@Kamil H
Jo, jo, starší typy řady TZ byly skvělé. Později začali zvyšovat rozlišení na snímači do nesmyslných hodnot, vyhlašovat válku jasovému šumu a prodlužovat zoom taktéž do nesmyslných hodnot a výsledek stál za starou shnilou bačkoru.😄
Takovým pomyslným vrcholem nabídky byl TZ25 z roku 2012, který už měl moderní CMOS snímač, prioritní a manuální režim a rozlišení i zoom byl v rozumných mezích. Sám jsem ho chtěl, ale nakonec jsem už dal přednost pokročilejšímu foťáku (byť jsem ještě používal kompakty).
Myslím tedy typy s velmi malými snímači. TZ100, 200 a nyní 300 je pochopitelně vrchol nabídky, ale již s významně větším snímačem.
@Puppy8
No, o tom "pokročilém" post processingu lze upřímně pochybovat 😉, jinak ovšem máte nejspíš pravdu (byť nemám zkušenost s nejnovějšími typy telefonů s PDAF).
@Milan Šurkala
Když jsem fotil ještě s Panasonikem LF1 (ještě ho mám, ale už jen leží v šupleti 😊), tak i tam jsem často používal hledáček a to má TZ100 či TZ200 hledáček proti LF1 úplně luxusní 🙂.
S brýlemi nevím, brýle nenosím, ale i značně "šílený" digitální hledáček má několik výhod:
1) Když zavřete druhé oko, i "šílený" hledáček krásně izoluje od okolí a poskytuje "klid" na komponování. 2) Ostré slunce je někdy opravdu problém a na displeji pak toho moc vidět není. To zvláště platilo pro foťáky jako LF1, jejichž displeje příliš velkým jasem nedisponovaly. 3) I "šílený" hledáček umožňuje opřít foťák o hlavu a velmi dobře jej stabilizovat. Jedině tímto způsobem se mi dařily vteřinové expozice z ruky, pomocí displeje bych neměl šanci.
Bez hledáčku "ani ránu" 😉. Je to určitě jeden z důvodů, proč jsem nakonec šel do většího těla Panasoniku G80, místo GX80, abych měl hledáček naprosto bez kompromisů. GX80 má hledáček optimalizovaný pro video (16:9), zatímco G80 má hledáček pro fotografie (4:3).
@Guli Nak
Ano, u ultrazoom kompaktu je vždy lepší alespoň nějaký hledáček, než žádný hledáček, byť jeho zvětšení u TZ200 bylo jen 0,53x a neměl očnici.
@Petr Doyl
Dost záleží na tom, jaký máte mobil. S tím nočním videem bych si tak jistý nebyl. Já tedy videa netočím, ale testoval jsem noční Full HD video v Panasonic Lumix LX7 a tedy opravdu mě překvapilo, jak "profi" působilo. A to LX7 nemá 1" snímač jako TZ300, ale "jen" (efektivně) cca 1/1,9".
Jednak to mělo plně manuální mód a navíc to sdílelo nastavení odšumování z pořizování fotografií, takže jste v profilu fotografií nastavil minimální odšumování a ve videu se to projevilo fakticky nulovým jasovým odšumem, který v nočním videu v podstatě vůbec nevadí. "Žehlit" to začalo až od nějakých absurdních ISO citlivostí, které nemělo smysl používat (LX7 má mimořádně světelný zoom objektiv - mám pocit, že snad šlo o nejsvětelnější zoom objektiv v historii kompaktů 😉).
Takže pokud má TZ300 shodný princip nastavení a k tomu 4K video, noční výsledek může být velmi dobrý. Nevýhodou pochopitelně je, že TZ300 nemá tak světelný objektiv jako LX7, takže je nutné omezit pořizování videa výhradně při použití širokých ohnisek, tedy příliš bych u natáčení videa nezoomoval.
Bohužel filozofie u mobilů se v tomto případě značně liší. Mobil Vám typicky nabídne silně odšumované noční video a neuděláte s tím nic. Pochopitelně jistě existují výjimky.
Není nic "lepšího", než investovat do telefonu přímo od vývojáře operačního systému, přičemž ten později vydá aktualizaci, která způsobí kritickou chybu.😉
V rolovacích displejích je budoucnost. V tomto konceptu tedy asi zrovna nikoliv, ale v takovém, který "vyroluje" zhruba velikost displeje tabletu budoucnost je.
Eventuálně v tom, zvětšovat jen tělo telefonu a elastický displej natahovat (LG už takový displej testuje).
