Vše o formátu RAW – 4. díl
9.4.2008, Roman Pihan, článek
V minulých dílech jsme začali popisovat praktické výhody RAW formátu oproti JPEG. Hovořili jsme o Bayerově interpolaci, o vyvážení bílé a také o bitové hloubce. Nyní budeme v popisech rozdílů pokračovat a to veledůležitými úpravami jasu a kontrastu a přidáme i praktické ukázky.
V minulém díle byly jako výhody RAW formátu uvedeny a popsány:
- Lepší kvalita Bayerovy interpolace dosažitelná v PC.
- Možnost vyvožovat bílou až po snímku a tedy při převodu v počítači.
- Vyšší (typicky 12bitová) barevná hloubka na kanál, JPEG pracuje pouze s 8 bity/kanál.
Výhody RAW aneb co vše lze v PC ovlivnit – pokračování
4. Expoziční kompenzace
Za jednu z nejpodstatnějších výhod RAW formátu lze považovat možnost dodatečně a tedy PO snímku kompenzovat expozici a tedy opravit některé expoziční chyby. Zázraky asi čekat nelze, ale mnoho zdrojů se shoduje, že z RAWu lze opravit expozici v rozsahu cca ±1 až ±1,5 EV. To je stejný účinek, jako například dodatečné prodloužení expozičního času z 1/100 sec na 1/40 sec!
Obrázky ukazují vliv expoziční kompenzace v RAWu na snímek. Je přitom třeba si uvědomit, že tento efekt není možné realizovat pouhým ztmavováním a zesvětlováním výsledného JPEGu, protože RAW při tom zachová kresbu!
Expoziční kompenzace v RAWu posouvá histogram beze změny jeho tvaru po okénku. Kladná expoziční kompenzace (např. +1 EV) jej posune vpravo směrem ke světlejším tónům a v souladu s tím se zesvětlí i snímek. Záporná kompenzace jej posouvá naopak vlevo.
V jednodušších konvertorech je expoziční kompenzace jediná, v těch pokročilejších je možné vedle expoziční kompenzace ovlivňovat také jas (Brightness), černý bod (Blacks) a případně i obnovu bílých (Recovery) a černých (Fill Light) míst.
Rozdíl mezi expoziční kompenzací a jasem nemusí být zcela zřejmý. Oba nástroje jsou si sice podobné, ale v detailech účinkují jinak. Expoziční kompenzace posouvá histogram beze změny jeho tvaru, kdežto např. přidání jasu komprimuje uvnitř histogramu tmavé tóny a přesouvá je směrem ke světlejším. Jas tedy histogram neposouvá, ale mění jeho tvar. Masivní změna jasu ale také může kraje histogramu posunout.
Všimněte si, jak změna jasu změní rozložení histogramu, ale histogram se posouvá jen mírně. Je to názorně vidět na relativní změně výšky špiček vlevo a vpravo. Jas byl významně měněn při expoziční kompenzaci nastavené na 0.
Černý bod (Blacks)
Černý bod říká, kde má histogram vlevo začít. Pokud histogram začíná ne zcela vlevo u kraje, ale až dále od levého okraje, černý bod tento fakt opraví. Jinými slovy, číslo 5 v černém bodě řekne, že všechny pixely fotografie mající jas 0-5 budou převedeny na 0 a tedy na černou a tedy bez kresby. Černý bod se týká zejména tmavých tónů a má malý vliv na střední a bílé tóny. Subjektivně zvyšuje kontrast snímku výměnou za větší slitou tmavou plochu.
Pokud nastavíte černý bod např. na 25, vše tmavší na histogramu (označeno modře) se odřízne a převede na černou. Histogram se úměrně tomu celý natáhne. Světlých míst se tak změny téměř netýkají.
Posun černého bodu zvyšuje kontrast fotografie výměnou za větší slití černých míst.
Obnova bílých míst (Recovery)
Fakt, že RAW obsahuje více než JPEG, umožňuje pokusit se obnovit kresbu ve světlých místech – tam, kde v JPEGu je již přepálená bílá. O to se pokouší právě funkce Obnova bílých míst (Recovery).
Všimněte si, jak se vylepšila kresba v místě přepáleného Slunce. Bylo právě využito faktu, že RAW obsahuje více než JPEG a tyto informace „navíc“ byly využity k záchraně kresby. Přitom snímek byl exponován správně, jen jasy Slunce se již „nevešly do JPEGu“. Tmavých míst se přitom obnova bílých míst téměř netýká.
Obnova černých míst (Fill Light)
Tato funkce pracuje podobně jako obnova bílých míst, ale logicky obnovuje ztracenou kresbu v tmavých místech snímku. Opět využívá faktu, že v RAWu je toho více než v JPEGu.
Jaký je tedy nejlepší doporučovaný praktický postup?
- Nejprve vyrovnat expozici expoziční kompenzací, což de facto představuje opravu špatné expozice přímo na scéně. Správná expozice se pozná podle toho, že histogram je roztažený po celém políčku a nic důležitého na fotografii ani v bílých místech, ani v černých neklipuje (není přepáleno/podpáleno). Nedůležité části snímku ale kresebně odříznuty být mohou, a proto je užitečné sledovat histogram a náhled snímku současně. Pokud je to žádoucí, je možné úpravou černého bodu zvýšit subjektivní kontrast a vyšší černý bod rovněž likviduje případný šum (noční snímky).
- Pokud jsou po vyrovnání expozice na snímku příliš světlá místa nebo příliš tmavá místa bez kresby, je možné se pokusit je pomocí obnovy bílých a černých míst obnovit.
- Nyní se nastaví subjektivní jas snímku. Protože ale velké změny jasu snímku mohou opět ovlivnit přepaly či podpaly, je někdy nutné se vrátit opět k prvnímu bodu a případně i celé kolečko několikrát zopakovat.
5. Kontrast a převodní křivka
RAW konvertory umožňují ovládat i kontrast snímku. Ty jednodušší obvykle jen posuvníkem „Kontrast“, ty složitější i pomocí změny tvaru převodní křivky. Přitom pochopení pojmu „kontrast“ je při RAW úpravách snímků pořízených za složitého (zejména kontrastního světla) zásadní.
Většina fotografů těžce pláče nad stále malým dynamickým rozsahem digitálních přístrojů. A to zejména těch, kteří přešli z filmu, kde situace zdaleka nebyla tak vyhrocená. Malý dynamický rozsah digitálních senzorů se projevuje přepaly bílé např. v obloze, kde potom místo mraků není „nic“ – jen bílá. Tento problém se projevuje zcela stejně, i když méně opticky dráždivě, v černé, kde často končí velké plochy jako jednolitá černá. Jak to udělat aby na snímku bylo oboje? 100% řešení zatím neexistuje, částečné řešení ale poskytuje právě RAW.
Výrobci jsou totiž pod stálým tlakem, který zní – kontrast nebo dynamický rozsah? Absolutní dynamický rozsah senzoru totiž zdaleka není špatný, ale problém je, že když se využije naplno, generuje mdlé, nekontrastní obrázky. A ty se potom nelíbí. Přitom uprostřed mezi dynamickým rozsahem a kontrastem stojí právě převodní křivka.
Všimněte si, jak snímek s malým kontrastem je lépe v detailech čitelný. Naopak vysoký kontrast vede téměř k siluetám, avšak snímek vypadá lépe. To je neustálý boj výrobců – kontrast nebo dynamický rozsah?
Protože převodní křivka je opravdu důležitá, budeme se jí věnovat příště podrobně a podíváme se též na odstín a sytost barev, barevný prostor, doostření, šum a další RAW vychytávky.
