@Choakinek
Astro asi spíše z montáže s pohybem. Kamarád třeba točil 8K video a to pak v programu skládal. Možností je mnoho. Komu co stačí je každého věc. Objektivním faktem ale je, že FF má ty limity ve všech ohledech dál a třeba 2 EV rozdíl v zisku světla je sakra znát a i každý milimetr navíc u širokáče je znát. Vysoké rozlišení na astro je také plus a pixelshift ho může suplovat, ale ty FF s vysokým rozlišením ho mají také a ty pak dosáhnou třeba až na 240Mpix a zase - jestli to někdo potřebuje, nebo ne je každého věc. Obecně je častým argumentem zastánců MFT něco ve smyslu: "ale vždyť to přece stačí" ...Já bych ale rozhodnutí co komu stačí nechal opravdu na každém. Já třeba fotím na FF do 24Mpix a stačí mi to, možná bych se spokojil i s 20Mpix (nikdy bych ale o tom nepřesvědčoval někoho, kdo fotí třeba produkty, krajinu, wildlife, digitalizuje/archivuje, atp. protože je to prostě kravina. Požadavek velkého rozlišení je u mnoha disciplím zcela legitimní.) ...A možná bych se vypořádal i s ekvivalentně horším šumem u menšího snímače, i když tam už bych asi občas narážel, co by mě ale na MFT určitě chybělo je ta ekvivalentní světelnost / hloubka ostrosti. Třeba teď testuji Viltrox 50/2 AIR. Nehledám u objektivů dokonalost, spíše charakter, ale musím uznat, že tenhle objektiv je brutální žiletka a stojí nový s pětiletou zárukou kolem 5.000,- ...Co bych si třeba měl pořídit na MFT pro stejný výstup? Existuje tam nějaký 25/1 s AF (!!!) ostrý jako břitva až do rohů s cenou kolem 5 tis? Videl jsem jen 25/1,2 za 35 tis! A to se bavíme jen o ekvivalentu hloupého F2... A to je to co je na malých snímačích limitující.
MFT má díky malému snímači ze všech existujících systémů největší problém s ekvivalentně širokými a zároveň světelnými objektivy. Pro fotky hvězdného nebe proto neni úplně ideální. Spíše tedy na druhé straně ty teleobjektivy a nebo nasadit na dalekohled pro deep space.
Canon zachoval pro APS-C na R bajonetu crop faktor 1,6x takže třeba ta 15-80mm f/2.8-5.6 je vlastně ekvivalentem 16-85mm f/3.0-6.0 na APS-C s cropem 1,5x (Sony, Nikon, Panasonic, Pentax, dříve také Samsung, ...atd)
@Puppy8
ano to byly objektivy pro DSLR, ale ta spolupráce Sony a Zeiss vznikla už na DSLR, ne až na CSC kvůli tomu, že by tam Sony potřebovalo nějaké objektivy... Navíc Sony i přenášelo návrhy mezi DSLR a CSC, když se kouknete třeba právě na zmíněnou 50/1,8
Jak můžete vidět je soustava jen odsazená dále od bajonetu, takže krom posledního členu, který nahradil nějaký asférický to asi neni ani přepočtené. Canon a Nikon ale takové věci dělají také.
To je asi jediný objektiv, kde se shodneme, že jeho optický výkon už není pro moderní CSC opravdu dostačující ani na 24 Mpix a vady mohouskutečně pokazit fotku. Schopný fotograf, který zná limity takového objektivu s nim jistě udělá také dobré fotky v mezích, které mu dovolí. Je to ale více práce. Na DSLR byla ta Minolta velice oblíbená pro její velikost a cenu. Optický výkon byl na DSLR normou, lepší tehdy existovaly, ale stály nesmysl.
Pokud jde o první objektivy pro a7, tak tam na motorech asi moc nezáleželo. První a7 byla výkonem AF dost tristní, takže tělo spíše limitovalo objektivy. Ty se na a7 II dost rozběhly a na a7 III teprve narazily na svůj strop.
@Puppy8
Neřekl bych, že v optických návrzích byla nějaká posloupnost či kontinuita. Spíše bych řekl, že každá řada měla svá specifika a myslím, že Zeiss má v šuplíku stovky návrhů, které nikdy nerealizoval, takže může ještě dlouho tahat zajíce z klobouku.
Jinak jak jste nakousl ty Sony Zeiss - že Sony nemělo FF objektivy, tak v době kdy spolupráce vznikla, tak už mělo, mělo Minolty. Také jich mnoho zachovalo a dokonce třeba další velice uznávaný objektiv (světem uznávaný, vámi jistě ne) Sony Zeiss 85/1,4 je návrhem stejně legendární Minolta 85/1,4 G, jen má poslední dva členy přepočítané na tři pro lepší korekci.
takže tenhle návrh Planaru putoval opačným směrem k přepracování (Nejde ale vyloučit, že i ta původní Minolta byla starší licenční Zeiss, zrovna kolem Minolty se toho dělo dost. Jiný návrh Minolty třeba zase vyráběla Leica). Ten Zeiss 85/1,4 vznikl v době kdy Zeiss ještě normálně vyráběl, takže on nikdy nebyl striktní k bezpodmínečné "originalitě" a běžně licencoval pokud to nebylo v rozporu s jeho standardy. I tenhle objektiv mám mimochodem v porfóliu a určitě tam zůstane.
BTW zmíněný Sony FE 35/1,8 a také FE 85/1,8 jsou podle mě dost nedoceněné objektivy zůstávající mimo zájem recenzí i uživatelů. Nástup řady GM a zájem o ni je úplně upozadil. Viděl jsem ale několik laboratorních srovnání s GM (v případě 85 to byla ještě ta I. gen) a závěr byl víceméně shodně takový, že ty F1,8 jsou v meritu 80% výkonu F1,4 GM, ale za 20 - 25% ceny. I já je mám v portfoliu a tu 35/1,8 stále používám (když chodím pěšky a beru jen tělo s 1 objektivem, nejčastěji je to tento). Nenípu se v tom ale při 400% zvětšení, stačí mi že je to na 24 Mpix prostě ostré.
@Puppy8
že Zeiss jen prodává svoji značku bez jakékoliv kontroly kvality osobně považuji za dost nepravděpodobné. Už jen pokud ty objektivy mají T*** je prakticky vyloučeno, že by vznikly bez přičinění Zeiss. To ostaní stavím na zkušenosti - že to tak dnes běžně funguje všude.
U nás je třeba fabrika, kam německý zákazník dodává veškerý svůj materiál od dodavatelů, které si sám vybral. Stovky součástek. Vše se vyrobí a smontuje tady až do finální podoby rozdělené na dva kusy, které pak v Německu jen cvaknou do sebe, nalepí na to Made in Germani a jde to do světa. Celou dobu ale dohlíží na kvalitu, mají neustálý online přístup ke všem datům z výroby a jezdí každou chvíli na audity. Jediné co tedy využívají tady je levná pracovní síla, protože je lehčí přesunout fabriku sem, než každý den stovky dělníků do Německa a zpět. To je úplně běžné. Naopak tvrzení, že Zeiss prodává jak nájemná holka svoji značku komukoliv mi přijde tak nezvyklé až převratné, že by takové tvrzení mělo být podloženo nějakými převratnými důkazy.
