Ospravedlnujem sa za preklepy ­(tablet)

V USA pro změnu můžeš dostat pokutu až 1500 dolarů za focení přírody.

V USA můžeš dostat i pokutu za focení se stativem, pokud nemáš příslušnou povolenku.

Nielen v USA, ale aj na Karlovom moste :)

Tam nedostaneš pokutu, tam tě fyzicky napadnou.

Jenže komerční použití je i fotografie v reklamním banneru 300x300 pixelů a na to fotka z FB stačí královsky.

a jaký by si ,,majitel práv,, představoval poplatek z prodané fotky, když ve fotobankách převládají ceny kolem dvou €ur, ty za dvacet, padesát, jsou vlastně neprodejné ­)­)­)­)­)­)­)

Ano, někdy může být kopie ­"reklamou­", zároveň to ale může bý obohacování na úkor jiných, což platí např. pro ten design aut. Nebo i tam Vám přijde čínské kopírování designu a ­"ukradení­" tisíců hodin práce u prken, aerodynamickém tunelu a kdo ví kde ještě jako v pořádku? Proč by jedna firma měla narvat miliardy korun do vývoje auta a další firma přijde s ­"pravítkem­" a tuto miliardovou práci jen betrestně ­"okopčí­"?

Právě proto je to hodně problematická oblast, neboť některé formy replikace jsou pro majitele copyrightu spíše výhodné a nějaké restrikce by tu být spíše neměly ­(zpravidla zobrazení produktu ­- fotografie, malby,...­) a některé naopak ­(samotná kopie produktu v jeho typické formě­).

Vsetky moderne staty v urcitom obdobi rozvoja svojej civilizacie masivne kopirovali ­(hodvab, papier, porcelan a strelny prach ma europska civilizacia od Cinanov­) a autorske pseudoprava ignorovali a az ked sa stali z ­"kopirovacov­" ­"kopirovanymi­" tak zacali masivne vynucovat koncept autorskych pseudoprav.
O par desiatok rokov, ked zacnu kopirovat aj Cinanov, tak budu Cinania viest najviac pravnych sporov v oblast ochrany svojich autorskych pseudoprav. Teda ak sa dovtedy tento zlocinecky koncept, v ramci urychlenia rozvoja civilizacie, nezrusi ­(ale to som prilis veljky optimista­).

K tomu rohlíku. Představte si situaci, kdy začnete péct třeba nějaký zajímavě tvarovaný rohlík a přidáte do něj něco zajímavého, chuťově bude úplně vynikající. Budete v celém městě ­(kraji­) vyhlášený Vaším skvělým rohlíkem. Pak někdo přijde a začne péct tentýž rohlík naproti přes ulici. Jak se budete cítit? Přijde Vám to fér, že Váš rohlík pečou jiní a berou Vám Vaše zákazníky? Z desetitisíců prodaných rohlíků denně budou najednou jen tisíce, protože deset dalších lidí je začalo péct taky. Odhlédněme od toho, zda se dá copyrightovat rohlík, bavme se o principu.

Slobodny trh bez obmedzeni ­(aj obmedzeni cez autorske pseudoprava­) je to najlepsie pre spolocnost. Konkretnym jednotlivcom to samozrejme moze vadit, ale zakony sa musia vytvarat pre celu spolocnost, nie pre konkretnych jednotlivcov.
Ak niekto vymysli nieco nove, ma tu vyhodu, ze na trh pride ako prvy a ma tak najvacsiu sancu ziskat si zakaznikov. Ak tuto moznost nedokaze vyuzit, napriklad nasadi prilis vysoke ceny alebo nedokaze pokryt potreby vsetkych zakaznikov, ­"kopirovaci­", ktori dokazu naplnit potreby zakaznikov su pre spolocnost velmi uzitocni.
Nevidim dovod a dokonca ako som pisal vyssie, je to aj extremne nebezpecne pre dalsi rozvoj civilizacie, aby ten kto vymysli nieco nove, dostaval okrem vyhody prvenstva na trhu aj dalsie vyhody. Monopol je extremne skodlivy pre spolocnost a autorske pseudoprava nie su nicim inym, ako formou statom zaruceneho monopolu.

Takže pokládám otázku znovu. Jsem výrobce aut, do vývoje vrazím miliardy koun, které musím zohlednit v ceně, auto je kvůli vývoji do něj vloženého dražší řekněme o 50 tisíc na kus ­(nějak se ten vývoj zaplatit musí­). Pak někdo přijde, zkopíruje to téměř zadarmo a nasadí nižší cenu ­(třeba o těch 50 tisíc na kus, protože nemusí platit vývoj, ten už zaplatil někdo jiný, zbudou mu náklady na výrobu a marketing­). Vám to opravdu přijde v pořádku, že toto dělá pro dobro společnosti? Originální výrobce neprodá nic ­(protože potřebuje zaplatit vývoj­) a zbyde mu akorát dobý pocit, že byl první? :­-D

Můžete mi říct jediný důvod, proč by výrobce originálního výrobku měl být penalizován za to, že to byl právě on, kdo provedl onen vývoj a krok kupředu? Vždyť Vy naopak chcete zrušením autorských práv vývoj penalizovat a ne podporovat. Zamyslete se nad tím.