"Mechanicky" v RAW editoru posuvník světel posunout na jeden konec a posuvník stínů na druhý a radovat se jak jsem získal fotku s fakt "kůůl" dynamickým rozsahem, tak to je opravdu úplný nesmysl.
Fotografovat je často velmi podobné jako malovat obraz. Stále musím mít na zřeteli, co chci fotografií sdělit. Je tedy nutné přemýšlet např. nad kompozicí jak při pořizování fotografie, tak je také nutné přemýšlet nad editací fotky v RAW editoru. "Mechanická" práce je nežádoucí!
Hmm, technokrati od vývoje srší novými a novými architekturami snímačů, ale uživatel stále jen utírá nudli. Např. JPEG u telefonu Galaxy S26/+/Ultra je stále zcela "akvarelový" a tedy nepřirozený, s nepřirozeně podanými detaily (a to rozhodně není jediný problém).
Takový přístup v normálním světě zkrátka není možný (u tradičních výrobců fotoaparátů je dnes nepřirozený JPEG zcela okrajová záležitost). Chtěl bych vědět, jak to tam funguje. Jak jsou rozdělené kompetence, kdo je na které pozici a jaká je firemní kultura.
@Pavel Matějka
Jak si z úhlopříčky představíte velikost snímače? Já to tedy nedokážu. Tak nějak automaticky za hodnotou úhlopříčky vidím typ velikosti (snímače) a pokud chci znát rozměry snímače, hledám přesnou hodnotu délky a šířky jako u obdélníku.
@Monika Sindelkova
Vaše úvaha je správná. Je možné, že autor článku vycházel právě z té hodnoty 15mm. Na druhou stranu je ovšem víceméně možné vše, co je pod přepočtenými 24mm, považovat za ultraširoké, byť někteří jedinci možná nebudou souhlasit. Já jsem dost orientovaný na delší ohniska a na trochu starší fotografické časy (kdy např. ohniska zoom objektivů běžně začínala na 35mm), takže pro mě je ultraširoké i přepočtené 24mm ohnisko a tedy cokoliv, co je hodnotou pod tímto číslem, je ultraširoké také.
Připlatím si necelou tisícovku za iPhone 16 a jsem na tom v některých ohledech mnohem lépe (fotoaparáty hned v několika parametrech atd.). Na druhou stranu dostanu jen poloviční uživatelskou paměť, ale to je asi jediná významná nevýhoda.
Koukám, že Samsung opět zrecykloval ten směšný 10 Mpx pidi snímač (cca 1/4") na fotomodulu s teleobjektivem. V případě verze Ultra je to pochopitelně jedno, jenomže u verzí S26 či S26+ se uživatel musí spolehnout právě jen na tento fotomodul s pidi snímačem.
Takže už to recykluje od S22, tj. cca 4 roky. V rámci výbavy Apple a Samsung velmi zaostává za konkurencí a každým rokem se nůžky stále více rozevírají.😮
Ale všiml jsem si, že třeba S21 to měl udělané opravdu bizarně. Fotomodul s teleobjektivem měl sice "krásně" velký 1/1,7" snímač, avšak jen 1,1x optické přiblížení 😄 a vetší přiblížení se řešilo digitálně (snímač měl 64 Mpx).
@casperrapid
Pan Robejšek (politolog, ekonom a filozof) používá velmi trefný výraz "konzumistická demence".😉
Mám podobný pocit. Většina společnosti se jakoby řídí názorem: "Regály supermarketů jsou plné, tak zatím dobrý."😉
Ve skutečnosti je naprosto absurdní, jak většina společnosti zcela nekriticky přebírá naservírované "hotové pravdy", přičemž spousta z nich jsou úplné nesmysly.😮
@Puppy8
Viltrox nevyrábí zoomy, ale jinak máte pravdu. Objektivy s pevným ohniskem od Nikonu se v rámci obdobných objektivů blíží svou hmotností Viltroxu, zatímco objektivy např. od Canonu či Sony jsou lehčí.
@Puppy8
OK. První případ by totiž byla celkem záhada, takhle to smysl dává. S plynule měnícím se ohniskem různé optické členy plynule mění svůj význam (vliv) na zobrazení scény. Proto by se měla nějaká vada v objektivu postupně více projevovat v jednom směru a méně projevovat v druhém směru, nemělo by dojít k náhlému "skoku". O jakou jde přesně vadu, to tušit nemohu.