@Puppy8
že si někdo nechá něco vyrobit jinde je běžné, když si dohlédne na použité postupy a kvalitu, tak je to vlastně stejné jako by si to vyrobil sám. Většinou je jediný důvod cena. Zeiss si to nechá vyrobit ze skla, které by použil sám, nechá si to vyrobit podle svého návrhu a dodá T-Star antireflexy (ty se asi stále dělají jen v Zeiss, takže ty vyrobené čočky mezi fabrikami putují sem a tam). Rozdíl oproti tomu jako by to vyrobil ve své fabrice pak prakticky z technického hlediska neni, jde jen o nějaký feel. Úplně stejně vznikaly i Sony Zeiss objektivy. Vyrábělo je Sony pod taktovkou Zeiss, aby mohli nést jeho označení. Dělají to běžně všichni (třeba Nikon si takto nechává vyrábět své originální objektivy v Tamronu. OM Systém zase u Sigmy, ...)
Výrobci fotoaparátů jsou sice všichni v Japonsku, ale úplně shodně vzniká 95% výrobků jinde (většinou v PRC). Nikon třeba také nikdo nepeskuje za to, že skončil s výrobou a jen prodává značku Číňanům, kteří ty foťáky vyrábí, protože to tak prostě objektivně neni.
@tutonda
a tady ještě k tomu že 3D pop někdo nevidí. Jak jsem psal už výše, je to dojem a je to subjektivní.
Percepční jev (vnímání) je komplexní psychický proces, kterým mozek přijímá, organizuje a interpretuje smyslové podněty z vnějšího i vnitřního prostředí, čímž vzniká smysluplný obraz reality. Zahrnuje činnost smyslových orgánů (receptorů) a následné kognitivní zpracování, ovlivněné předchozími zkušenostmi, očekáváním a kontextem, což může vést i k iluzím.
Klíčové aspekty a příklady percepčních jevů:
Výsledek vnímání: Výsledkem je vjem, tedy subjektivní obraz reality, který se může lišit od fyzikální skutečnosti.
Percepční stálost (konstanta): Schopnost vnímat objekty jako stálé co do velikosti, tvaru či barvy, i když se jejich obraz na sítnici mění (např. auto jedoucí v dálce nevnímáme jako zmenšující se).
Zrakové a prostorové jevy: Organizace vjemů do celků (např. gestalt zákony), vnímání hloubky, binokulární disparita, či optické klamy (např. Müller-Lyerova iluze).
Sociální percepce: Způsob vnímání jiných lidí, formování prvního dojmu, přisuzování vlastností na základě stereotypů či očekávání.
Apercepce: Vliv předchozí zkušenosti a znalostí na to, jak nový vjem interpretujeme.
Percepční jevy jsou základem naší orientace ve světě a jsou úzce propojeny s pozorností a pamětí.
@Choakinek
už jsem našel zdroj kde je také 3D pop spojován s minimálním průměrem vstupního členu (př: pro 35/1,4 stačí fyzický průměr 25mm a vzdálenost středu soustavy cca 35mm od snímače, aby to ostřilo, ale protože moderní objektivy korigují vady a mají třeba 15 členů, soustava naroste do délky a její střed se příliš vzdálí snímači, musejí mít retrofokální konstrukci a ten vstupní člen se pak rozšíří třeba na 60mm). Do širšího členu se ale paprsky světla v okrajích zalamují pod jinými úhly než do užšího, tan širší člen vlastně vidí menší objekt blíže objektivu více i ze stran než ten úzký což mění perspektivu objektů ačkoliv perspektiva snímku která je dána ohniskem a vzdáleností zaostření je u obou objektivů stejná. Další zpracování paprsků světla uvnitř objektivu je pak také odlišné. Je to přesně co jsem nastínil o těch hypercentrických objektivech. Není totiž náhodou, že objektivy které vidí fotografované objekty také více ze stran jsou teleobjektivy, tam je to dané větší vzdáleností zaostření, která přirozeně vychází z delšího ohniska. Právě teleobjektivy jsou známé komprsí prostoru a zploštěním focených objektů (př: když je focený objekt 10m daleko a pozadí za ním 20m daleko od fotoaparátu - teleobjektiv s 2x přiblížením zmenší vzdálenosti na polovinu, takže focený objektiv se jeví 5m daleko a pozadí za ním 10m daleko, což znamená, že mezi foceným objektem a pozadím už neni vzdálenost 10m ale jen 5m. Zdánlivě se k sobě přiblížily. To je komprese / zploštění prostoru teleobjektivem). A zdá se, že zbytečně velké čočky bez ohledu na zdánlivé ohnisko (protože ty retrofokální objektivy mají často fyzické ohnisko jiné ale deklaruje se to co odpovídá úhlu záběru) prostě i jinak vidí a a snímači zprostředkovávají obraz reality. Teoreticky by to tedy bylo i měřitelné (stejně jako jsou prokazatelně jiné snímky z konvenčních a hypercentrických objektivů), ale vyžadovalo by to spolupráci výrobců, kteří by museli poskytnout mnoho dat o optických návrzích svých objektivů, což oni samozřejmě neudělají. Konstruktéři v Sigmě možná tuhle problematiku znají, ale vědí, že hodně lidem prodají spíše ostrost, tak jdou poptávce naproti a z toho, že dělají objektivy zplošťující focené objekty se jistě nebudou chtít nechat usvědčit.
Vady objektivu tedy nejsou příčina 3D pop, jsou vedlejším symptomem, protože jednoduché méně korigované optické soustavy (kratší a s menším předním členem) prostě budou vždy inklinovat k optickým vadám více. 3D pop iluzi pak samozřejmě umocňují i další věci jako ostrost a kontrast v rovině zaostření, míra a povaha rozostřeného pozadí, přechod do rozostřeného pozadí, kompozice, ohnisko a vzdálenost zaostření - perspektiva, světlo a stíny... a možná i to zelené lemování objektů v rovině zaostření ke kterému inklinuje Zeiss...