Celá záležitost je právě problematická tím, že v některých oblastech kopírování originálního výrobku samotný výrobek podporuje, někde jej ale naopak zabíjí.

Můžete mi říct jediný důvod, proč by výrobce originálního výrobku měl být penalizován za to, že to byl právě on, kdo provedl onen vývoj a krok kupředu?

Aka penalizacia preboha ? Len slobodny trh. Ked si Tesco otvori obchod vedla Lidlu a odoberie mu zakaznikov, tak sa Lidl tiez nemoze stazovat na to, ze investoval do reklamy aby prilakal do danej lokality zakaznikov a dokonca v kazdom civilizovanom state existuje Protimonopolny urad ktory kontroluje, ci sa Tesco s Lidlom nejako nedohodnu napriklad na cenovom karteli a ak sa to zisti, tak dostanu mastnu pokutu. Okrem toho naklady na vyvoj kvalitnej kopie ­(a tie nekvalitne na slobodnom trhu nemaju sancu­) mozu byt aj vyssie ako naklady na vyvoj originalu. Napriklad aj kopia auta musi prejst testami bezpecnosti.

Predstavte si 2 typy civilizacii:
Civilizacia A: Ak chcem nieco nove vymysliet, musim si najskor zaplatit armadu pravnikov, aby mi zistili ci si podobnu myslienku uz niekto nepatentoval alebo ju nechrania autorske pseudoprava. Pretoze aj ked bola moja myslienka originalna, ak ma niekto predbehol, nemozem uz produkt na nej zalozeny slobodne predavat,
A ak vymyslim naozaj nieco originalne o co je na trhu zaujem, tak len vyberam poplatky za licencie a nic ma nenuti k dalsiemu vyvoju.
Civilizacia B: Svoj produkt dam na trh bez toho aby som musel platit nejakych pravnikov a kedze viem, ze skor ci neskor ho niekto skopiruje, nesmiem ­"zaspat na vavrinoch­" ale musim vymyslat zase nieco nove.

Ktora z tychto civilizacii bude mat rychlejsi vyvoj ? Jednoznacne ta B a takto fungovala aj europska civilizacia do doby, kym sa masivne nazacal rozmahat koncept autorskych pseudoprav, ktory vyvoj spomalil a stafetu postupne preberaju tie civilizacie, ktore autorske pseudoprava neberu tak vazne ­(ako Cina­).

Máte a nemáte pravdu. Váš problém je v tom, že vše házíte do jednoho pytle. Civilizace A i B bude mít rychlejší vývoj, jen každá v jiné oblasti.

Jaká penalizace? Už jsem to tu říkal dvakrát, mám to opravdu opakovat potřetí? Kde čínský výrobce aut kopírující ta evropská platí designéry, kteří musí design vymyslet tak, aby dobře vypadal a zároveň byl bezpečný ­(např. pro chodce­), kde čínští inženýří mají drahé aerodynamické tunely a tisíce hodin v něm strávené, když jim aerodynamiku naměřili už Evropané? Kopie auta musí projít testy bezpečnosti, ale přece ten, kdo kopíruje, nemusí tu bezpečnost ­"vyvíjet­", když ji okopíruje. To je penalizace doslova brutální, vývoj rozhodně není malá položka v ceně výrobku. Čínský výrobce okopíováním auta může přinést stejnou kvalitu za mnohem méně peněz, protože ­"ukradl­" vývoj. A to prostě není fér.

Naproti tomu je pravda, že copyright a obecně patenty hodně brzdí vývoj zejména nehmotných věcí ­(software­) a technologií, ve výsledku je také dost prodražují. Pak existují i takové firmy, které se nestarají o nic jiného než prodej patentů ­(patentový trol­). To také není zrovna dobře.

Váš příklad s Tescem a Lidlem je úplně mimo mísu, protože Tesco Lidlu nekrade jeho produkt, který vymyslel a za který zaplatil jeho vývoj. Tesco prostě postavilo konkurenční produkt. Když Audi přijde s autem, které konkuruje BMW, možná mu vezme nějaké zákazníky, ale jak Audi, tak BMW přišly na trh s produktem, který vyvinuly. Když ale Audi okopíruje BMW, nalepí na něj svůj znak a takto mu konkuruje, už to není správné, protože vyvíjelo BMW, jen ono zaplatilo výoj a Audi může mít svou kopii levnější o tento vývoj. Je tedy v neoprávněné konkurenční výhodě. Vám to opravdu přijde jako správné?

Priklad z Tescom a Lidlom nie je mimo. Preco by sa mali posudzovat ­"naklady na vyvoj­" inak ako ­"naklady na preniknutie na trh­" ?
"Když ale Audi okopíruje BMW, nalepí na něj svůj znak a takto mu konkuruje, už to není správné, protože vyvíjelo BMW, jen ono zaplatilo výoj a Audi může mít svou kopii levnější o tento vývoj.­" kym by Audi okopirovalo kompletne auto od BMW tak prejde tolko casu, ze BMW uz bude mat na trhu novy model a pre Audi by to boli len vyhodene peniaze. Kopirovanie nie je az taka jednoducha zalezitost, na VS ma ucili aj ludia, ktori kopirovali v Tesle Intel 8080 a kym sa im podarilo vyrobit ako­-tak funkcnu kopiu, tak mal Intel uz davno na trhu vyspelejsie mikroprocesory a MHB8080 nebolo mozne, okrem uzavreteho ­"trhu­" RVHP, vobec predavat. Na druhej strane rozvoju informacnych technologii a 80. rokoch v CSSR a vzdelaniu ludi v tejto oblasti, dost pomohli aj taketo neskore a nekvalitne kopie ­(a na nich zalozene PMD 85 a pod.­)
Predstavme si ale situaciu, ze by dnes AMD mohlo bez obmedzeni kopirovat procesory Intel. Samozrejme, vzhladom na horsiu mikroelektronicku technologiu, ktoru ma AMD k dispoziicii, by tie procesory nemali az take vlastnosti ako original, ale aj tak by to situaciu v IT, kde ma Intel dnes v oblasti mikroprocesorov prakticky monopol, posunulo dalej.

