Samsung NV100HD: lovec megapixelů

Sférické zkreslení a vinětace

Zkreslující vady se objektivu nevyhýbají. Na nejširším ohnisku je patrné soudkovité zkreslení, které se projevuje po celé ploše obrazu, nikoli jen na krajích. Potěšitelné alespoň je, že tato vada není příliš silná, patří spíše k průměru. Na nejdelším ohnisku je bohužel dobře vidět poduškovité zkreslení.

ohnisko 28 mm

ohnisko 102 mm

Co se týče vinětace, je na tom objektiv poměrně dobře. Na nejširším ohnisku jsou výsledky paradoxně nejlepší, obvykle jsou široká ohniska silně postižena tmavými rohy. Zde tomu tak není a naopak s rostoucím ohniskem začínají rohy tmavnout. Nejvíce patrné je to u ohniska kolem 55 mm. Pak se začíná situace mírně zlepšovat. Nicméně jak je z grafů patrné, silnějším zacloněním si příliš nepomůžete.

Digitální šum

Téměř 15 megapixelů rozhodně není nejlepším předpokladem pro nešumící fotografie, a to ani přes použití 1/1,72" CCD čipu. Tato velikost je sice o něco větší než u klasických 10MPx přístrojů, nicméně u fotoaparátů s takto vysokým rozlišením jde patrně o nejmenší hodnotu, kterou lze nalézt. Když se k tomu přidá ještě tradičně dosti drastická redukce šumu fotoaparátů Samsung, která vymývá detaily, ale šumu příliš nebrání, nelze očekávat právě dobré výsledky. Nepředbíhejme však a pojďme se podívat na skutečné výsledky, možná NV100HD překvapí.
Na základní citlivost podává fotoaparát docela dobré výsledky. Barvy působí trochu světlým dojmem, detaily jsou vcelku přijatelné. Jasový šum téměř nikde není, barevný se však objevuje zejména na světlých plochách. Celá fotografie působí trochu žehleně.
Podobné předchozímu, snímek si zachovává přijatelnou kvalitu.
U citlivosti ISO 200 se začínají mírně ztrácet detaily a ostrost. Jasový šum se trochu znatelněji hlásí o slovo, ale vytváří zatím jen tmavší hrudky, které příliš neruší. Barevný šum se zhoršil jen trochu. Nicméně i přesto, že výsledek vypadá docela špatně, oproti NV24HD lze tuto citlivost pro běžné focení skutečně použít. NV24HD totiž ISO 200 vysloveně rozpatlává do mozaiky a nepřirozených efektů, NV100HD "jen" ztrácí ostrost.
Zatímco u většiny kompaktů je ISO 400 ještě nouzově použitelná citlivost, u Samsung NV100HD byste to už zkoušet neměli. Detaily zde zrovna nejsou příliš výrazné, barevný šum se objevuje úplně všude a tvoří podstatnou část barevné informace. Jinak řečeno, barevné fleky jsou dost vidět i na menší fotografii. Pak lze také chápat to, že AUTO ISO zvolí maximálně ISO 200, to má totiž ještě nějaký smysl. ISO 400 nikoliv.
Od ISO 800 začíná fotoaparát silně odšumovat. Lze si toho snadno všimnout, u každého snímku spouští fotoaparát po expozici zpracování fotografie, což není nic jiného než odšumování. Trvá to docela dlouho i u fotografií, které mají expoziční čas v setinách sekundy. Výsledek je strašný. Po detailech ani památky, všechno je rozpité, rozmazané a vyžehlené. Nepoužitelné.
Další citlivosti snad ani nemá smysl rozebírat. ISO 1600 rozmazává to, co ještě rozmazat jde, ztrácí se barvy a na fotografii opravdu nelze nic vidět.
Poslední citlivostí je ISO 3200, která funguje pouze v rozlišení 3 megapixely. Pochopitelně nemůžete počítat se žádnými detaily, navíc je snímek postižen velkým množstvím velmi tmavých fleků (jakési tmavé vertikální čáry připomínající déšť).