@tutonda
Mimochodem, že optické návrhy dokáží na snímku úplně změnit vidění světa dokazují třeba Hypercentrické objektivy (Hypercentric / Pericentric lens), které se používají v průmyslu v optických inspekcích. Proto bych byl opatrný tvrdit, že nemůže být rozdíl v tom jak objektiv vidí a na snímek otiskne realitu. Viděl jsem třeba video kluka co ukazoval 3D pop na dvou snímcích pořízených dvěma objektivy při stejném ohnisku a cloně. když přepínal mezi snímky na jednom bylo zřetelně vidět jak věci v popředí doslova poskočily vpřed (jakoby se zvětšily), zatímco ty co byly dál jakoby naopak couvly vzad. Na tom "plochejším" snímku to vypadalo jako komprese prostoru u dlouhých ohnisek, všechny ty objekty se zdály v jedné rovině i když tomu tak nebylo. Ten "plochý" objektiv měl stejné ohnisko a tedy perspektivu jako ten "3D pop". Prostě některé optické návrhy vidí i na stejných ohniscích a světelnsotech to co je blíže a dále jinak než jiné objektivy. Je nesmysl říkat, že je to blud.
Je zajímavé, že ty Hypercentrické objektivy mají velké přední členy stejně jako ty "dokonalé" fotografické objektivy, které kompenzují optické vady mnoha členy tak moc, že už na ně není prostor a musejí být konstruované jako retrofokální, což zvětší jejich přední člen více než je fyzikálně nutné pro dané ohnisko / světelnost.
Naopak hodně "3D pop" objektivů má skutečně jednoduché konstrukce často s fyzicky nejmenším možným předním členem. Tyhle objektivy vidí prostor jinak, ale jejich jednoduchá konstrukce sebou bohužel nese více optických vad, což někdo může mylně spojovat a říkat - 3D pop dělají vady v obraze. Korelace ale neznamená kauzalitu.
@Puppy8
to je zvláštní, protože co jsem já četl, tak plasticitu naopak podporuje vyšší ostrost a kontrast v rovině zaostření (s ohledem na to, že ostrost je relativní. Třeba podle vás Zeiss 55 ostrý neni, já říkám, že při pozorování celého snímku v běžné velikosti je dost ostrý na to, aby jste neostrost neměl šanci vidět a tedy nerušila "3D" dojem). Samotná definice slova mikrokontrast mluví o schopnosti objektivu "rozlišit jemné rozdíly v jasu a barvách mezi sousedícími detaily, což snímku dodává pocit prostorové hloubky, čistoty a prokreslenosti“ Není tedy pravdou, že 3D pop si vymysleli lidé aby omluvili tragické optické vlastnosti některých objektivů. Naopak.
BTW třeba termín mikrokontrast pochází ve skutečnosti od lidí z vaší argumentační skupiny. Vysvětlím.
Jsou tu lidé, kteří vidí, že se jim ta fotka víc líbí, že má pro ně lepší plasticitu. Ti si většinou pořídí takový ojektiv a fotí. Moc je nezajímá proč tomu tak je. Prostě to berou jako vlastnost objektivu.
Pak jsou tu lidé kteří jsou skeptičtí a ti se dělí na dvě skupiny. Na striktní (skoro až náboženské) odmítače co to označují za blud a na ty, kteří jsou sice skeptičtí, ale přistupují k tomu vědecky, takže si řeknou: "hele nechápu to, ale z empirického pozorování je jednoznačný výstup, že je tu takové množství lidí co tvrdí, že to vidí a jsou schopni to shodně označit v zaslepených testech, že je nemožné aby to byla statistická odchylka náhody." Tito lidé se ale nesmíří s tím, že se to děje, potřebují to vědecky popsat a tak zkoumají a hledají rozdíly. Teorií co to způsobuje je od těchto lidí mnoho. Snaží se popsat jakýkoliv rozdíl který při 400% zvětšení naleznou a tak vznikají slova jako mikrokontrast atp. Který mimochodem existuje, jen je otázkou zda má na něco nějaký vliv.
Někdo si všiml, že některé značky to vykazují více (třeba právě Carl Zeiss) a tak se tito zkoumatelé zaměřili na to co má Zeiss jako jediný a to jsou třeba jeho patentované T-Star MC, které často vytvářejí na hranách ostrých objektů v rovině zaostření pro Zeiss typický tmavě zelený lem, který je sice chromatickou vadou, ale při pohledu na fotografii z dálky jako na celék vytváří dojem mnohem silnějšího /kontrastnějšího oddělení toho co je v rovině zaostření od pozadí. Je to něco co v postprocesu těžko uděláte, nebo by to trvalo hodiny. Tahle "chyba" u většiny moderních CZ objektivů nemá vůbec žádný vliv na samotnou ostrost v rovině zaostření, ta je běžně excelentní a nemá zásadný vliv ani na množsví chromatických vad v rozích. Je tedy nesmysl říkat, že 3D pop mají jen objektivy co fotí jak bláto a dělají fléry atp. Naopak jakýkoliv flér či závoj v protisvětle snižuje kontrast a snižuje tedy i 3D pop.
Hodně lidí se tomu hodně věnuje a výstupní data z toho jsou dostatečně silná, aby o ně šlo opřít i nějaké "kontroverznější" tvrzení. Proto si třeba Carl Zeiss dal pojem 3D i do oficiálních textů svých objektivů. Takže to co vy tvrdíte, že je naprostý blud to jeden z nejrenomovanějších výrobců normálně komunikuje jako fakt, jako něco co je možná těžko uchopitelné a diskutabilní, ale prokazatelně se to děje.
@Puppy8
nechápu jak souvisí 3D pop s nespojitým zvukem. Obory jako psychologie nejsou exaktní vědy a nejde je měřit. Když vám mrak připomíná tvarem medvěda, někomu jinému připomíná tvarem grilované kuře... Nejde to měřit, ale to neni důvod tvrdit lidem, že v tom nic vidět nemohou a nesmí a že jsou to jen bludy, protože je to přece objektivně a podle měření jen pára. Lidský mozek jde šálit a má asociace. Některé obrazy vyvolají jiný dojem než jiné. Milion lidí po světě řekne shodně - tenhle obrázek je plastičtější / vyvolává lepší 3D dojem. Pak jsou tu tací jako vy co tvrdí - ne je to 2D na papíře, tak je to nesmysl a blud. Těm lidem co to vidí je ale jedno kdo jakému bludu věří, nebo co si někdo myslí o tom čemu věří ostatní. Oni věří svým očím :-) Důležité je si připustit, že to jak pracuje zrovna můj mozek není platné pro 8 miliard lidí na této planetě. Já vidím některé fotky plastičtější, ale respektuji, že to někdo jiný vidět nemusí. Vy to třeba nevidíte, ale nerespektujete, že by to někdo jiný vidět mohl. To je podle mě dost omezený pohled na svět, ale i na to máte právo.