Je mimo, úplně a totálně. Můžete mi vysvětlit, jak proboha investice Lidlu do reklamy Lidlu využilo Tesco? :­-D Tohle nejsou náklady na vývoj, ale náklady na marketing. A to je rozdíl, to ja sakra velký rozdíl. Cena výrobku se skládá z nákladu na jeho výrobu ­(materiál+práce­), jeho vývoje a jeho marketingu + dalších drobností. Pokud něco okopíruju, tak materiál+práce zůstávají ­(stále to musím nějak a z něčeho vyrobit­), zůstává i marketing ­(musím to nějak prodat­), ale odpadne mi vývoj, protože ten zaplatí někdo jiný a já jej sprostě využiju.

Tím chcete říci, že okopírování trvá déle než samotný vývoj? Jasně, že bude mít zpoždění, pořád jde ale o ten princip, že zneužiji práci někoho jiného, který do toho investoval své peníze. Licence a patenty nejsou nic jiného než spolupodílení se na vývoji finanční cestou poté, co je vývoj dokončen.

Procesory. Vždyť to je úplná blbost. Proč by měl Intel vyvíjet za miliardy nové procesory a pak by přišlo AMD, obšlehlo by to a vyrobilo by totéž, aniž by do vývoje cokoli dalo? Vždyť je to nesmysl. Buď bude vyvíjet konkurenční produkt a zaplatí vlastní vývoj nebo by mělo využít architekturu Intelu s tím, že se bude spolupodílet na vývoji = licenční poplatky.

Já fakt nechápu, jak Vám může připadat správné využít práci někoho jiného, nezaplatit mu za ni a pak se na ni obohacovat a vydávat ji v podstatě za svou. To mi přijde naprosto zvrácené. Opravdu nerozumím tomu, proč by vývoj měla platit jedna jediná společnost ze svého a ostatní by se na tom měli přiživovat, aniž by se na vývoji nějak podíleli ­(ať už myšlenkami nebo penězi­).

Lidl prilaka svojou reklamou na konkretne miesto zakaznikov a ked si tam Tesco postavi predajnu tak mu odoberie cast zakaznikov, teda usetri naklady na marketing. Co je na tom nepochopitelne ?
Ano, kopirovanie moze trvat dlhsie a moze byt aj nakladnejsie ako vlastny vyvoj. Napriklad ­"reverse engineering­" rozlicnych proprietarnych protokolov je casto narocnejsi ako vyvoj originalneho protokolu. Kvoli zachovaniu kompatibility je to ale niekedy nutne robit.
"Já fakt nechápu, jak Vám může připadat správné využít práci někoho jiného, nezaplatit mu za ni a pak se na ni obohacovat a vydávat ji v podstatě za svou.­" ­- Ja zase nachapem, ze nedokazete pochopit, ze tento princip, teda ze veci sa nevymyslaju odznovu ale sa ludia do rozlicnej miery ­"inspiruju­" myslienkami a produktami prace inych, je zakladom na ktorom vznikla nasa civilizacia a jeho potlacanie brzdi pokrok a ine civilizacia ako ta cinska, tak ziskavaju voci nam vyhodu.
Ano, autorske pseudoprava pomahaju konkretnym firmam a konkretnym jednotlivcom, ale spolocnosti ako celku su len na skodu, rovnako ako monopol pomaha konkretnej firme ktora ten monopol ma, lenze spolocnost uz zistila, ze je to skodlive a preto sa monopol zakonnymi prostriedkami potlaca.

Ale vždyť já přece neříkám, že se věci nemají vymýšlet znova a že se nemá využívat práce jiných nebo tou prací inspirovat. Jen mi přijde správné, že pokud využiji práce jiných, měl bych se na tom nějak spolupodílet. Smím se zeptat, co děláte za práci?

Vcelku chápu ochranu ­"autorských práv­" ­(ve skutečnosti ochranu kopírovacího monopolu­), ale co nechápu, je skutečnost, jak mohli zákonodárci celého světa podlehnout copyrightové lobby natolik, že ochrana trvá 70 let po smrti nejdéle žijícího spoluautora. To je do nebe volající nesmysl, způsobený lobbingem Disneyho studia, protože kdykoli měla končit práva na myšáka Mickeyho, došlo k prodloužení tohoto nesmyslu.

Copyright by měl být chráněn maximálně pět let od zveřejnění a dost. Kdo si nedokáže nahrabat za pět let a včas přijít s novým dílem, ať je převálcován těmi dravějšími.

