Jani, myslím, že to úplně stačí jednou a to poslední den, stejně zjistím, že bych předchozí dva večery viděl to samé, co poslední :­-­) Když si vzpomenu na 3 zoufalé východovky na Chopoku v ­-20°C a vichřici bez šance na jedinou fotku :­-­( Ještě, že jsem se nedal přemluvit.
Jinak článek ze srdce mi mluvící, díky

No jo, fotoexpedice, taky teď jednu prožívám, přijel sem na měsíc do Londonu a zjistil, ­/což se dalo čekat­/, že to mi stačit nebude.
Tak sem já ubohý rentier začal hledat práci, protože z renty bych měl tay tak leda na nájem.
Prácu mám, takže tři měsíce to jistí. Pokud se mi bude dařit ­/focení­/, tak to asi prodloužím.
¨Práce je pro blbé a podvolit se ,,krysím závodům,, dokážu jen kvůli focení. Přece se nebudu namáhat kvůli penězům, to dokáže každej vůl.

Velmi hezky napsané. Jednou jsem takhle potkal fotovýpravu na Milešovce při západu slunce. Spousta postavených stativů a když přišel ten správný okamžik, začal pořádný koncert spouští. Trochu mi bylo líto, že jsem stativ nechal doma, protože jsem ani nečekal, že tam půjdeme, ale došlo mi, že už bych ho snad stejně ani neměl kam postavit. Některé pěkné snímky vzniknou neplánovaně. Osobně ale chodím rád fotografovat úplně sám. Dobrá možnost, jak ­"vypnout­".