@Choakinek
to je pravda - správnou editací dokážete cokoliv. Extrémním případem editace je, že si fotku vygenerujete AI, bude technicky naprosto dokonalá a přesně podle přání zákazníka a nemusíte ani nikam chodit. Realita je vlastně strašně omezující, stejně jako ty aberující objektivy :-)
@Puppy8
vůbec netuším jak jsme se dostali od fotografie k audiu, skoro to vypadá jako pokus o argumentační faul - svedu téma na nějakou prokazatelnou blbost, řeknu že ti lidé kterým oponuji zastávají i tento názor a proto nemají pravdu ani v tom prvotním tématu... To mohu začít říkat, že ostrofilové co honí technicky dokonalé objektivy zastávají také teorii ploché země :-D ...Vůbec to spolu nesouvisí a pokud jde o to audio, tak tam vůbec nejde o nějaký digitální vs. analogový zvuk pánové (a to náhodou vím, protože mám známé co do muziky dělají, mají kapelu a vydali už několik CD). Audio CD (a tedy formát .cda či jiné nekomprimované PC formáty) mají dostatečnou jemnost záznamu, aby nikdo nemohl poznat rozdíl od analogu - přesněji žádný dostupný reproduktor nedokáže ten rozdíl zahrát (o MP3 se vůbec nebudu rozepisovat to je prznění zvuku). Mnohem zásadnější je způsob zesílení - tranzistor / elektronka - tam už to udělá rozdíl, který cvičené ucho pozná. Co je ale to o čem všichni mluví to je dynamický rozsah nahrávky, který byl dříve velký a tahle doba se kryla s nahráváním na analogové nosiče. První CD v 80. letech měli také velký DR (třeba první alba Dire Straits mají DR tuším že běžně 15 dB). Časem s dostupností audiotechniky s nevalnou kvalitou se začly některé zvuky z nahrávek vytrácet (nekvalitní audio je nedokázalo zahrát, nebo se přebuzovalo) a tak šly nahrávací studia naproti širokým masám a začly DR nahrávek snižovat což se náhodou přibližně kryje s přechodem na digitální záznam. Korelace ale neznamená kauzalitu. Dnes kdy většina lidí pouští hudbu na telefonu můžete naměřit DR třeba u nového alba Kabát někde na ubohých 4 dB. Je na to fičurka co vám to změří.
Vrátil bych se ale k těm objektivům, nebudu už opakovat co bylo řečeno. On dokonalý objektiv neexistuje a i ty GM občas zaaberují a přijímat doktrínu že musím fotit jen technicky dokonalé fotky musí být strašně stresující a odvádějící pozornost od obsahu fotky a příběhu, které dělají dobrou fotku mnohem více. Vedle toho se tady navíc navzdory nespornému renomé objektivu Zeiss 55/1,8 podprahově přijal fakt, že ten objektiv je naprosto nepoužitelný, že vám chromatická vada zničí fotky. To prosím vás vůbec neni pravda, ten objektiv patří stále k těm lepším na trhu. Ty vady odhalíte skutečně jen na velkém rozlišení 40 Mpix plus a při 400% zvětšení na monitoru. Normální fotograf ale fotí proto, aby si fotky vyvolal a ne aby je zkoumal lupou na monitoru a pro takového fotografa je Zeiss 55 úplně v pohodě. Mě osobně je třeba jedno co si o něm kdo myslí, já (a tisíce lidí na světě) ten rozdíl (charakter) vidíme a chceme fotky právě z něj. Ostatní ať si fotí čím chtějí, je to každého věc :-)
Tady se můžete podívat jak vypadá Zeiss 55 v detailu portrétu oproti jiným "legendárním" padesátkám. Máte pocit, že ty fotky jsou nepoužitelné?
@Puppy8
vše bylo řečeno, neshodneme se, nemá smysl to dále opakovat :-) Na světě jsou tisíce lidí co tvrdí to co Vy a tisíce co tvrdí to co já. Tyhle dva tábory tu vždy budou. Zásadní rozdílje je asi jen v tom, že jedni dělají fotky s cílem aby byly nějak subjektivně "okouzlující", zatímco druzí dělají fotky s cílem, aby byly technicky dokonalé i při násobném zvětšení.
Ohledně 3D pop tak to skutečně nejde tak jednoduše smést ze stolu, mozek má tendenci asociovat / dotvářet obrazy a některá 2D vyobrazení relity na něj při pozorování působí více plasticky než jiná. To netvrdím já, bylo to prokázáno na větších vzorcích lidí i při zaslepených testech. Problém je, že je to prostě neměřitelné a subjektivní. Někdo to vnímá silně, někdo normálně a někdo vůbec. Bohužel asi patříte mezi lidi, kteří to nevnímají vůbec. To mě mrzí. Jinak krom toho, že některé objektivy tento jev podporují (a bohužel pro vás to skutečně jsou spíše ty s chromatickou vadou, která rámuje objekty v rovině zaostření a tím je výrazněji odděluje od rozostřeného pozadí) tak to závisí především i na kompozici, světle a také perspektivě - tedy ohnisku. Je nutné, aby prostor měl hloubku, neprojevila se komprese prostoru (tedy spíše krátká ohniska), ale zároveň, aby bylo možné viditelně rozzostřit pozadí, (což zase umožňují spíše dlouhá ohniska). Rozumný kompromis se tedy ukazuje někde mezi 35 a 50mm. Najdete i širší, ale i delší, ale tam už to je vzácnější. Jsou o tom hromady skoro vědeckých článků a na YT jsou kanály, které se věnují vysloveně jen tomu. Také s Chat GPT si o tom pěkně pokecáte, má to docela najeté.
@Puppy8
vůbec netuším jak jsme se dostali od fotografie k audiu, skoro to vypadá jako pokus o argumentační faul - svedu téma na nějakou prokazatelnou blbost, řeknu že ti lidé kterým oponuji zastávají i tento názor a proto nemají pravdu ani v tom prvotním tématu... To mohu začít říkat, že ostrofilové co honí technicky dokonalé objektivy zastávají také teorii ploché země :-D ...Vůbec to spolu nesouvisí a pokud jde o to audio, tak tam vůbec nejde o nějaký digitální vs. analogový zvuk pánové (a to náhodou vím, protože mám známé co do muziky dělají, mají kapelu a vydali už několik CD). Audio CD (a tedy formát .cda či jiné nekomprimované PC formáty) mají dostatečnou jemnost záznamu, aby nikdo nemohl poznat rozdíl od analogu - přesněji žádný dostupný reproduktor nedokáže ten rozdíl zahrát (o MP3 se vůbec nebudu rozepisovat to je prznění zvuku). Mnohem zásadnější je způsob zesílení - tranzistor / elektronka - tam už to udělá rozdíl, který cvičené ucho pozná. Co je ale to o čem všichni mluví to je dynamický rozsah nahrávky, který byl dříve velký a tahle doba se kryla s nahráváním na analogové nosiče. První CD v 80. letech měli také velký DR (třeba první alba Dire Straits mají DR tuším že běžně 15 dB). Časem s dostupností audiotechniky s nevalnou kvalitou se začly některé zvuky z nahrávek vytrácet (nekvalitní audio je nedokázalo zahrát, nebo se přebuzovalo) a tak šly nahrávací studia naproti širokým masám a začly DR nahrávek snižovat což se náhodou přibližně kryje s přechodem na digitální záznam. Korelace ale neznamená kauzalitu. Dnes kdy většina lidí pouští hudbu na telefonu můžete naměřit DR třeba u nového alba Kabát někde na ubohých 4 dB. Je na to fičurka co vám to změří.
