Canon PowerShot SX210 IS: s překvapivou zbraní

Canon PowerShot SX210 IS je dalším pokračovatelem malých ultrazoomů značky Canon. Nahrazuje starší model SX200 IS, který byl nechvalně známý hlavně kvůli vyskakujícímu blesku. Nový model zvýšil své rozlišení na 14 megapixelů, což dává tušit vyšší šum, nechme se však překvapit. Zajímavěji vypadá objektiv s počátečním širokoúhlým ohniskem 28 milimetrů a 14× optickým zoomem. To je druhý největší zoom ve své kategorii. Nechybí ani HD videosekvence v rozlišení 1280×720 pixelů, plně manuální nastavení expozice a další. Nyní už vybalme fotoaparát z krabice a podívejme se, co přináší.

 

 

Když si člověk uvědomí, že přístroj má 14× optický zoom, velmi příjemně bude překvapen malými rozměry, hmotnost je tak akorát. Zpracování hodnotím velmi dobře, fotoaparát je tuhý a vypadá téměř nerozbitně. Design je neotřelý, zajímavý. Z přístroje budete mít velmi dobrý pocit. Absence gripu i jakéhokoli výstupku na zadní straně nenapomáhá držení, nicméně přístroj vám z ruky moc vyklouzávat nebude. Jeho držení je vcelku dobré.

Předchůdce SX200 IS byl neustále kritizován za vyskakující blesk. Ti šťastnější, kteří si fotoaparát objednali po internetu, dokonce občas využívali zákonné lhůty 14 dní a fotoaparát kvůli tomu vraceli. My ostatní jsme čekali na update firmwaru, který by tuto nesmyslnost zrušil, nebo alespoň umožnil ji zakázat v menu. O to větší překvapení nastalo, když se toto u SX210 IS objevilo zase. Proč v manuálním režimu s manuálně vypnutým bleskem blesk automaticky vyskakuje? Jaký má toto smysl?

Navíc, když je blesk umístěn na kraji, kde se obvykle drží prsty. Je možné jej přiklopit, případně když nesundáte prsty při zapínání přístroje, blesk klapne, ale nezvedne se (snad jej to nepoškozuje, ale možnost sklopení a vyklopení blesku připouští i manuál, takže by nemělo). Nicméně i tak je tady stále otázka. Proč???

Pohled na příď prozradí zajímavou zaoblenost přístroje. Netradiční design také podtrhuje světle šedivé lemování. Hlavním prvkem je rozhodně objektiv, kterému se budeme věnovat za chvíli. Nad ním je přisvětlovací AF dioda, jinak na přídi najdete už jen označení výrobce, modelu a informaci o optickém zoomu.

Objektiv příjemně překvapí svým optickým zoomem. Ten je totiž 14násobný, což je v této třídě rozhodně nadprůměrná hodnota. Začíná na širokoúhlých 28 milimetrech a maximální ohnisko je pak více než dostatečných 392 mm. Světelnost F3,1 na nejširším ohnisku by mohla být lepší, nicméně je v této kategorii nadprůměr (lepší je snad jen Canon SX120 IS), bohužel F5,9 na nejdelším ohnisku je dost špatná hodnota. Fotoaparát má ale optickou stabilizaci.

Seshora je vidět maximální vysunutí objektivu i vyklopený blesk na levé straně. Zajímavě jsou řešeny mikrofony a reproduktor. Ten je uprostřed a kolem sebe má pravý a levý mikrofon pro záznam stereo zvuku. Směrem doprava je tlačítko pro zapnutí přístroje. V důlku je trošku utopené, ale jeho mačkání je ještě přijatelné. K čemu mám ale velké výhrady, je páčka zoomu. Je velmi tuhá a zoomování je neuvěřitelně pomalé. Musíte ji držet trochu větší silou, jinak dokonce vynechává.

Přezoomování je záležitost na zhruba 7 sekund! Snažil jsem se na páčku více tlačit, ale nepomohlo to. Tak jsem zapátral v manuálu a nakonec našel zmínku o tom, že větší vychýlení zoom zrychlí. Ale proč mi to nefungovalo? Odpověď byla jednoduchá. Páčku totiž musíte tlačit takovou silou, až máte dojem, že už musí být dávno zlomená. Teprve v takovém případě fotoaparát rychle zoomuje. Jinak je pro rychlost příznačný anglický termín "painfully slow". Spoušť je na tom mnohem lépe, naopak bych uvítal, kdyby byla trochu tužší.