AKo IT konzultant sa zivim predajom produktu mojej dusevnej prace. Za svoju pracu dostanem zaplatene ­(ako dostal za nu zaplatene ten architekt v prispevku vyssie­) a preto ma dalej netrapi, ci niekto moje myslienky skopiruje, dalej siri alebo na nich vybuduje nieco nove, bez toho aby mi za to zaplatil, pretoze to nove pomaha nielen mne ale celej spolocnosti aby sa posuvala dalej ­(a mne, pokial ­"nezaspim na varinoch­" a dokazem tie nove myslienky vyuzit, pomaha zarabat dalsie peniaze­).

Výborně. To Vám tedy bude následující příklad z IT hodně blízký a ukáže Vám, jak jsou Vaše požadavky nesmyslné a jdou dokonce PROTI tomu, co vlastně chcete, jen si to neuvědomujete.

Sám jste tu zmiňoval situaci, kdyby AMD mohlo kopírovat Intel ­(a rozdíl by byl ve výrobních technologiích­). OK, takže pokud by dle Vás AMD mohlo kopírovat Intel na poli procesorů, jistě byste neměl nic proti tomu, aby třeba AMD kopírovalo NVIDII na poli grafických čipů. Jenže jak AMD, tak NVIDIA jsou vývojářské firmy a nikoli výrobní. Vymyslí návrh čipu a ten jim vyrobí výrobce, někdo, kdo má fabriku a na waferu dokáže vyrobit několik set čipů. Zpravidla je to společnost TSMC, GlobalFoundries....

Teď budou jen čistě fiktivní čísla pro ukázku principu. NVIDIA vymyslí novou generaci čipů, vývoj spolkne 10 milionů dolarů. S návrhem přijde do TSMC a nechá si vyrobit milion čipů po 30 dolarů za kus, tedy 30 milionů dolarů. Na to, aby NVIDIA měla milion čipů, musí zaplatit 40 milionů dolarů ­(10 za vývoj, 30 za výrobu­). To je 40 milionů dolarů na milion čipů, tedy 40 dolarů za čip.

Pokud AMD může beztrestně přistupovat k návrhům čipů NVIDIA ­(což Vy navrhujete­), tak na tomto návhu může postavit lepší čip, ale zároveň nic dalšího s návrhem dělat nemusí. Vezme návrh NVIDIE ­(což dle Vás může­), zajde do TSMC a řekne ­"vyrobte mi milion těchto čipů­". Společnosti TSMC zaplatí 30 milionů dolarů a má jeden čip za 30 dolarů. Tedy o 10 dolarů levněji než NVIDIA, která čip vyvinula. Přitom jde o tentýž čip vyobený v téže továrně, jen jedna společnost jej vyvinula a druhá ­"ukradla­".

A teď zákeřné otázky. Když volnost v tomto ­"inspirování se­" má dle Vás posouvat vývoj kupředu, můžete mi zdůvodnit, jak tato situace pomůže vývoji? Co by motivovalo společnost AMD investovat své vlastní peníze na vývoj svého vlastního čipu, když prostě sprostě může vzít beztrestně čip konkurence a mít jej o čtvtinu levněji, protože neplatí vývoj?

A naopak, co by motivovalo společnost NVIDIA k vývoji dalších čipů, když ­(s nadsázkou­) na druhý den přijde konkurence s jejím návrhem do téže fabriky a bude mít její čipy o čtvrtinu levněji. Kdo si bude od NVIDIE kupovat její čipy, když jim AMD dá totéž levněji jen proto, že AMD neplatilo vývoj a jen ho ­"ukradlo­"?

Takže co se stane? Možná NVIDIA vymyslí příští generaci čipů, opět investuje 10 milionů dolarů, ale protože si všichni kupují levnější čipy konkurence ­(která jí obšlehla vývoj­), tak možná vyrobí jen 100 tisíc čipů. Takže se dostaneme do takové situace, že NVIDIA zaplatí 3 miliony dolarů za výrobu 100 tisíc čipů, 10 milionů za vývoj, což máme 13 milionů dolarů na 100 tisíc čipů. Cena jednoho čipu 130 dolarů. A AMD? To přece dle Vašeho názoru může zkopírovat čip od NVIDIE, vývoj neplatit, opět si ho nechat vyrobit za 30 dolaů za kus, tedy 4krát levněji.

To by už AMD bylo pořádně blbé, kdyby se hnalo do nějakého vývoje, když může mít stejný čip jako konkurence 4krát levněji. A to by byla NVIDIE také pořádně blbá, kdyby v tom pokračovala, když konkurence její čipy bude moci ­"na druhý den­" nabídnout 4krát levněji.

Vám toto opravdu nepřijde jako brutální penalizace vývoje a nikoli podpora? V takovém případě se Vám na jakýkoli vývoj NVIDIE pěkně rychle vykvákne a půjde možná tak péct ty rohlíky.

