Tisková konference Nikonu: Nové trendy
17.12.2003, Michal Spáčil, aktualita
Při příležitosti představení nových digitálních produktů Nikonu na tiskové konferenci, pořádané v pražském Prezentačním centru Nikon, mluvili zástupci této společnosti také o nových výrobních trendech firmy v souvislosti s firmwarem digitálních fotoaparátů a velikosti CCD čipů, především v souvislosti s firemním standardem DX. Digimanie byla samozřejmě při tom.
První novinkou, dá se říct dobrou zprávou, která z konference vyplynula, bylo oznámení strategie minimalizace těch součástí firmware digitálních fotoaparátů, které umožňují přímo v přístroji provádět úpravy již zhotovených snímků. Nikon došel k závěru, že hlavní a nejdůležitější funkcí fotopřístroje je co nejvěrněji zajistit a uchovat odraz reality, digitální snímek. Jeho následné zpracování, ekvalizace a vůbec vylepšování by se mělo dít až v počítači, který je pro tuto činnost vybaven vždy lépe než fotoaparát.
Tato změna se dotkne spíše zrcadlovek pro vážnější zájemce o fotografii a pro profesionály, v oblasti kompaktních přístrojů pro zábavu či styl určitě zůstanou různé přídavné funkce uvedeného druhu zachovány.
Domníváme se, že jde o krok správným směrem, alespoň pro oblast přístrojů pro fotoamatéry a profesionály. Pokud jde o omezování v podstatě zbytečných položek menu a na druhé straně zlepšování skutečných zobrazovacích charakteristik fotoaparátu, každý fotoamatér se zájmem o vážnou fotografickou práci zřejmě bude takovou snahu vítat.
Dalším strategickým rozhodnutím Nikonu je zůstat u formátu DX, což se týká především velikosti aktivní plochy CCD čipu. Nikon tedy nebude vyvíjet snímací element velikosti kinofilmového políčka.
Z promítané prezentace vyplynulo, že zatímco kinofilm nemá problém zachytit paprsky přicházející z objektivu zešikma, u CCD čipu dochází při šikmém směru dopadajících paprsků k poklesu množství efektivně zachycené obrazové informace. To je způsobeno zvláště lomem světla na RGB filtrech, ale i dalšími faktory. Tento jev je samozřejmě tím patrnější, čím šikměji jsou paprsky přicházející ke snímacímu elementu z objektivu – čím dále jsou od středu snímku. Proto se Nikon rozhodl nezvyšovat rozměry CCD a zůstat u DX formátu, v němž má čip menší plochu, aby paprsky dopadaly co nejpříměji.
K tomu připojujeme, že při používání analogových objektivů na digitálních zrcadlovkách s menšími rozměry čipu než je kinofilm je třeba počítat s tím, že i po přepočtu bude mít analogový objektiv jinou hloubku ostrosti než ekvivalentní objektiv digitální. Související hojně diskutovanou otázkou je taktéž polemika o tom, zda – obecně - používání analogových objektivů na digitálních zrcadlovkách vede k vinětaci snímku (to se aktuálně snaží redakce Digimanie ověřit na konkurenčním Canonu EOS 300D).
Zákaznicky znamená zachování standardu DX zpětnou i budoucí kompatibilitu digitálních těl Nikonů s digitálními i analogovými objektivy, v druhém případě ovšem s nutností přepočtu na jinou ohniskovou vzdálenost. Některé analogové objektivy, například část starších objektivů typu Pitch –Shift nebude možné na digitálech použít, jedná se však o vcelku zanedbatelné množství z celkového počtu kompatibilních objektivů a nejde navíc o objektivy v praxi příliš využívané. DX se jako formát zvolna stabilizuje a tento fakt může uživatel - fotograf jen vítat.
Plánem Nikonu je tedy, stručně řečeno, zapracovat na kvalitě zobrazení a osekat nadbytečné funkce u přístrojů vyšší třídy. To můžeme jako uživatelé jen přivítat.
Tato změna se dotkne spíše zrcadlovek pro vážnější zájemce o fotografii a pro profesionály, v oblasti kompaktních přístrojů pro zábavu či styl určitě zůstanou různé přídavné funkce uvedeného druhu zachovány.
Domníváme se, že jde o krok správným směrem, alespoň pro oblast přístrojů pro fotoamatéry a profesionály. Pokud jde o omezování v podstatě zbytečných položek menu a na druhé straně zlepšování skutečných zobrazovacích charakteristik fotoaparátu, každý fotoamatér se zájmem o vážnou fotografickou práci zřejmě bude takovou snahu vítat.
Dalším strategickým rozhodnutím Nikonu je zůstat u formátu DX, což se týká především velikosti aktivní plochy CCD čipu. Nikon tedy nebude vyvíjet snímací element velikosti kinofilmového políčka.
Z promítané prezentace vyplynulo, že zatímco kinofilm nemá problém zachytit paprsky přicházející z objektivu zešikma, u CCD čipu dochází při šikmém směru dopadajících paprsků k poklesu množství efektivně zachycené obrazové informace. To je způsobeno zvláště lomem světla na RGB filtrech, ale i dalšími faktory. Tento jev je samozřejmě tím patrnější, čím šikměji jsou paprsky přicházející ke snímacímu elementu z objektivu – čím dále jsou od středu snímku. Proto se Nikon rozhodl nezvyšovat rozměry CCD a zůstat u DX formátu, v němž má čip menší plochu, aby paprsky dopadaly co nejpříměji.
K tomu připojujeme, že při používání analogových objektivů na digitálních zrcadlovkách s menšími rozměry čipu než je kinofilm je třeba počítat s tím, že i po přepočtu bude mít analogový objektiv jinou hloubku ostrosti než ekvivalentní objektiv digitální. Související hojně diskutovanou otázkou je taktéž polemika o tom, zda – obecně - používání analogových objektivů na digitálních zrcadlovkách vede k vinětaci snímku (to se aktuálně snaží redakce Digimanie ověřit na konkurenčním Canonu EOS 300D).
Zákaznicky znamená zachování standardu DX zpětnou i budoucí kompatibilitu digitálních těl Nikonů s digitálními i analogovými objektivy, v druhém případě ovšem s nutností přepočtu na jinou ohniskovou vzdálenost. Některé analogové objektivy, například část starších objektivů typu Pitch –Shift nebude možné na digitálech použít, jedná se však o vcelku zanedbatelné množství z celkového počtu kompatibilních objektivů a nejde navíc o objektivy v praxi příliš využívané. DX se jako formát zvolna stabilizuje a tento fakt může uživatel - fotograf jen vítat.
Plánem Nikonu je tedy, stručně řečeno, zapracovat na kvalitě zobrazení a osekat nadbytečné funkce u přístrojů vyšší třídy. To můžeme jako uživatelé jen přivítat.
