Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Zrcadlovka a já: Bílý kůň

5.2.2010, Jana Bártová, fejeton
Fotografování v každé roční době má své kouzlo. Jaro s prvními květy a zelenými lístky, léto se sluncem, pískem, mořem a exotickými kraji, podzim s barevným listím na stromech, ale i se svými mlhami a plískanicemi, a nakonec zima, pokud možno bílá.
Krajináři určitě vědí, o čem mluvím. Zima má v běhu ročních období rovněž své nepřekonatelné kouzlo. Zvláště pokud je dostatečně zimní, přesněji řečeno bílá. Teploty hluboko pod nulou, závěje sněhu rostoucí do podoby sněhových bariér, nekonečné a neporušené bílé pláně až na obzor a ještě dál, z nebe padající sněhové vločky a velké ledové krápníky. To se fotí skoro samo.

Nejhorší je přemluvit se a vyštvat se z tepla domova do té sloty tam venku. Navíc se po většinu zimních dní nedá rozeznat obloha od sněhem pokrytého horizontu. A když sněží, člověk musí chránit svá drahocenná skla od nárazu nebezpečných a mokrých sněhových vloček.

Ačkoliv baterkám nízké teploty venku příliš nesvědčí, podle některých odborníků jsou pro čipy běžně užívané v digitálních zrcadlovkách teploty pod nulou ideální. Prý se díky nim zbavíte nežádoucího teplotního šumu. Nevím, co ten šum, ale pamatuju si na své kamarády, kteří byli fotit východ slunce na Chopku v mínus 28 stupních pod nulou.

Vrátili se s omrzlinami na rukou a místo foťáků měli obrovské sněhové koule. Bylo mi jich líto, tedy bylo mi líto především těch foťáků, protože od fotografů bych očekávala, že budou mít rozum. Fotky stejně nedonesli, protože nahoře nebylo vidět ani na půl metru, natož pak nějaký východ slunce. Rozumné fotky pořídili až po třech neúspěšných pokusech. Ani ty jsem jim nezáviděla. Byly vykoupené tmou, zimou, několikakilometrovým výstupem ve sněžnicích a sjezdem po zadku dolů z kopce. Některým z nich zamrznul objektiv, takže nevyfotili nic. Podle mě to za tu námahu nestálo, ale určitě jim to stálo za to dobrodružství, jinak by se tam neustále nevraceli. Zima na horách bývá zkrátka krutá.



Letos nás bílý kůň navštěvuje pravidelně nejen na horách, ale i v nížinách. Pro fotografování to má své nesporné výhody i nevýhody. Sjízdnost silnic je mizerná, takže jet na hory může být do jisté míry riziko, pokud nemáte k fotografické výbavě i čtyřkolku, zimní gumy, řetězy a případně lopatu. Na druhou stranu je dost sněhu i v nížinách, takže není problém jít fotit klidně někde na jihu Moravy. Stačí si jen vyčíhat rozumné počasí, zajímavý objekt fotografování a můžete spolu se zásobou baterek vyrazit.

Rozhodně doporučuji dobré boty a návleky, sníh je hluboký. Také bych se vyhnula všem koulovačkám a nebezpečným zimním sportům. Sjíždět se zrcadlovkou na krku na saních opravdu není dobrý nápad, ale už jsem zažila pár expertů, kteří se do toho bez obav pustili. Foťák se dá dost dobře utopit ve sněhu stejně jako v potoce a objektiv rozbít o zem stejně jako o led. Zima je tedy přibližně stejně nebezpečná, jako jakékoliv jiné roční období.