"Vezme návrh NVIDIE ­­(což dle Vás může­­), zajde do TSMC a řekne ­­"vyrobte mi milion těchto čipů­­". ­"
Nie, tak to nefunguje. Najskor musi AMD okopirovat navrh NVIDIE na zaklade analyzy cipu a az potom moze na tomto zaklade dat vyrobit vlastny cip. To zaberie cas, energiu a peniaze ­(a mozno to bude aj drahsie ako vyvoj vlastneho cipu­) a da tvorcovi originalu trhovy naskok.
Neexistencia autorskych prav neznamena automaticky aj povinnost vsetky svoje navrhy a myslienky automaticky zverejnovat a dokonca umoznuje zmluvne ­(ale pozor, nie na zaklade zakona, ktory je vseobecne platny­) zaviazat napriklad TSMC aby navrh NVIDIE nepredalo konkurencii.
Ale ak je uz nieco zverejnene v akejkolvek forme ­(napriklad vo forme hotoveho cipu alebo trebars vyrobeneho auta­) tak kopirovanie takehoto produktu ­(firmou, ktora nie je zmluvne viazana k mlcanlivosti­) by malo byt uplne volne, pretoze tym by sa firmy nemuseli zaoberat pravnymi otazkami ale svoje usilie zamerat cisto na technologiu. To pomaha aj tvorcom ­"originalov­" ­(pretoze ich nuti k vyvoju novych, neskopirovanch produktov­) aj ­"kopirovacom­", pretoze aj analyza originalu a tvorba ­"kopie­" na jej zaklade je tvoriva cinnost. A cim viac tvoria inzinieri a cim je menej prace pre pravnikov, tym je spolocnost na tom lepsie a napreduje rychlejsie.

Ale co, když se ty návrhy dostanou ven jinou cestou, někde je vynese ven? Pokud duševní vlastnictví nechcete považovat za majetek, pak ani jejich využití při nelegálním získání nebude právně nijak postižitelné. V takovém případě se AMD může dostat k návrhům okamžitě ­(odpadla by ta analýza­) a nic by nebránilo nechat si takový čip vyrábět. A když už ne u TSMC, tak co kdyby GlobalFoundries byl schopen vyrábět tentýž čip tou stejnou technologií se stejnými vlastnostmi? Co v takovém případě, kdy už je něco ­"zveřejněno­", byť zveřejněno být nemělo?

Další příklad, hudba a filmy. Podle Vás je tedy naprosto v pořádku stáhnout si film ­(třeba si jej půjčit na DVD, půjčit v elektronické půjčovně­), udělat si jeho kopii a tu pak sám pronajímat. Vy sám nemáte s produkcí filmu nic společného ­(neplatil jste štáb, herce, nic­), ale vesele si vyděláváte na prodeji­/pronajímání díla, které nebylo vytvořeno Vámi a za které jeho tvůrci nedostanou od Vás nic zaplaceno ­(odhlédněme od toho, kolik peněz shrábne produkce a kolik skuteční autoři nahrávky či filmu, hudebníci...­). To Vám opravdu přijde být v pořádku? Jediné Vaše náklady budou nechat si vylisovat CD­/DVD nebo zřídit web a rozhraní pro elektronické půjčování. Ale už budete prodávat produkty jiných, za které jejich tvůrci nic nedostanou ­(navíc Vy to můžete prodávat­/pronajímat levněji, protože nemáte žádné náklady s výrobou prodávaného ­/ pronajímaného díla ­- tím myslím natočení filmu, alba­).

Mně to přijde jako naprostá pitomost jak legálně, tak i morálně. To by totiž klidně mohlo skončit tak, že album koupí jediný člověk na planetě a pak jej legálně rozdistribuuje po celém světě ­(prodejem, pronájmem, streamováním­), vydělá na tom a tvůrce dostane peníze jen za tento jeden prodaný kus. Vždyť to je naprostá *****.

Ak sa zverejni nieco co zverejnene byt nemalo, tak ma autor myslienky rovnaku smolu, ako ked jeho myslienku nezavisle objavi niekto iny a patentuje si ju o den skor. Hoci v skutocnosti, v pripade toho patentu je na tom horsie, pretoze ak mu len ­"unikne­" informacia, tak moze svoj produkt predavat dalej ­(aj ked pravdepodobne za nizsiu cenu, kedze nema monopol­) a stale ma sancu napriklad tym, ze poskytne zakaznikom lepsie sluzby ­(napriklad support, kedze je autor povodneho napadu, dany produkt teda pozna lepsie a moze pokytovat lepsiu podporu­) ziskat vacsi podiel na trhu ako ­"kopirovac­".
V pripade, ak si jeho myslienku niekto iny patentoval, tak bez dohody s drzitelom patentu pocas jeho platnosti komercne danu myslienku vyuzit nemoze.

Skutocny tvorca umenia tvori preto, aby sa jeho umenie dostalo k co najviac ludom. Tvorca braku tvori pre peniaze. Ano, tvorcom a hlavne vydavatelom braku autorske pseudoprava vyhovuju, preto cez lobing zakonodarcov neustale rozsiruju ich posobnost.
Najvacsie kulturne poklady nasej civilizacie vznikli v dobe, ked ziadne autorske pseudoprava neexistovali.Pre jej dalsi rozvoj z hladiska autorskych pseudoprav existuju v podstate len dve cesty. Alebo sa demokratickym rozhodnutim vacsiny otroctva autorskych pseudoprav zbavime a nasledny technologicky, ekonomicky a kulturny ­(ked zmizne brak ostane len skutocne umenie­) rozmach bez zbytocnych pravnych a byrokratickych obmedzeni, nas posunie dopredu, alebo nas ekonomicky, technologicky a mozno aj vojensky ­"prevalcuje­" ina civilizacia, ktora koncept autorskych pseudoprav ignoruje ­(ako ta cinska­).