Vrátil bych se ale k těm objektivům, nebudu už opakovat co bylo řečeno. On dokonalý objektiv neexistuje a i ty GM občas zaaberují a přijímat doktrínu že musím fotit jen technicky dokonalé fotky musí být strašně stresující a odvádějící pozornost od obsahu fotky a příběhu, které dělají dobrou fotku mnohem více. Vedle toho se tady navíc navzdory nespornému renomé objektivu Zeiss 55/1,8 podprahově přijal fakt, že ten objektiv je naprosto nepoužitelný, že vám chromatická vada zničí fotky. To prosím vás vůbec neni pravda, ten objektiv patří stále k těm lepším na trhu. Ty vady odhalíte skutečně jen na velkém rozlišení 40 Mpix plus a při 400% zvětšení na monitoru. Normální fotograf ale fotí proto, aby si fotky vyvolal a ne aby je zkoumal lupou na monitoru a pro takového fotografa je Zeiss 55 úplně v pohodě. Mě osobně je třeba jedno co si o něm kdo myslí, já (a tisíce lidí na světě) ten rozdíl (charakter) vidíme a chceme fotky právě z něj. Ostatní ať si fotí čím chtějí, je to každého věc :-)
Tady se můžete podívat jak vypadá Zeiss 55 v detailu portrétu oproti jiným "legendárním" padesátkám. Máte pocit, že ty fotky jsou nepoužitelné?
@Puppy8
nechápu jak souvisí 3D pop s nespojitým zvukem. Obory jako psychologie nejsou exaktní vědy a nejde je měřit. Když vám mrak připomíná tvarem medvěda, někomu jinému připomíná tvarem grilované kuře... Nejde to měřit, ale to neni důvod tvrdit lidem, že v tom nic vidět nemohou a nesmí a že jsou to jen bludy, protože je to přece objektivně a podle měření jen pára. Lidský mozek jde šálit a má asociace. Některé obrazy vyvolají jiný dojem než jiné. Milion lidí po světě řekne shodně - tenhle obrázek je plastičtější / vyvolává lepší 3D dojem. Pak jsou tu tací jako vy co tvrdí - ne je to 2D na papíře, tak je to nesmysl a blud. Těm lidem co to vidí je ale jedno kdo jakému bludu věří, nebo co si někdo myslí o tom čemu věří ostatní. Oni věří svým očím :-) Důležité je si připustit, že to jak pracuje zrovna můj mozek není platné pro 8 miliard lidí na této planetě. Já vidím některé fotky plastičtější, ale respektuji, že to někdo jiný vidět nemusí. Vy to třeba nevidíte, ale nerespektujete, že by to někdo jiný vidět mohl. To je podle mě dost omezený pohled na svět, ale i na to máte právo.
@Puppy8
to je zvláštní, protože co jsem já četl, tak plasticitu naopak podporuje vyšší ostrost a kontrast v rovině zaostření (s ohledem na to, že ostrost je relativní. Třeba podle vás Zeiss 55 ostrý neni, já říkám, že při pozorování celého snímku v běžné velikosti je dost ostrý na to, aby jste neostrost neměl šanci vidět a tedy nerušila "3D" dojem). Samotná definice slova mikrokontrast mluví o schopnosti objektivu "rozlišit jemné rozdíly v jasu a barvách mezi sousedícími detaily, což snímku dodává pocit prostorové hloubky, čistoty a prokreslenosti“ Není tedy pravdou, že 3D pop si vymysleli lidé aby omluvili tragické optické vlastnosti některých objektivů. Naopak.
BTW třeba termín mikrokontrast pochází ve skutečnosti od lidí z vaší argumentační skupiny. Vysvětlím.
Jsou tu lidé, kteří vidí, že se jim ta fotka víc líbí, že má pro ně lepší plasticitu. Ti si většinou pořídí takový ojektiv a fotí. Moc je nezajímá proč tomu tak je. Prostě to berou jako vlastnost objektivu.
Pak jsou tu lidé kteří jsou skeptičtí a ti se dělí na dvě skupiny. Na striktní (skoro až náboženské) odmítače co to označují za blud a na ty, kteří jsou sice skeptičtí, ale přistupují k tomu vědecky, takže si řeknou: "hele nechápu to, ale z empirického pozorování je jednoznačný výstup, že je tu takové množství lidí co tvrdí, že to vidí a jsou schopni to shodně označit v zaslepených testech, že je nemožné aby to byla statistická odchylka náhody." Tito lidé se ale nesmíří s tím, že se to děje, potřebují to vědecky popsat a tak zkoumají a hledají rozdíly. Teorií co to způsobuje je od těchto lidí mnoho. Snaží se popsat jakýkoliv rozdíl který při 400% zvětšení naleznou a tak vznikají slova jako mikrokontrast atp. Který mimochodem existuje, jen je otázkou zda má na něco nějaký vliv.
Někdo si všiml, že některé značky to vykazují více (třeba právě Carl Zeiss) a tak se tito zkoumatelé zaměřili na to co má Zeiss jako jediný a to jsou třeba jeho patentované T-Star MC, které často vytvářejí na hranách ostrých objektů v rovině zaostření pro Zeiss typický tmavě zelený lem, který je sice chromatickou vadou, ale při pohledu na fotografii z dálky jako na celék vytváří dojem mnohem silnějšího /kontrastnějšího oddělení toho co je v rovině zaostření od pozadí. Je to něco co v postprocesu těžko uděláte, nebo by to trvalo hodiny. Tahle "chyba" u většiny moderních CZ objektivů nemá vůbec žádný vliv na samotnou ostrost v rovině zaostření, ta je běžně excelentní a nemá zásadný vliv ani na množsví chromatických vad v rozích. Je tedy nesmysl říkat, že 3D pop mají jen objektivy co fotí jak bláto a dělají fléry atp. Naopak jakýkoliv flér či závoj v protisvětle snižuje kontrast a snižuje tedy i 3D pop.
Hodně lidí se tomu hodně věnuje a výstupní data z toho jsou dostatečně silná, aby o ně šlo opřít i nějaké "kontroverznější" tvrzení. Proto si třeba Carl Zeiss dal pojem 3D i do oficiálních textů svých objektivů. Takže to co vy tvrdíte, že je naprostý blud to jeden z nejrenomovanějších výrobců normálně komunikuje jako fakt, jako něco co je možná těžko uchopitelné a diskutabilní, ale prokazatelně se to děje.