LCD displej má velkou 3,0" úhlopříčku a klasické rozlišení 230.000 bodů. Ačkoli Canon vede jeho širokoúhlost jako přednost, osobně ji vidím spíše jako nedostatek. Pokud na 16:9 displeji budete fotit a zobrazovat klasické 4:3 snímky, připravte se na docela výrazné černé okraje po stranách, které tak zůstávají nepříliš dobře využity. Sice se sem schovají ikonky, takže nepřekáží ve fotografii (což je rozhodně pozitivum), ale ta se pak zobrazuje na úhlopříčce 2,45" a s rozlišením zhruba 170.000 bodů. Jistě uznáte, že toto je daleko méně, než je dnešní standard. Nicméně abych jen nehanil, pro videosekvence je displej skutečně vynikající, jeho pozorovací úhly jsou rovněž nadprůměrné.

Dalším ergonomickým nedostatkem je ovládací kolečko režimů. Stejně jako u PowerShotu S90, i zde je neuvěřitelně tuhé a i se suchými prsty se jím docela těžko otáčí. S lehce vlhkými prsty už nemáte šanci. Alespoň že se dá chytnout dvěma prsty, ale opravdu nechápu, k čemu je taková nesmyslná tuhost dobrá. Pod tím je tlačítko pro natáčení videosekvencí a další pro vstup do režimu prohlížení. Následuje čtyřsměrný ovladač. Tady opět někdo nepřemýšlel, jednotlivé volby totiž na fotoaparátu vůbec nejsou popsány (osobně naštěstí vím, jak je Canon řadí, takže vím, co kde hledat, ale nováček bude úplně ztracen). To je takový problém zde udělat čtyři ikonky, ať člověk ví, co je co? Animace se sice na chvíli ukáže na displeji, ale je to skutečně postavené na hlavu.

Směrem nahoru se volí korekce expozice, doprava je blesk, dolů samospoušť a nalevo makro režim. Prostředním tlačítkem FUNC.SET se vejde do rychlého menu. A zde narazíte na další, po výklopném blesku, páčce zoomu, tvrdému kolečku a neoznačenému ovladači, tentokrát už na pátý ergonomický problém. Fotoaparáty Canon měly v minulosti vždy naprosto geniální rychlé menu, ostatně i nedávno testovaný PowerShot S90 ještě toto menu měl. Ovládání bylo intuitivní, neuvěřitelně rychlé a lepší už mohlo být snad jen ovládání myšlenkami.

Proč se geniální věci musí měnit? To nešlo zachovat vertikálně výběr nastavení a horizontálně nabídku jednotlivých voleb pro dané nastavení? Takto sice vertikálně vyberete, co budete nastavovat (třeba ISO citlivost), ale pak se musíte tlačítkem doprava dostat do druhého vertikálního menu, ve kterém se opět pohybujete tlačítky nahoru a dolů (a pak už vybíráte jednotlivé citlivosti).

Ve starém původním menu jste veškerý výběr vyřešili pravým tlačítkem. Zde musíte z pravého tlačítka opět přecházet do jiného směru. Toto mi vadilo i např. u Samsungu NX10. Ono to není úplně na nic, tady je to ale o to kritičtější, že Canon v minulosti měl mnohem lepší řešení, tak přechod k horšímu mi skutečně nedává smysl. Poslední dvě tlačítka slouží ke změně zobrazení displeje (DISP) a ke vstupu do hlavního menu (MENU).

Na pravé straně vidíte vedle ouška na provlečení poutka také krytku prostoru, kde se skrývá HDMI port a vstup pro USB kabel. Vidíte také maximální vysunutí objektivu.

Zde je pohled pod odklopenou krytku, o níž byla právě řeč.

Na levé straně v podstatě nic neuvidíte, snad jen zajímavý tvar přístroje s jemným žlábkem po téměř celém obvodu přístroje.

Vespod je kousek mimo osu přístroje umístěn závit pro stativ a dostatečně tuhá krytka prostoru pro baterie a paměťovou kartu.

Použít můžete MMC, SD SDHC a dokonce i nejnovější SDXC karty. Ty jsou ale zatím velmi drahým zbožím. Akumulátor NB-5L má nízké napětí 3,7 V a kapacitu 1120 mAh. Výdrž je údajně pouze 260 snímků na jedno nabití.

Po prvním ohledání slibuje Canon bohaté možnosti focení, bohužel vůbec nepotěšil četnými ergonomickými prohřešky. Tak se pojďme podívat, jak fotí.