Zkuste ale už aspoň jednou odpovědět na otázku. Je podle opravdu Vás morálně a legálně správné stáhnout si hudbu někoho jiného ­(je jedno zda brak nebo umění, to tu netahejte, s věcí to nemá vůbec nic společného­) a prodávat ji pak dál ­(obohacovat se na ni­), aniž by z toho umělec viděl nějaké peníze? To, zda to umělec dělá pro peníze nebo ne, je také vedlejší. Bavme se o principu.

Je podle Vás normální vzít jakoukoli práci někoho jiného a prodat ji, aniž by tvůrce této práce měl z toho nějaký zisk? Odpovězte na otázku.

Pracu niekoho ineho ­(napriklad vynalezcu abecedy­), bez toho aby sme za nu zaplatili, momentalne vyuzivame obidvaja. Ja osobne s tym nemam ziadny problem. Rovnako ako nebudem mat ziadny problem s tym, ak niekto napriklad vyuzije moje myslienky, ktore som do tejto diskusie napisal, bez toho aby mi za to zaplatil. Jednoducho beriem za samozrejme fakt, ze kopirovanie umeleckych diel, technickych vynalezov a inych foriem myslienok je zakladom na akom vznikla nasa civilizacia a silou, ktora ju pohana dopredu.
Hudobnik ma napriklad moznost produkovat svoju hudbu formou, ktora je prakticky neskopirovatelna ­- koncertami. Rovnako autori filmov mozu obmedzit svoje filmy na premietanie v kine, kde je znovu vyroba kvalitnych kopii prakticky nerealizovatelna.
Ak ale hudobnik alebo filmar chce zarobit viac a sirit svoje diela k vacsim poctom ludi a vyuzije to, ze technika dnes umoznuje masivne kopirovat a sirit jeho diela, treba pocitat s faktom, ze vynalez masivneho kopirovania vyuzije aj niekto iny.

To, že technika něco umožňuje, ještě neznamená, že to je morálně správně. To, že mi nůž umožňuje vraždit, ještě neznamená, že vražda je OK.

Já také poskytuju spoustu svého duševního vlastnictví zadarmo, nic za to nechci a nevadí mi to. Přesto jsou ale oblasti, kde bych nechtěl, aby je někdo využil bez mého svolení a obohacoval se na tom.

"To, že mi nůž umožňuje vraždit, ještě neznamená, že vražda je OK­"
Nemozem si pomoct ale tu ma napadlo toto :­-­)
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=ALZZx1xmAzg

Tu je pekne zhrnute, aj na zaklade vyskumu a praktickych fungujucich pripadov, ako by vyzeral svet bez pseudoprav dusevneho vlastnictva. Jeden z peknych prikladov z historie tam ukazuje, ze v Nemecku 19. storocia, kde autorske pseodopravo prakticky neexistovalo, vychadzalo asi 10x viac knih oproti Velkej Britanii, kde princip autorskeho pseudoprava bol zavedeny uz na zaciatku 18. storocia. Dalsi priklad je, ze britski autori zarabali viac na predaji svojich knih v USA, kde tiez v 19. storoci autorske pseudoprava na knihy zahranicnych autorov neplatili:
http:­/­/wiki.mises.org­/wiki­/Without_Intellectual_Property

Tím příkladem s knihami jste si ale dal gól do vlastní brány. Vždyť Vy přece tvrdíte, že na těch knihách vydělali! :­-D Takže asi nějaké peníze z toho dostali. A nevím, jak dobrou máte angličtinu, ale já tam vidím, že nešli cestou royalties ­(provizí­), ale prodeje práv ­(selling the rights­). Takže očividně ­"práva­" prodali a otázka autorských práv tu svým způsobem byla ­(jinak řečeno, za knihu dostali zaplaceno­). Takže jste vlastně potvrdil to, co píšu, autor díla by měl být nějakým dílem odměněn za svou práci. Vy sám jste mi tu hodil příklad, kdy britští autoři knih vydělali prodejem práv ke knize. I v tom Německu se píše, že si ti autoři vydělali. Ne, že někdo vzal jejich knihu a oni z toho nikdy nic neměli.

A o to právě jde. Zajistit, aby práva nepráva, nevznikala situace, kdy někdo vezme dílo někoho jiného, volně si jej publikuje a je jediný, kdo z toho má zisk a autor z toho nevidí nic. V tom odkazu, který jste poslal, se v obou případech píše, že si ti autoři vydělali. Vždyť Vy sám píšete, že si vydělali! Ne, že dostali nulu a někdo jiný si vesele prodával jejich díla bez toho, aniž by dostali nějakou formou zaplaceno.

Pokud prostě zkopíruju knihu, hudbu někoho jiného, prodám ji ­(třeba levně jako v tom USA nebo Německu­), ale autor z toho neuvidí ani halíř, to považuju za nemorální. Pokud se s autorem dohodne, tak už je jedno, zda to bude jednorázový prodej práv, provize nebo jiná forma, to je jedno. Jde o to, že autor dostane za svou práci zaplaceno a ne, že se na tom bude obohacovat jen někdo, kdo s tvorbou díla nemá nic společného a autor nedostane nic.