Ještě než přejdeme ke snímkům bílé plochy, zavádím nový testovací obrazec pro měření kvality fotografie na různé ISO citlivosti. Jsou jím vousy plyšáka focené při umělém osvětlení, tedy ve zhoršených světelných podmínkách. Zde bude velmi dobře patrná redukce šumu.

ISO 80	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200

U citlivostí ISO 80 a ISO 100 je úroveň detailů rozumná, zpracování obrazových dat se na kvalitě nijak drasticky neprojevuje. U ISO 200 je ale patrná rozpitost a ztráta kresby, velmi podobné je to u ISO 400, které u hran přidává občas tmavé pixely digitálního šumu. Zpracování obrazu tedy není příliš kvalitní. Od citlivosti ISO 800 nastupuje redukce šumu, což lze z obrazu velmi dobře vidět. Vše je silně rozpité a bez detailů. Ještě horší je to u ISO 1600, kde nejsou detaily vůbec žádné a fotografie ztrácí barvu. Nejvyšší citlivost ISO 3200 je k dispozici pouze ve 3 megapixelech a pochopitelně nepřináší nic, co by mělo nějaké využití.

Nyní se podívejme na slíbené snímky bílé plochy.

ISO 80	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200

I zde se ISO 80 a ISO 100 jeví poměrně kvalitně. ISO 200 přidává menší hrudky a ISO 400 znatelnější zrno. U citlivosti ISO 800 to na bílé ploše nevypadá až tak špatně, silné rozmazání plochu krásně vyhladilo, pro reálné fotografie to však není žádoucí. ISO 1600 silně hrudkovatí a nevypadá vůbec hezky. ISO 3200 opět přidává občas tmavé fleky (čáry).

Vyvážení bílé, barvy

S vyvážením bílé jsem většinou neměl až na pár výjimek větší problémy. Ty už tradičně nastávaly při osvětlení žárovkou, což se projevovalo v naoranžovělých fotografiích. V těchto případech bylo dobré zkusit namáčknout spoušť znovu (fotoaparát občas na další pokus vyvážení navolil správně) nebo nejlépe vyvážení navolit ručně.

automatické	denní světlo
pod mrakem	zářivka typu H
zářivka typu L	žárovka
manuální nastavení

Dále přináším jednu více reálnou scénu, kde si můžete jednotlivá nastavení vyvážení bílé lépe prohlédnout.

automatické	denní světlo
pod mrakem	zářivka typu H
zářivka typu L	žárovka
manuální nastavení

Dále fotografii můžete přidat některý z efektů, který upravuje sílu barev. Režimů ovládajících barvy je však ve fotoaparátu více.

normální	měkká
výrazná	prales
retro	cool
klid	klasika

Na rozdíl od mnoha jiných fotoaparátů, jsou zdejší nastavení skutečně vidět a jednotlivé fotografie se od sebe znatelně liší. Aby toho nebylo málo, podobná nastavení jsou k dispozici ještě pod barevným nastavením (nikoli pod efekty jako v předchozím případě).

normální	černobílý
sépie	modrý
červený	zelený
negativní

I zde je každé nastavení na snímku řádně poznat. Dále fotoaparát nabízí pět módů ostrosti od -2 až po +2 (po jedné). Na ukázkách však ukážu pouze módy -2, 0 a +2.

ostrost -2	ostrost +0
ostrost +2

Z uvedených fotografií je hned jasné, že sníženou ostrost neradno používat. Snímek je pak úplně rozpitý a opravdu není pěkný. Normální ostrost vypadá dobře, zvýšená ještě lépe, přičemž šum zatím nenarostl tak, aby byl rušivý. Osobně bych doporučil asi nastavení +1.

