Zajímavý článek, jež bohužel nese plno fyzikálních nepřesností, ale snaha vysvětlit tu byla.
Odpovědět0 0
aX__
|
28.6.201220:20
Pane Petr dik, ted mam trochu vic jasno. Vidim, že pani Ticha do toho moc nevidi, co? A uz se ani neozvala, co?
Odpovědět0 0
PETR PETR
|
19.11.20110:46
Vážená paní Tichá,
podle data je moje reakce hodně spožděná, ale i přesto jsem nevydržel nereagovat (na vaše setření pana aX) ačkoli mne sem zavedla náhoda při vyhledávání ....
Musím se tvrdě zastat dotazu, podle vás z nepochopení... jakého?!.
Pokud je světlo skutečně lineárně polarizované (např odaz od povrchu skla, vodu apod pod tzv Brewstrovým úhlem) tak je možné jej zřetelně vidět skrzeva polarizační filtr (při otáčení jsme schopni tuto polarizovanou složku odfiltrovat) ale to platí naprosto obecně!!
Nevím kde jste vzala tvrzení, že je-li něco ve vzduchoprázdnu a "svítí-li" odraženým světlem, pak je toto světlo polarizované (nebo dále(?) dopadá skrze atmosféru, tudíž je polarizováno). Ujišťuji Vás, že kdyby toto tvrzení bylo pravdivé, tak již máte za něj Nobelovku.
Nechci Vás chytat za slovíčka, ale než někoho napadnete, tak si o tom něco laskavě přečtěte.
Jinak jsem váš článek pročetl, a musím uznat že jde sice o populární vysvětlení některých fyzikálních (optických) úkazů, ale většinou, až na vyjímky, nejsou příliš odchýleny od skutečnosti a vtěstnat je do jednoho článku je opravdu kumšt.
S pozdravem
PP
Odpovědět0 0
PETR PETR
|
19.11.20111:18
Paní Tichá, přikládám link na stručný a výstižný popis jak je to s polarizací světla měsíce
arago.elte.hu/files/MoonlitNightSkyPol_JGRD.pdf
S pozdravem.
PP
Odpovědět0 0
Page not found :(
Odpovědět0 0
PETR PETR
|
20.11.201117:58
Odpovědět0 0
NNNNN
|
26.1.200713:32
Ahoj, nevite nekdo jak se prislo na opacne bervy??? Kazda barva ma svuj opak. Zajimalo by me jak se k tomu doslo. Dekuji N.
Odpovědět0 0
aX
|
11.1.200713:39
Dnes ráno jsem koukal přes polarizační filtr na měsíc a NENÍ to polarizované světlo - ať jsem kroutil jak jsem kroutil, svítil pořád stejně. To že jde o světlo odražené ještě neznamená, že je to polarizované světlo. Měsíc by asi musel být hladký jako zrcadlo, pak by MOHLO jít o polar.světlo!!
Odpovědět0 0
Anna Tichá
|
23.1.200712:46
Dobry den Pane aX,
chtela bych reagovat na Vas prispevek.
Je mi lito, ze jste nepochopil z meho clanku, jakym zpusobem vyuzivat polarizacni fitry. Jsou zhotovene pro sledovani reflexu na nekovovych predmetech, tedy Mesic mezi ne nespada....
Jinak dale k Mesici samotnemu. Jedna se o polarizovane svetlo. Mesic se nachazi ve vzduchoprazdnu a sviti svetlem odrazenym od Slunce. Svetlo od Mesice na Zem dopada skrze zemskou atmosferu, tudiz je filtrovano a polarizovano.
Dekuji za Vasi pripominku a preji pekne foceni.
S Pozdravem Anna Ticha
Odpovědět0 0
PETR PETR
|
24.11.201122:12
Pane aX,
chci se ohradit proti tomu, jak vás paní fotografka napadla - myslím, že je trochu slabá ve fyzice, a napadla vás naprosto bezdůvodně místo vysvětlení (ale je možné, že jste ji zaskočil, a nevěděla).
Takže, abych vnesl trochu světla do vašich nejasností.....
Polarizace je opravdu jediná, tedy je naprosto stejný efekt polarizovaný odraz od skla a polarizované světlo měsíce.
A ještě jednu vsuvku - není pravda, že vše odražené je polarizované, dokonce ani odraz od rozhraní sklo vzduch není polarizovaný, pokud je kolmý! Pokud naklápíme toto rozhraní, a úhel dopadu se zmenšuje polarizace se zvyšuje (je eliptická) a když dosáhneme tzv. Brewstrova úhlu (je to atan indexu lomu tohoto rozhraní) je polarizace úplná, tzv lineární, při dalším naklápění se opět vrací k eliptické.
A nyní zpět k měsíci - jeho světlo je pravdu polarizované, ale rozhodně ne tolik, jak jste asi čekal - navíc vektor polarizace je na jeho ploše různě natočený, a rozhodně dosti vzdálen on lineární polarizace; pokud si měsíc zvětšíte, abyste jej viděl dosti zřetelně a použijete pol. filtr a budete jím otáčet, všimnete si, že některé části trochu tmavnou v závislosti na natočení filtru.
Jinak bych ještě trochu poopravil trochu komplikovaný a z mého pohledu nepřesný výklad indexu lomu – pokud výraz že: „index lomu charakterizuje lom světla v daném prostředí“ uvedeme na pravou míru, tak by to bylo asi takto - index lomu je vždy vztah mezi dvěma (optickými) prostředími (jedním je obvykle vakum) a určuje poměr rychlostí šíření (přesné, výstižné a daleko jednoduší). Nemůžeme mluvit o tom že charakterizuje úhel lomu (ačkoli vliv na něj má) to by bylo fyzikálně drzé, leda že bychom to chápali jen filozofické rovině.
Dále prosím vůbec nečtete popis difrakce, a vysvětlení koherence, je nepřesné a neuvěřitelně komplikované. Ještě bych, trochu pro vylepšení představy dodal, že odraz od skla není rozhodně zanedbatelný při běžném indexu lomu kolem 1,5 je na každém rozhraní sklo vzduch cca 4% - zvážíme-li, že vidíme logaritmicky to je docela dost nezanedbatelné.
Tímto nechci vůbec snižovat umělecké hodnoty článku, ale jen podotknout, že je vhodné nechat si odborná vyjádření zredigovat někým kdo tomu rozumí.
Odpovědět0 0
