Zrcadlovka a já: Jak vyfotit literární postavu?
19.8.2011, Jana Bártová, fejeton
Dostali jste někdy za úkol vyjádřit prostřednictvím fotografie nějakou literární postavu? Jestli ano, jistě víte, že to není žádná legrace. Nejde jen o zachycení fyzické podoby postavy, ale také o zobrazení jejího charakteru, zachycení atmosféry doby.
Zkrátka v jediném obrázku musí být řečeno vše. Jak ale k takové fotografii dospět? Asi by bylo fajn si ujasnit, jak daná literární postava vypadá, aby se jí ta vaše mohla co nejvíc podobat. Protože představy jednotlivých lidí se můžou ve velké míře lišit, a to i od představ autora, pomoci vám může jeho charakteristika literárního hrdiny. Jaký je? Jaké má vlastnosti? Je to spíš klaďas nebo záporák? A jak vůbec něco takového vyjádřit fotkou?
Důležitou roli hraje také pozadí celého snímku, prostřednictvím kterého vaši postavu zvýrazníte, podtrhnete a dokonale vystihnete atmosféru a ducha doby. Někdy postačí i správná rekvizita, aby měl každý jasno. Kdo se vám vybaví, když elegantního muže středního věku v dlouhém tvídovém kabátu s čapkou na hlavě doplníte houslemi nebo dýmkou a viktoriánskou Anglií? Anebo třeba když svalnatého muže v zaprášené košili a kalhotách neurčité tmavé barvy vybavíte lasem, dáte mu na hlavu kožený hnědý klobouk s širokou klenbou a postavíte ho do archeologického naleziště? Samozřejmě jsou postavy, kde se vám tak jednoduché souvislosti nenabízejí.
Občas je třeba prostředí fotografie přizpůsobit, aby byla atmosféra dokonalejší. Modelová situace. Přejete si vytvořit scénu k vaší literární postavě Dona Quijota, ale jak naschvál, nejbližší větrný mlýn je v Holandsku. I kdybyste se tam náhodou vypravili, na což samozřejmě nemáte rozpočet, musíte vzít v úvahu počasí, roční dobu, denní dobu a ještě před focením si obhlédnout scénu.
Pokud například chcete fotit v historické části města, měli byste se ujistit, že na fasádách není lešení nebo že se ulice, kam byste chtěli svou literární postavu umístit, zrovna neopravuje. On totiž takový zablácený bagr k rytíři v naleštěné zbroji příliš neladí. Takže v ideálním případě máte dokonalý model v šatech o správné velikosti. Poradili jste si s výběrem správného pozadí pro váš snímek a teď vám zbývá určit, jakou techniku si na to vezmete.
Jestli fotíte venku, budou se vám nejspíš hodit odrazné desky a pár asistentů, a pak už budete jen čekat na správné světlo a rychle mačkat spoušť. Výhodou je, že v exteriérech si můžete vzít objektivy s delšími ohnisky, což může být pro nadšence 200 a 300 mm hotová slast. Fotky vzniklé venku navíc působí díky světlu přirozeněji. V případě, že fotíte v interiéru nebo dokonce v ateliéru, máte na přípravu dokonalé fotografie více času, což se může hodit. Jen se nesnažte za každou cenu nacpat do záběru nadrozměrné rekvizity, abyste vy nebo váš model nepřišli k úrazu. Lepší je taky zvolit portrétní skla s kratšími ohnisky.
Ať už fotíte vevnitř nebo venku, tu nejdůležitější roli stejně hraje model. Bojovník tvářící se poraženě nebo jako strašpytel nebo královna s výrazem lehké děvy dokážou zničit každou fotografii, na dokonalost rekvizit nebo prostředí nehledě. Za každým portrétem totiž existuje něco nevyslovitelného. Možná jsou to emoce, které v divácích vzbuzuje, možná je to něco, co z každého člověka vyzařuje a co dokáže hovořit beze slov. Gesta, pocity, energie, charakter. Nejde jen o výraz nebo pózu, kterou model zaujme, ale také o to, jak se dokáže ztotožnit se svou postavou. A to je možná ze všeho nejtěžší. Protože bez toho skvělou fotografii prostě neuděláte.