@tutonda
Mimochodem, že optické návrhy dokáží na snímku úplně změnit vidění světa dokazují třeba Hypercentrické objektivy (Hypercentric / Pericentric lens), které se používají v průmyslu v optických inspekcích. Proto bych byl opatrný tvrdit, že nemůže být rozdíl v tom jak objektiv vidí a na snímek otiskne realitu. Viděl jsem třeba video kluka co ukazoval 3D pop na dvou snímcích pořízených dvěma objektivy při stejném ohnisku a cloně. když přepínal mezi snímky na jednom bylo zřetelně vidět jak věci v popředí doslova poskočily vpřed (jakoby se zvětšily), zatímco ty co byly dál jakoby naopak couvly vzad. Na tom "plochejším" snímku to vypadalo jako komprese prostoru u dlouhých ohnisek, všechny ty objekty se zdály v jedné rovině i když tomu tak nebylo. Ten "plochý" objektiv měl stejné ohnisko a tedy perspektivu jako ten "3D pop". Prostě některé optické návrhy vidí i na stejných ohniscích a světelnsotech to co je blíže a dále jinak než jiné objektivy. Je nesmysl říkat, že je to blud.
Je zajímavé, že ty Hypercentrické objektivy mají velké přední členy stejně jako ty "dokonalé" fotografické objektivy, které kompenzují optické vady mnoha členy tak moc, že už na ně není prostor a musejí být konstruované jako retrofokální, což zvětší jejich přední člen více než je fyzikálně nutné pro dané ohnisko / světelnost.
Naopak hodně "3D pop" objektivů má skutečně jednoduché konstrukce často s fyzicky nejmenším možným předním členem. Tyhle objektivy vidí prostor jinak, ale jejich jednoduchá konstrukce sebou bohužel nese více optických vad, což někdo může mylně spojovat a říkat - 3D pop dělají vady v obraze. Korelace ale neznamená kauzalitu.
@Choakinek
už jsem našel zdroj kde je také 3D pop spojován s minimálním průměrem vstupního členu (př: pro 35/1,4 stačí fyzický průměr 25mm a vzdálenost středu soustavy cca 35mm od snímače, aby to ostřilo, ale protože moderní objektivy korigují vady a mají třeba 15 členů, soustava naroste do délky a její střed se příliš vzdálí snímači, musejí mít retrofokální konstrukci a ten vstupní člen se pak rozšíří třeba na 60mm). Do širšího členu se ale paprsky světla v okrajích zalamují pod jinými úhly než do užšího, tan širší člen vlastně vidí menší objekt blíže objektivu více i ze stran než ten úzký což mění perspektivu objektů ačkoliv perspektiva snímku která je dána ohniskem a vzdáleností zaostření je u obou objektivů stejná. Další zpracování paprsků světla uvnitř objektivu je pak také odlišné. Je to přesně co jsem nastínil o těch hypercentrických objektivech. Není totiž náhodou, že objektivy které vidí fotografované objekty také více ze stran jsou teleobjektivy, tam je to dané větší vzdáleností zaostření, která přirozeně vychází z delšího ohniska. Právě teleobjektivy jsou známé komprsí prostoru a zploštěním focených objektů (př: když je focený objekt 10m daleko a pozadí za ním 20m daleko od fotoaparátu - teleobjektiv s 2x přiblížením zmenší vzdálenosti na polovinu, takže focený objektiv se jeví 5m daleko a pozadí za ním 10m daleko, což znamená, že mezi foceným objektem a pozadím už neni vzdálenost 10m ale jen 5m. Zdánlivě se k sobě přiblížily. To je komprese / zploštění prostoru teleobjektivem). A zdá se, že zbytečně velké čočky bez ohledu na zdánlivé ohnisko (protože ty retrofokální objektivy mají často fyzické ohnisko jiné ale deklaruje se to co odpovídá úhlu záběru) prostě i jinak vidí a a snímači zprostředkovávají obraz reality. Teoreticky by to tedy bylo i měřitelné (stejně jako jsou prokazatelně jiné snímky z konvenčních a hypercentrických objektivů), ale vyžadovalo by to spolupráci výrobců, kteří by museli poskytnout mnoho dat o optických návrzích svých objektivů, což oni samozřejmě neudělají. Konstruktéři v Sigmě možná tuhle problematiku znají, ale vědí, že hodně lidem prodají spíše ostrost, tak jdou poptávce naproti a z toho, že dělají objektivy zplošťující focené objekty se jistě nebudou chtít nechat usvědčit.
Vady objektivu tedy nejsou příčina 3D pop, jsou vedlejším symptomem, protože jednoduché méně korigované optické soustavy (kratší a s menším předním členem) prostě budou vždy inklinovat k optickým vadám více. 3D pop iluzi pak samozřejmě umocňují i další věci jako ostrost a kontrast v rovině zaostření, míra a povaha rozostřeného pozadí, přechod do rozostřeného pozadí, kompozice, ohnisko a vzdálenost zaostření - perspektiva, světlo a stíny... a možná i to zelené lemování objektů v rovině zaostření ke kterému inklinuje Zeiss...
@tutonda
a tady ještě k tomu že 3D pop někdo nevidí. Jak jsem psal už výše, je to dojem a je to subjektivní.
Percepční jev (vnímání) je komplexní psychický proces, kterým mozek přijímá, organizuje a interpretuje smyslové podněty z vnějšího i vnitřního prostředí, čímž vzniká smysluplný obraz reality. Zahrnuje činnost smyslových orgánů (receptorů) a následné kognitivní zpracování, ovlivněné předchozími zkušenostmi, očekáváním a kontextem, což může vést i k iluzím.
Klíčové aspekty a příklady percepčních jevů:
Výsledek vnímání: Výsledkem je vjem, tedy subjektivní obraz reality, který se může lišit od fyzikální skutečnosti.
Percepční stálost (konstanta): Schopnost vnímat objekty jako stálé co do velikosti, tvaru či barvy, i když se jejich obraz na sítnici mění (např. auto jedoucí v dálce nevnímáme jako zmenšující se).
Zrakové a prostorové jevy: Organizace vjemů do celků (např. gestalt zákony), vnímání hloubky, binokulární disparita, či optické klamy (např. Müller-Lyerova iluze).
Sociální percepce: Způsob vnímání jiných lidí, formování prvního dojmu, přisuzování vlastností na základě stereotypů či očekávání.
Apercepce: Vliv předchozí zkušenosti a znalostí na to, jak nový vjem interpretujeme.
Percepční jevy jsou základem naší orientace ve světě a jsou úzce propojeny s pozorností a pamětí.
@Puppy8
že si někdo nechá něco vyrobit jinde je běžné, když si dohlédne na použité postupy a kvalitu, tak je to vlastně stejné jako by si to vyrobil sám. Většinou je jediný důvod cena. Zeiss si to nechá vyrobit ze skla, které by použil sám, nechá si to vyrobit podle svého návrhu a dodá T-Star antireflexy (ty se asi stále dělají jen v Zeiss, takže ty vyrobené čočky mezi fabrikami putují sem a tam). Rozdíl oproti tomu jako by to vyrobil ve své fabrice pak prakticky z technického hlediska neni, jde jen o nějaký feel. Úplně stejně vznikaly i Sony Zeiss objektivy. Vyrábělo je Sony pod taktovkou Zeiss, aby mohli nést jeho označení. Dělají to běžně všichni (třeba Nikon si takto nechává vyrábět své originální objektivy v Tamronu. OM Systém zase u Sigmy, ...)