Samozřejmě, já neříkám, že copyright vždy a všude ­(myslím si, že by v určitých případech být neměl ­- to se týká zejména zobrazování copyrightovaných děl jinou formou­); creative commons je také dobrá myšlenka. Já jsem ale proti tomu, aby někdo vydával cizí práci za svou a obohacoval se na ni, pokud si to autor nepřeje.

Ja nemam problem s tym, ak autor zaraba ­(teda pokial nie je jeho jedinym cielom zarobit, pretoze vtedy ide naozaj vacsinou o autorov braku­). Uvedene priklady prave ukazuju, ze autori dokazu zarobit aj v prostredi, kde autorske prava neexistuju. A dokonca aj viac.
Moja anglictina je dobra, veta ktora spomina royalties hovori prave o tom, ze zarobili viac z predaja svojich knih na trhu v USA, kde autorske prava neplatili ako z ­"royalties­" na trhu v Britanii, kde platili: ­"and these authors sometimes received more from the sale of their books by American publishers, where they had no copyright, than from their royalties in Britain.­" Nehovori sa tam o ziadnych pravach, vydavatel jednoducho ­"kupil­" rukopis nepublikovanej knihy a bol tak prvy kto danu knihu dal na trh, samozrejme po prvotnej publikacii mohla konkurencia vydat knihu bez toho, aby nieco platila autorovi.
A z toho clanku odporucam specialne prestudovat situaciu v Nemecku v 19. storoci, tykajucu sa vedeckej a technickej literatury, kde ­"neochrana­" autorov umoznila v tejto oblasti masivny rozvoj. V 19. storoci prave Britania koncila svoju rolu veducej technickej civilizacie a jej rolu prevzali v 20. storoci Nemecko a USA. V porovnatelnej situacii je dnes ­(technologicky konciace­) USA a Nemecko vs. Cina a ine rozvijajuce sa ekonomiky.

Ale pořád tu knihu ­"koupil­" aspoň jednou. To, že autor přistoupil na takové podmínky, je jeho věc. A to, že vydělal ještě více, OK. Pořád se tu ale motáme kolem jedné hlavní věci. A to je to, že autor se s prodejcem ­(producentem, vydavatelem,...­) dohodl na nějaké formě odměny za jeho práci. O to jde.

A to je to, co se mi nelíbí. Prostě není správné, aby někdo vzal dílo někoho cizího a bez jeho vědomí a odměny pro něj toto dílo dále šířil a vydělával na něm. Pokud se autor s vydavatelem dohodne, že mu to dá zadarmo a ať si s tím dělá co chce, mně je to jedno. Důležité je, že tu byla nějaká forma dohody o tom, jak bude dílo využito. Když dílo uvolním v Creative Commons licenci, tak se tímto dohodnu s celým světem, co s tím další mohou a nemohou dělat. Pokud to mohou použít komerčně a nich mi z toho nekápne, OK, vůbec nic proti tomu nemám, pokud tu je taková dohoda. Ale pokud si stáhnu fotku, která v CC licenci není, nikde jsem ji nekoupil, autor o tom neví, s ničím nesouhlasil, plácnu ji na pohlednici a tu pak prodávám, tak s tímto mám problém. A velký.

Znovu. Já souhlasím s tím, že v mnoha odvětích může uvolnění copyrightu pomoci dalšímu vývoji. Neříkám, že ne. Někde ale může být v dnešní době ­(kdy kopírování je jen ­"Ctrl+C­" a ­"Ctrl+V­") být naopak kontraproduktivní. Zároveň by ale autor měl mít nějakou možnost, která by mu měla zajišťovat, aby se někdo další neoprávněně neobohacoval na jeho práci, když nechce. Taky nepřijdu na trh, nevezmu sousedovi odvedle pomeranče a ty jeho pomeranče neprodávám a neberu si z nich veškerý zisk. Vždyť to je přece nesmysl. To už také můžete říct, že jak jsou ty pomeranče na vzduchu na veřejném prostranství, tak jsou všech stejně jako o dílech na intenetu. To je prostě blbost.

Pokud se s ním ale dohodnu, že je půjdu prodávat na duhý konec tržiště nebo do druhého města a třeba že se z každého prodaného pomeranče rozdělíme o zisk, je to naprosto v pořádku. Jde o tu formu dohody. A copyright takovou formou je, zakazuje další použití ve výchozím stavu, ale stále umožňuje dohodu s ostatními zmírnit ­(a určit rozsah tohoto zmírnění­), pokud to tak autor chce. Nikdo by ale bez autorova vědomí a jeho souhlasu neměl mít právo prodávat jeho dílo. A za tím si stojím.

"Taky nepřijdu na trh, nevezmu sousedovi odvedle pomeranče a ty jeho pomeranče neprodávám a neberu si z nich veškerý zisk.­"
Toto je typicka chybna argumentacia zastancov copyrightu, kde sa porovnava kopirovanie ­(kde sa rozmnozuje povodne dielo, myslienka, bez ujmy na originale­) s kradezou fyzickej veci ­(kde k ujme na ­"originali­" dochadza­).
Spravnym prikladom by napriklad bolo to, ze si od suseda kupim pomaranc a z jeho semienka si vypestujem ­(­"nakopirujem­") pomarance vlastne, ktore budem predavat.
Znovu pekne video, ktore to krasne vysvetluje :­-­)
https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=IeTybKL1pM4

Nemáte úplně pravdu. Ta újma tam vzniká ­(resp. lépe řečeno může vzniknout­), byť ne na samotném produktu. ­"Nekrade­" se produkt samotný, ale peníze, které by jeho případným­(!­) prodejem dostal.