kontrast -2	kontrast +0
kontrast +2

Nastavení kontrastu se na výsledných fotografiích skutečně významně podepisuje. Fotografie na nejnižší nastavení je skutečně velmi mdlá a bez výraznějších barev. Celá je jakoby zašedlá. Klasické nastavení je rozumným kompromisem, maximální kontrast pak produkuje velmi živé fotografie s jasnými a krásnými barvami. Nicméně jak lze vidět na obrázcích, začíná se ztrácet kresba a naopak některé linie se přepalují. I zde bych doporučil držet se v rozumných mezích, tedy u nastavení 0 až +1, máte-li rádi živé fotografie, ale nechcete obětovat detaily. Aby toho nebylo málo, je zde ještě nastavení saturace, tedy již třetí nastavení barev.

saturace -2	saturace +0
saturace +2

Pokud nechcete obětovat detaily zvýšeným kontrastem, můžete dohnat živost zvýšenou saturací barev. Na minimální nastavení jsou snímky skutečně velmi mdlé, na střední vcelku rozumné, na nejvyšší až nepřirozeně barevné. Takže opět radím držet se v rozumných mezích a nepřehánět to.

Měření rychlosti

Nový Samsung NV100HD patří rozhodně k nejrychlejším kompaktům dneška. Nejen že má rychlý procesor, ale také díky dotykovému ovládání je možné vše nastavovat velmi rychle. Pochopitelně je nutné si na něj nejprve zvyknout. Netrvá to však dlouho. U sekvenčního snímání se do výpočtu fps nezapočítává první startovní snímek pořízený v čase 0,00 s.

• První snímek - 1,9 sekundy (Fotoaparát velmi rychle naběhne a registruje i zmáčknutou spoušť při nabíhání. Není tedy nutno čekat, až fotoaparát celý naběhne.)
• Snímek bez namáčknutí se širokým ohniskem - 0,35 sekundy (Zatím nejrychlejší kompakt, který jsem testoval. Po zmáčknutí spouště se snímek pořídí téměř bez prodlevy. Skutečně výborný výkon.)
• Snímek bez namáčknutí s dlouhým ohniskem - 0,5 sekundy (Na nejdelším ohnisku je rychlost trochu horší, nicméně s polovinou sekundy patří stále k naprosté špičce. Opět velmi dobrý výkon.)
• Čas snímek-snímek - 1,55 sekundy (Vynikající čas zpracování fotografie. Fotoaparát rychle zaostří, pořídí snímek, ukáže jej a vy můžete směle fotit další.)
• Čas snímek-snímek (se zapnutým ACB) - 3,7 sekundy (Při zapnutém ACB, tedy vyrovnávání kontrastu ve stínech, se čas prodlužuje na 3,7 sekundy. Velkou část tedy zabere zpracování fotografie.)
• Čas snímek-snímek (s bleskem) - 3,0 sekundy (Focení s bleskem rovněž není pomalé, blesk se rychle nabíjí, takže můžete pořídit snímek každé 3 sekundy.)
• Přezoomování - 1,35 sekundy W-> T, 1,7 sekundy T->W (Přezoomování je velmi rychlé, zpátky to trvá trošku déle. Zoom je krokově odstupňován.)
• Sekvenční snímání - 0,7 fps (11 snímků za 14,4 sekundy. Do zaplnění karty, každá fotografie se zobrazuje.)
• H. sekvenční snímání - 1,0 fps (18 snímků za 16,8 sekundy. Trochu rychlejší sekvenční snímání, ale ne o mnoho.)
• Sport (sekvenční snímání) - 6,2 fps (30 snímků za 4,7 sekundy. Fotoaparát rychle vyfotí 30 snímků v rozlišení 1024×768 pixelů. Zvuky z fotoaparátu při každém snímku připomínají palbu ze samopalu.)
• AEB (bracketing) - 1,4 fps (3 snímky za 1,4 sekundy. Fotoaparát vyfotí tři snímky téže scény s různou expozicí.)

Dle dosažených časů lze velmi dobře vidět, že jde skutečně o velmi rychlý fotoaparát. Prakticky v žádném ohledu nezaostává, snad jen sekvenční snímání v plném rozlišení by mohlo být rychlejší. Svižnost práce závisí také na tom, jak dobře se naučíte pracovat s dotykovým LCD displejem.