docela jasně. Na daném pixelu vyfotím třeba zelenou. Pak čip posunu jedním směrem o pixel ­(třeba nahoru­) a vyfotím červenou. Vrátím to zpět a posunu to jiným směrem ­(třeba vlevo­) a vyfotím modrou. tři expozice, plná RGB informace, jako u Foveonu. Pak všecko švihnu po půl pixelu a udělám něco podobného ještě jednou. Matematicky se ale musí dpočítat vlivy jednotlivých pixelů pro daný čtvrtpixel.

No ale to koukáte na jeden pixel, když na sousední pixel aplikujete stejné posuny, tak na něm dostanete něco jiného ­- nedostanete RGB, ale buď RGG, nebo GGB. Tohle vám bude fungovat jen na původně ­"zelené pixely­", na ostatní ne, schválně si zkuste reálně zakreslit.

RG­/GB ­-­(posun ?­)> {RG}{RG}­/{GB}{GB} ­-­(posun zpět a ?­)> {RGG}{RGB}­/{RGB}{GGB}

To byste musel pro liché pixely udělat jeden posun jiný než pro sudé, pak to ale nelze zvládnout v jednom snímku, že. Musely by se ­"modré a červené pixely­" posouvat na dvakrát víc pozic než ­"zelené pixely­", abyste získal všude {RGB}.

Jo, už ti rozumím, máš pravdu. Každopádně je ale jasné, kde se berou ty detaily navíc. Otázkou je, jak přesně funguje tato poslední verze ­(starší měly čtyřexpozici, pokud se nepletu­), díky šestiexpozici ale získá pro každý čtvrtpixel šest barevných informací v ­"nějakém­" poměru barev s určitým smícháním s okolními pixely.