Výrobci fotoaparátů jsou sice všichni v Japonsku, ale úplně shodně vzniká 95% výrobků jinde (většinou v PRC). Nikon třeba také nikdo nepeskuje za to, že skončil s výrobou a jen prodává značku Číňanům, kteří ty foťáky vyrábí, protože to tak prostě objektivně neni.
@Puppy8
že Zeiss jen prodává svoji značku bez jakékoliv kontroly kvality osobně považuji za dost nepravděpodobné. Už jen pokud ty objektivy mají T*** je prakticky vyloučeno, že by vznikly bez přičinění Zeiss. To ostaní stavím na zkušenosti - že to tak dnes běžně funguje všude.
U nás je třeba fabrika, kam německý zákazník dodává veškerý svůj materiál od dodavatelů, které si sám vybral. Stovky součástek. Vše se vyrobí a smontuje tady až do finální podoby rozdělené na dva kusy, které pak v Německu jen cvaknou do sebe, nalepí na to Made in Germani a jde to do světa. Celou dobu ale dohlíží na kvalitu, mají neustálý online přístup ke všem datům z výroby a jezdí každou chvíli na audity. Jediné co tedy využívají tady je levná pracovní síla, protože je lehčí přesunout fabriku sem, než každý den stovky dělníků do Německa a zpět. To je úplně běžné. Naopak tvrzení, že Zeiss prodává jak nájemná holka svoji značku komukoliv mi přijde tak nezvyklé až převratné, že by takové tvrzení mělo být podloženo nějakými převratnými důkazy.
@Puppy8
Neřekl bych, že v optických návrzích byla nějaká posloupnost či kontinuita. Spíše bych řekl, že každá řada měla svá specifika a myslím, že Zeiss má v šuplíku stovky návrhů, které nikdy nerealizoval, takže může ještě dlouho tahat zajíce z klobouku.
Jinak jak jste nakousl ty Sony Zeiss - že Sony nemělo FF objektivy, tak v době kdy spolupráce vznikla, tak už mělo, mělo Minolty. Také jich mnoho zachovalo a dokonce třeba další velice uznávaný objektiv (světem uznávaný, vámi jistě ne) Sony Zeiss 85/1,4 je návrhem stejně legendární Minolta 85/1,4 G, jen má poslední dva členy přepočítané na tři pro lepší korekci.
takže tenhle návrh Planaru putoval opačným směrem k přepracování (Nejde ale vyloučit, že i ta původní Minolta byla starší licenční Zeiss, zrovna kolem Minolty se toho dělo dost. Jiný návrh Minolty třeba zase vyráběla Leica). Ten Zeiss 85/1,4 vznikl v době kdy Zeiss ještě normálně vyráběl, takže on nikdy nebyl striktní k bezpodmínečné "originalitě" a běžně licencoval pokud to nebylo v rozporu s jeho standardy. I tenhle objektiv mám mimochodem v porfóliu a určitě tam zůstane.
BTW zmíněný Sony FE 35/1,8 a také FE 85/1,8 jsou podle mě dost nedoceněné objektivy zůstávající mimo zájem recenzí i uživatelů. Nástup řady GM a zájem o ni je úplně upozadil. Viděl jsem ale několik laboratorních srovnání s GM (v případě 85 to byla ještě ta I. gen) a závěr byl víceméně shodně takový, že ty F1,8 jsou v meritu 80% výkonu F1,4 GM, ale za 20 - 25% ceny. I já je mám v portfoliu a tu 35/1,8 stále používám (když chodím pěšky a beru jen tělo s 1 objektivem, nejčastěji je to tento). Nenípu se v tom ale při 400% zvětšení, stačí mi že je to na 24 Mpix prostě ostré.
@Puppy8
ano to byly objektivy pro DSLR, ale ta spolupráce Sony a Zeiss vznikla už na DSLR, ne až na CSC kvůli tomu, že by tam Sony potřebovalo nějaké objektivy... Navíc Sony i přenášelo návrhy mezi DSLR a CSC, když se kouknete třeba právě na zmíněnou 50/1,8
Jak můžete vidět je soustava jen odsazená dále od bajonetu, takže krom posledního členu, který nahradil nějaký asférický to asi neni ani přepočtené. Canon a Nikon ale takové věci dělají také.
To je asi jediný objektiv, kde se shodneme, že jeho optický výkon už není pro moderní CSC opravdu dostačující ani na 24 Mpix a vady mohouskutečně pokazit fotku. Schopný fotograf, který zná limity takového objektivu s nim jistě udělá také dobré fotky v mezích, které mu dovolí. Je to ale více práce. Na DSLR byla ta Minolta velice oblíbená pro její velikost a cenu. Optický výkon byl na DSLR normou, lepší tehdy existovaly, ale stály nesmysl.
Pokud jde o první objektivy pro a7, tak tam na motorech asi moc nezáleželo. První a7 byla výkonem AF dost tristní, takže tělo spíše limitovalo objektivy. Ty se na a7 II dost rozběhly a na a7 III teprve narazily na svůj strop.
@Puppy8
nebudu Vás přesvědčovat, třeba na to jednou přijdete sám až ten objektiv vyzkoušíte :-) ...Plasticita (3D pop) je také věc, které je subjektivní a neměřitelná. Všechny snímky jsou 2D otiskem 3D světa, takže to je iluze, která vzniká až v mozku. Většina lidí jí ale více či méně vnímá. Jsou ale bohužel i lidé z okraje gausovy křivky, kteří to nevidí vůbec a ti se pak do krve hádají, že to neexistuje a je to nesmysl. Já mám štěstí, že to vnímám a skutečně třeba Sigma ART 35/1,4 kterou mám na mě i přes dobrou ostrost a rozostřené pozadí také působí ploše. Zeiss 50/1,4 a 85/1,4 co používám jsou na tom o dost lépe a ta 55/1,8 je v tomhle úplně parádní. Už když otevřu galerii, tak z náhledů fotek mám pocit, že to doslova vylézá ven z monitoru. Je to úplně jiný charakter a dojem z toho, než třeba u Samyangu.
