Jako základ pro svou práci využil autor ZME verzi 5 a na konci každé kapitoly se potom věnuje novinkám a změnám, obsaženým ve verzi 6. Zejména se věnuje práci s Archivem médií, který ve verzi 5 chyběl. Ke knize je přiloženo CD se zkušebními verzemi programů ZME 6 a Zoner Callisto 4 (český vektorový editor).
Michal Politzer
Digitální fotografie v ZonerMedia Explorer 5 a 6
Computer Press, a.s. 2004, 144 stran, 187 Kč
„Digitální fotoaparáty a prohlížeče fotografií v počítačích spojily dva odlišné světy. Na jedné straně stojí fotografové, na druhé straně uživatelé počítačů.“
Těmito slovy začíná autor svoji knihu. Tyto dvě věty také naznačují koncepci, kterou zvolil při popisu úprav Digitálních fotografií v programu Zoner Media Explorer. Uvědomuje si totiž, že zmiňované dva světy nemusí být ještě zcela propojeny, a proto je třeba „obyvatelům“ světa jednoho vysvětlit základní pojmy světa druhého, jinak se při práci s digitálními fotografiemi nedosáhne kvalitního výsledku.
Tomuto vysvětlení je tedy věnována první kapitola knihy. Čtenáři, kteří se perfektně orientují v počítačových pojmech „rozlišení“, „barevná hloubka“, „histogram“ či „přepal“, vědí, jak se provádí „korekce gamma“, znají rozdíl mezi ve skládání barev RGB a CMYK, chápou jednotlivé technologie tisku na různých tiskárnách a mají přehled o jednotlivých formátech obrazových souborů (zejména JPEG, GIF, PNG, TIFF,…), mohou s klidným svědomím přeskočit první část této kapitoly. Méně zkušení uživatelé však zajisté ocení tento nenásilným způsobem podaný úvod, bez kterého by jim celý zbytek knihy pravděpodobně nedával smysl.
Na druhé straně mnoho „počítačových odborníků“ se teprve seznamuje se světem fotografií a rádi se poučí o tom, jak správně ovlivnit expozici snímku pomocí času a clony, jaký vliv má citlivost, jaký je vztah mezi ohniskovou vzdáleností a hloubkou ostrosti, případně co znamená zkratka EV nebo tajemný pojem „denzita“.
Přeneseme-li se přes první kapitolu, která nemá se samotným programem ještě nic společného, dostaneme se konečně k popisu Zoner Media Explorer. Je třeba upozornit na to, že autor v celé knize počítá s tím, že čtenář může být naprostý laik, a proto vysvětluje každou funkci programu, každou položku v menu do nejmenších podrobností, které jsou pro zkušenější uživatele samozřejmé, a proto nudné. V žádném případě to ovšem neznamená, že postrádal odbornou kvalitu. Naopak místy může být čtenář až udiven, jak může proniknout do tajů komprese pomocí matematických výpočtů. Je tím docíleno zajímavého efektu, který by se dal nazvat „srozumitelná odbornost“.
Při popisu programu lze v zásadě zvolit dva přístupy. V prvním z nich se popisují krok po kroku postupy, jak dosáhnout určitého efektu od začátku do konce (např. zpracování panoramatického snímku od jeho pořízení až do vyvolání ve Fotolabu). Autor této knihy zvolil přístup druhý – popisuje postupně jednotlivá okna a položky v menu programu a radí, čeho všechno se dá s jejich pomocí dosáhnout. Po nutné kapitole o instalaci se dozvídáme o okně Navigátor a Náhled. Potom je ovšem velká pozornost věnována oknu Průzkumník, které má mnoho možností. Názvy dalších kapitol (Získávání obrázků, Úprava obrázků, Editace obrázků, Organizování obrázků, Publikování obrázků, Vyvolávání fotek, Archiv médií, Vypalování vlastních CD) by potom evokovaly spíše zvolení prvního přístupu (tedy popis pracovních postupů), ale v zásadě se opět jedná o rozebírání jednotlivých složek z menu programu ZME a případné rady, jak dosáhnout určitého efektu, jsou potom jen jakýmsi bonusem přidaným na vhodných místech. Ty nejdůležitější informace jsou právě v kapitole o Úpravách obrázků, kde popisy jednotlivých funkcí opravdu dosahují úrovně jakéhosi jednoduchého návodu. Většinu jich můžete použít jak v Průzkumníku tak v obsaženém jednoduchém editoru fotografií. Zásadní rozdíl je v tom, že v editoru se operace neukládají na disk, ale pouze do operační paměti, takže je můžete použitím tlačítka Zpět opět zrušit, aniž byste ovlivnili původní obrázek.
Jedním dechem je potřebné dodat, že zvolený přístup byl v případě ZME zřejmě ten nejsprávnější. ZME je totiž poměrně jednoduchý program, který má menu logicky dobře roztříděné podle jednotlivých činností a autor tak při popisu dosáhl vlastně vyčerpávajícího popisu všech funkcí, které program nabízí. Hledá-li čtenář radu k nějakému konkrétnímu problému, pak se k ní poměrně snadno dostane po prostudování obsahu nebo pomocí rejstříku. Rovněž je nutné přiznat, že zmíněné bonusové rady mohou být opravdu cenným pomocníkem při orientaci v problematice digitálních fotografií. Například je skvěle popsán postup objednávek vyvolávání fotek z Fotolabu, možnosti při vypalování vlastních CD a také návody k vylepšování obrazu při zaostřování, rozmazávání, odstraňování vinětace… To všechno jsou věci, na které by méně zkušený uživatel nemusel metodou pokus/omyl přijít.
Knihu lze tedy doporučit všem začátečníkům či mírně pokročilým fotografům, kteří se chtějí o úpravách digitálních fotografií dozvědět více a také těm, kdo se poprvé setkali s programem podobným ZME, který lze zakoupit ve verzi HOME už od 930,- Kč (verze HOME je omezena o některé pokročilejší funkce jako export do PDF, vytváření HTML galerií nebo vypalování CD/DVD).
Na druhou stranu pokročilí grafici a zkušení digitální fotografové zde příliš mnoho nových informací asi nenajdou.