Jde o to, že z prodeje kopie nejdou peníze autorovi, ale jdou tomu, kdo to kopíruje. Jde prostě o to, že někomu vezmu něco, co je jeho a prodám to, přičemž zisk jde mě a ne autorovi. To, že autorovi zůstává jeho kopie u nefyzických děl, je samozřejmě pravda ­(rozdíl je v tom, že autor má možnost svou kopii ještě prodat, zatímco u těch pomerančů ne­). Nejde ale o to, zda autorovi nějaké pomeranče zůstanou nebo ne, ale o to, že někdo jiný je má a prodává, aniž by je vypěstoval­/nakoupil od dodavatele... To je fakt tak těžké to pochopit? Pořád se díváte na opačnou stranu. Už se konečně podívejte na toho, kdo prodává kopírovanou věc.

Ano, můžeme se tu samozřejmě bavit o tom, zda by člověk originál ­(zpravidla dražší­) skutečně koupil, kdyby neměl přístup ke kopii ­(třeba film­). Ten člověk by si ten film v originálu skutečně koupit nemusel. O toto ale nejde. Jde o toho, kdo ten kopírovaný film prodá. To je to, co je špatně. Že někdo prodá kopírovaný film a autorovi z toho vzniká újma, protože jeho dílo bylo prodáno, aniž by z toho něco měl. Samozřejmě, kdyby v té ceně byla započítána jeho provize ­(film by byl dražší­), k prodeji by vůbec nemuselo dojít a stejně by nic nedostal. O to ale nejde. Jde o to, že peníze získal ten, kdo prodal tu kopii. Aniž by se na tvorbě díla podílel. O to jde. Ještě jednou a snad naposled.

Jde o to, že někdo prodá a shrábne zisk za prodej díla, na kterém se nepodílel a skutečným tvůrcům díla nezaplatil nebo neplatí provizi ­(je jedno jakého typu­). A je jedno, zda někomu fyzicky vezme pomeranče a prodá je nebo zkopíruje film a prodá jej. Jde o to, že prodá věc, která není jeho, ať je fyzická či nefyzická.

Bohužel, ten článek má jednu zásadní chybu, vychází z možností onoho osmnáctého a devatenáctého století. Dnešní doba je výrazně rychlejší, možnosti kopírování jsou u mnoha produktů ­(a zejména nehmotných­) tak snadné, že bez nějaké formy ochrany by se vývojový trh zhroutil.

V posledním odstavci tě trošku opravím. Paradoxně stále vývoj nejvíce táhnou země, které mají velmi přísné patentové zákony ­(USA, Korea, Japonsko­), ale taky umí zaplatit kvalitní vývojáře a vědce. Čínské firmy dovedou zdokonalovat do zblbnutí již vyvinuté věci, ale samy s ničím novým nepřichází. Hezky je to vidět třeba v blízkém oboru, mobilní telefonii. Vše, co číňánci mají, jsou jen zkopírované a donekonečna upravované produkty vývoje mnou výše zmíněných zemí.
V době, kdy je zkopírování něčího vývoje snadnější, než vývoj samotný, by se bez patentové ochrany žádný vývoj nekonal.

Je to naprosto jednoduché:­) Zavedl bych princip Facebooku. Takže v tomto případě by platilo, že každý kdo uvede budovu ­"na trh­", postaví ji, automaticky souhlasí s převedením práv fotografovaní pro jakékoliv účely. On to je spíš podle mne problém totiž samotných pravidel sociálních sítí. Jinak jak jsem pročítal diskuzi, je rozdíl, zda okopíruju auto jako takové, že má 4 kola nebo rohlík co má stejný tvar, ale užitné hodnoty nejsou jen ve tvaru, ale ve složení rohlíku, chuti, u aut jiné nápravy, jízdní vlastnosti...., takže je spíš na inteligenci a zvážení kupujícího, zda to chápe či ne. To bych taky se mohl soudit s konkurentem už jen proto, že dům má čtyři stěny:­) Prostě co není patent nebo užitný vzor, má smůlu. A spíš by měla být diskuze, co by tedy mělo být patentem a co ne.Těžko mi Číňan z fotografie okopíruje sochu do vedlejšího města, a pokud si ji postaví doma, tak z politického důvodu stejně práva nevymůžu. Je to celé prostě postavené na hlavu a na vině je povolení práv pro šíření přes sociální sítě, FB a spol. si dělají co chtějí. Jiný pohled na věc je takový, že se zadlužené státy se skorumpovanými politiky řídí lobisti, a politici vymýšlí nesmysly na zadání, aby ospravedlnili své nic nedělání v Bruselu, a je úplně jedno jestli je to v zájmu ekologie jiná žárovka, EU10 norma v automobilu, zákazy národních názvů potravin, snahy o zavedení poplatků za maily, nebo teď tohle.