Japonská společnost Ricoh, zabývající se kromě produkce kancelářské techniky, elektroniky a nejrůznějších průmyslových řešení i digitálními fotoaparáty, uvede v lednu – zatím jen na japonský trh – třímegový kompakt, jehož koncepce je charakterizovatelná jediným slovem: odolnost.
Zdokonalením předchozího vodotěsného a prachuvzdorného modelu Caplio 300G, s využitím poznatků z konstrukce populárního kompaktu Ricoh Caplio G4, vznikl fotoaparát s označením Caplio 400G. Ten má stejně jako jeho předchůdce sloužit k dokumentaci dějů v prostředích, které normálním fotopřístrojům moc nesvědčí. Tedy všude tam, kde je mnoho prachu, vlhka nebo obojího – typicky třeba průmyslové haly nebo stavby. V tomto duchu se také nese obrazová část prezentační dokumentace přístroje. Textové části jsme nerozuměli, neboť je zatím pouze v japonštině.:) Oproti minulým modelům přibyla možnost snímat širokoúhlé záběry – přístroj má trojnásobný optický zoom v rozsahu 28–85 mm (v přepočtu na kinofilm).
Co je snad nejdůležitější, je právě odolnost proti prachu a zejména vodě. Co se týče toho druhého, shrneme to asi takto: Well, vzhledem k tomu, že stránky výrobce jsou (co se Caplia 400G týče) pouze v japonštině a ostatní informační zdroje se v tomto liší – jeden uvádí vodotěsnost pro hloubku 1 – 30 m, druhý pak 1 m po dobu 30 minut, budeme se držet té věrohodnější varianty (vždyť aparát odolný do 30 m vodního sloupce by již byl velmi speciálním a drahým zařízením) a konstatujeme, že s Ricohem Caplio 400G lze zcela bezpečně velmi zblízka fotografovat umývání nádobí, plavání a podobné vodní aktivity, ale na snímky v hlubinách řek, jezer a moří tento kompakt určen není.
O tom, že jde o třímegový přístroj, jsme již mluvili, zbývá upřesnit, že je těch megapixelů celkem 3,24 a jsou směstnány na CCD čip o velikosti ½,7 palců. To umožňuje zachycovat obrázky o maximálním rozlišení 2048x1536 pixelů, jako vždy jsou k dispozici i další rozlišení: 1280x960 a 640x480 pix. Dávno již standardní funkce nahrávání videa zde probíhá v rozlišení 320x240 (30 sekund) a 160x120 (120 sekund). Časově omezená videosekvence se ovšem již pomalu stává anachronismem, většina nových přístrojů již omezuje délku videa jen velikostí paměťové karty.
Co se týče ostření, prameny uvádí v makro režimu schopnost zaostřit už od jednoho centimetru, čemuž se nám u přístroje tohoto typu nechce věřit. V ostatních režimech je minimální zaostřitelná vzdálenost 0,3 m, čemuž naopak věřit lze. Kompozici zkontrolujeme průhledovým hledáčkem nebo na TFT LCDčku, které je vybaveno i stínítkem na způsob šachty pro zlepšení viditelnosti v nedobrých světelných podmínkách.
Záznamovým médiem je paměťová karta SD/MMC, fotoaparát má i 8 MB vnitřní paměti, to je ale v dnešní době tak málo, že to snad ani nestojí za řeč. Spojení s počítačem probíhá prostřednictvím USB, bohužel není známo které verze. Ještě zbývá uvést rozměry přístroje: 135x69.5x75.1mm, váha bez baterií a paměťové karty je 355 g.
Snaha vyrobit a nabídnout digitální fotoaparát, který by vzdoroval vrtochům počasí a dalším katastrofám, je jistě chvályhodná. I když je otázkou, jestli zrovna tento konkrétní Ricoh vůbec dospěje na středoevropský trh, je dobré vědět, co se vaří u “sousedů” – vždyť je jistě řada uživatelů u nás, zvláště těch zaměřených na outdoorové aktivity, kteří by “nezničitelný” foťáček uvítali…