Samyangy má v F1,8 ty asi nejlépe hodnocené (24/1,8 a 75/1,8) Měl jsem i 45/1,8 (za ty roky dokonce 2 kusy) a to je i přes docela dobře trefený záběr (ohnisko) naprosto nudný objektiv. Stejně tak 35/1,4 (který jsem pak nahradil tou ARTkou. Ten šel z domu obratem asi po týdnu. Objektiv úplně o ničem. Nevalná obrazová kvalita a charakter žádný). Stejně tak jsem měl Samy 35/1,8 ale nakonec jsem si nechal Sony 35/1,8 ačkoliv v testech ostrosti (na vysokých rozlišeních - které jsou pro Vás jediným ukazatelem) je Sony nepatrně horší. Má ale lepší barvy a kontrast (hlavně v protisvětle). Stejně tak Sony 85/1,8 vs Samy 75/1,8 (chtěl jsem Sony nahradit, že je Samy menší, ale nakonec jsem si nechal oba a okecal jsem si to, že je to prostě jiné ohnisko, reálně mi na Samy ale asi nějak nesedí to jejich podání barev) Pro mě prostě ostrost neni to hlavní, protože vyvolávám do běžných 10x15 a tam nemáte šanci poznat rozdíl, zatímco ty jiné věci z fotky na první pohled sakra vidět jsou.
Úplně klidně se všech těhle F1,8 objektivů vzdám (a mám to časem i v plánu, už je mám v podstatě překryté F1,4 objektivy a držím si je jen kvůli kompaktnosti, protože chodím dost pěšky), ale Zeiss 55/1,8 je rozhodně jediný z těch F1,8, který v portfoliu zůstane navždy a kdybych o něj někdy přišel, hned kupuji další. Je to také jediný Sony Zeiss pro E, který se stále velice dobře prodává (Zeiss 35/2,8 35/1,4 50/1,4 a všechny ty F4 zoomy v prodejích už pár let rychle padají). Ty milióny fotografů ve světě nejsou všichni hlupáci, mají oči a vidí :-)
Těžko to ale vysvětlovat někomu, kdo prostě nemá tu zkušenost :-)
@Puppy8
jen je škoda, že ten Tamron má už asi od 45mm F2,8 takže je to spíš F2,8 zoom a vlastně v celém rozsahu ve kterém se kryje se Sony 50-150 je tedy o 1EV horší. Jsou to tedy objektivy z úplně jiných kategorií a je těžko je srovnávat ačkoliv to svádí...
@Puppy8
jo to o Zeiss 55 se teď hodně jede, hlavně ho porovnávají s Viltroxem 50/2.
1) je to blbost, ten Zeiss vznikl v době kdy byly 24 Mpix těla a na nich je to břitva a při vyvolání fotky do velikosti A1 rozhodně nijak nelimituje.
2) Tihle laboratorní zkoumači ostrosti při 400% zvětšení by mohli někdy vylézt ven a zkusit opavdu fotit, pak by totiž zjistili, že fotku nedělá jen ostrost. Ten Zeiss je živoucí legendou a ne náhodou. Má krásné barvy, bokeh, mikrokontrast a především úžasnou plasticitu. Když ukážete 10 lidem hotové fotky z tohoto Zeiss a nějakého Samyang či Viltrox, 9 z nich Vám jako hezčí označí ty z objektivu Zeiss. Ale to se těžko vysvětluje někomu kdo to sleduje jen teoreticky a hodnotí jen ostrost pixel na pixel a nic víc. Osobně je mi ale těchto lidí líto, musejí mít strašně nudný život :-)
BTW já mám Zeiss 55/1,8 i ten Viltrox 50/2 AIR, tak vím o čem mluvím. Viltrox je super za tu cenu. Nabízí nekompromisní, ale sterilní ostrost, nic víc, žádný feel..
@tutonda
teď jsem na zahraničním foru četl zajímavý komentář, kde někdo psal, že je to jedno protože mnoho uživatelů stejně na Z používá adaptér Z - E a objektivy pro E, tak Viltroxy pro E budou přes tento adaptér asi fungovat i nadále... tedy určitě do doby, než si v Nikonu všimnou existence / rozšířenosti tohoto adaptéru :-D Zajímavé je, že tento Z - E adaptér dělá také Viltrox, tak kdoví jak je to u něho s tou licencí.
Občas je potřeba překrýt přechod mezi jinými zoomy, ale na přechod klasiky 24-70 a 70-200 mi to přijde posazené moc blízko té 70-200. Spíše bych čekal 35-135 nebo klidně 35-150 ani to by jistě nebyl problém, když je to "jen" F2,8. Tamron i Samyang dělají 35-150/2-2,8 a Sony dělá rovnou 50-150/2. Jasně ten Canon bude menší a levnější. Stejně si ale nedovedu představit jaké využití bych pro něj našel i kdyby mi ho dali zadarmo, přijde mi to jako objektiv bez ducha jen do počtu, ale to je subjektivní, možná někdo jiný něco vymyslí.
Jinak to zaokrouhlování je běžné a skoro vždy je v neprospěch uživatele a tedy ve prospěch výrobce (rozsah je menší a světelnost horší, než deklarovaná čísla) :-D Myslím, že jsem jednou četl o nějaké čínská 50/1,4 která je reálně dokonce 50/1,59 což už je na pováženou, jestli nejde o klamání zákazníka a nemělo by být deklarováno F1,6. Znám asi jedinou výjimku, kde se zaokrouhlovalo opačně a to je pevný objektiv Zeiss 55/1,8 (E mount) který by podle nepodložených informací měl být něco jako 57/1,76 což mu díky malému počtu členů a T* antireflexním vrstvám umožnilo dosáhnout vynikající transmise T1,84 což je po zaokrouhlení uváděné jako T1,8 a je to tedy vzácný případ kdy má objektiv uváděnou shodnou fyzickou světelnost s transmisí F1,8 a T1,8
@Milan Šurkala
já myslím, že se všichni dočkáte. Sony v minulosti vždy reflektovalo nálady uživatelů a poptávku. Navíc třeba u a7V je HW dostatečně dimezovaný a že to nemá opengate je jen SW omezení a už se mluví o tom, že to Sony v nějaké aktualizaci otevře.
@Milan Šurkala
Panasonic má stále bídný AF i když co začal osazovat snímače Sony s fázovou detekcí se to zlepšilo, stále to ale pro někoho může být překážka.
Opengate, nejnafouknutější bublina roku 2025, která dost možná už letos splaskne :-) ...Když sleduji tvůrce, tak největší křeč z toho, že nějaký fotoaparát nemá opengate mají na YT kanály se stovkami až nižšími tisíci odběry, zatímco ty s miliónem plus jsou s kvalitním 4K u přístroje do sta k. úplně v pohodě a jen se té mánii usmívají.
BTW bavíme se stále o fotoaparátech, takže co zajímá nějakého moviemakera nemusí zajímat fotografa (což je věc, kterou právě videotvůrci ve své bublině asi vůbec nechápou, že ty přístroje nejsou jen na to co dělají oni, zatímco fotografové tu dualitu trhu vnímají zjevně mnohem víc). Já jako fotograf vidím také jasné výhody u Sony. Kdo chce točit video ať si točí na co chce, já to respektuji, ale nezajímá mě to :-)