A jak to vidíte vy? Fotili jste někdy něco takového? A jak jste si s tím poradili? Anebo z jiného soudku, kterou postavu byste si chtěli vyfotit vy?
Důležitou roli hraje také pozadí celého snímku, prostřednictvím kterého vaši postavu zvýrazníte, podtrhnete a dokonale vystihnete atmosféru a ducha doby. Někdy postačí i správná rekvizita, aby měl každý jasno. Kdo se vám vybaví, když elegantního muže středního věku v dlouhém tvídovém kabátu s čapkou na hlavě doplníte houslemi nebo dýmkou a viktoriánskou Anglií? Anebo třeba když svalnatého muže v zaprášené košili a kalhotách neurčité tmavé barvy vybavíte lasem, dáte mu na hlavu kožený hnědý klobouk s širokou klenbou a postavíte ho do archeologického naleziště? Samozřejmě jsou postavy, kde se vám tak jednoduché souvislosti nenabízejí.
Občas je třeba prostředí fotografie přizpůsobit, aby byla atmosféra dokonalejší. Modelová situace. Přejete si vytvořit scénu k vaší literární postavě Dona Quijota, ale jak naschvál, nejbližší větrný mlýn je v Holandsku. I kdybyste se tam náhodou vypravili, na což samozřejmě nemáte rozpočet, musíte vzít v úvahu počasí, roční dobu, denní dobu a ještě před focením si obhlédnout scénu.
Pokud například chcete fotit v historické části města, měli byste se ujistit, že na fasádách není lešení nebo že se ulice, kam byste chtěli svou literární postavu umístit, zrovna neopravuje. On totiž takový zablácený bagr k rytíři v naleštěné zbroji příliš neladí. Takže v ideálním případě máte dokonalý model v šatech o správné velikosti. Poradili jste si s výběrem správného pozadí pro váš snímek a teď vám zbývá určit, jakou techniku si na to vezmete.
Jestli fotíte venku, budou se vám nejspíš hodit odrazné desky a pár asistentů, a pak už budete jen čekat na správné světlo a rychle mačkat spoušť. Výhodou je, že v exteriérech si můžete vzít objektivy s delšími ohnisky, což může být pro nadšence 200 a 300 mm hotová slast. Fotky vzniklé venku navíc působí díky světlu přirozeněji. V případě, že fotíte v interiéru nebo dokonce v ateliéru, máte na přípravu dokonalé fotografie více času, což se může hodit. Jen se nesnažte za každou cenu nacpat do záběru nadrozměrné rekvizity, abyste vy nebo váš model nepřišli k úrazu. Lepší je taky zvolit portrétní skla s kratšími ohnisky.
Ať už fotíte vevnitř nebo venku, tu nejdůležitější roli stejně hraje model. Bojovník tvářící se poraženě nebo jako strašpytel nebo královna s výrazem lehké děvy dokážou zničit každou fotografii, na dokonalost rekvizit nebo prostředí nehledě. Za každým portrétem totiž existuje něco nevyslovitelného. Možná jsou to emoce, které v divácích vzbuzuje, možná je to něco, co z každého člověka vyzařuje a co dokáže hovořit beze slov. Gesta, pocity, energie, charakter. Nejde jen o výraz nebo pózu, kterou model zaujme, ale také o to, jak se dokáže ztotožnit se svou postavou. A to je možná ze všeho nejtěžší. Protože bez toho skvělou fotografii prostě neuděláte.
A jak to vidíte vy? Fotili jste někdy něco takového? A jak jste si s tím poradili? Anebo z jiného soudku, kterou postavu byste si chtěli vyfotit vy?
