Pokud máte pocit, že se vašemu fotoaparátu nedostává megapixelů, možná uvítáte zprávu o provozuschopném CCDčku, které jich má pět set. Místo momentek z dovolené je však jeho posláním snímat na observatoři v severním Chile vesmír.
Pětisetmegový CCD snímač sestává ze sedmdesáti dílčích čipů, z nichž každý má po osmi megapixelech. Celý přístroj, pojmenovaný DECam, je dílkem Národní laboratoře v Berkley. Jeho finálním určením je podílet se po připojení k již existujícímu čtyřmetrovému teleskopu, který je součástí Národní astronomické observatoře Cerro Tololo v Chile, na pátrání po povaze a podstatě skryté energie.
Písmena DE v názvu přístroje znamenají Dark Energy, což bývá česky uváděno jako skrytá nebo temná energie. Jde o jeden z nejdiskutovanějších pojmů současné astronomie. Podle nejnovějších poznatků připadá celých 70% vesmíru na skrytou energii a 25% na skrytou hmotu. Jen čtyři procenta připadají na zjevnou hmotu, která tvoří to, co běžně za hmotu považujeme - například naši rodnou planetu. Ačkoliv o existenci skryté energie už se téměř nepochybuje, není zatím vůbec jasné, jaká je její podstata. Tato energie vyplňuje rovnoměrně celý vesmír a podle posledních hypotéz je právě ona přičinou stále rychlejšího odpuzování galaxií od sebe navzájem, které se děje navzdory gravitaci.
Teleskop v Cero Tololo
Podle Joshe Friemana z katedry astronomie Chicagské univerzity, který je zapojen do projektu Fermilab - v jehož rámci velký vesmírný fotoaparát vzniká -, není zatím známo, zda je skrytá energie úplně nový, dosud nepoznaný fenomén, nebo jde o zatím neznámý aspekt gravitace. "Jedinou cestou, jak zjistit vlastnosti skryté energie, je provádět další a přesnější měření, která upřesní dosavadní průběh rozpínání vesmíru," říká Frieman. Právě těmto měřením má vesmírný fotoaparát DECam sloužit.
To jsou oni - Dark Energy Cam Team
DECam spolu s telekopem budou na patnácti procentech oblohy měřit hodnoty rudého posuvu, což je posun ve spektru pozorovatelný u světelných zdrojů, jenž se vzdalují od pozorovatele (Dopplerův jev). V astronomii se CMOS a CCD čipy používají již velmi dlouho a astronomické aplikace patřily k jejich prvním úkolům již v dobách, kdy o použití ve fotoaparátech nemohlo být ani řeči. Astronomie zůstává v čele technologického sprintu i nadále - DECam je ostatně největší digitální fotoaparát, jaký byl dosud zkonstruován.
Pátrání po skryté energii není jen akademickou zábavou - jeho výsledky nám pomohou upřesnit, co se s naším vesmírem stane v budoucnu. Existuje několik scénářů, z nichž žádný nepředpovídá vesmíru světlou budoucnost a předpokládají v té či oné podobě jeho zánik. Ti z nás, kteří už se na to těší, si však v každém případě zřejmě budou muset nějakých 100 miliard let ještě počkat.
