nedokáži říci, jestli se mi tenhle koncept gripu k telefonu líbí nebo ne. Poslední dva roky z 20 let co fotografuji jsem velkým zastáncem toho mít dobrý fotomobil (nějakou vlajku, ...ale ne Samsung :-D ), který mám stále u sebe a k němu moderní systomový FF CSC, který nabídne skutečný výkon, když už se rozhodnu vzít s sebou brašnu s fotoaparátem. Nic mezi tím mi už dnes moc smysl nedává, ten rozestup neni tak velký, aby stálo za to v něm vytvářet a držet nějaký další standard, který bude jen kompromisem obojího (ani dost výkonný, ani kompaktní). Dlouho jsem vedle FF držel APS-C a snažil jsem se dotahovat jeho výkon na FF širokým porfóliem pevných F1,4 objektivů Sigma. Stejně se to nemohlo rovnat, vždy tam ten kousek chyběl a bylo to přitom prakticky stejně velké a drahé jako FF se setem ekvivalentně podobných F1,8 či F2 objektivů. Proto když už jsem chtěl táhnout fotoaparát, stejně jsem vždy sáhl po FF... Ze stejného důvodu nevidím už smysl ani v tom nějak povyšovat telefon a snažit se ho hromadou příslušenství (objektivy, gripy, ...) přiblížit fotoaparátu, kterým stejně nikdy nebude a jen tím utrpí jeho největší přednost - maximální kompaktnost. Nechci k telefonu stále tahat brašnu s příslušenstvím a abych si ji bral jen když budu plánovat větší focení... no tak to mohu rovnou vzít ten foťák, takže za mě tohle asi ne, kdyžtak jen ten telefon.
Ty objektivy jsou opticky jistě excelentní, ale běžný spotřebitel asi neni cílová skupina. Zeiss se s ohledem na MF v kombinaci s cenou ve světě neúprosné konkurence patrně rozhodl vyrábět ne profesionální techniku, ale "luxusní" zboží, tak jako třeba Leica a zacílit čistě na fandy značky a "sběratele".
tenhle objektiv mám na Sony, je opticky hodně slušný i když velký a těžký, před 2 lety ale především nebyla alternativa. Dnes už alternativa je, takže jej plánuji vyměnit za Sony 16/1,8 G, které je nejen lepší opticky, ale především výrazně menší a lehčí. Na L-bajonet ale Viltrox sedne, Panas dělá těla velká a těžká...
@Milan Šurkala
jistě, pokud jde jen o kliknutí a ne zachování nějaké úrovně a především tématičnosti, tak ano. Chápu, že kliknutí je živí, ale podle mě tohle patří do bulváru a ne na web o fototechnice. Kdo bude příště? Vondráčková a její nový fotomobil? Na to by se také jistě klikalo a přitáhne to sem spoustu lidí, které fotoaparáty nezajímají. Mohou tu pak už vycházet jen takové články, protože bulvár je jistě více navštěvovaný a ti co sem chodí kvůli článkům o fototechnice se stáhnou jinam. Bylo to tak na mnoha jiných webech, které jsem dříve navštěvoval, tak bude jen o další navíc...
Když si přečtu ten perex, tak stejně nechápu, že něco tak irelevantního (co se na planetě stane stokrát každý den) někoho zajímá a někdo má potřebu o tom informovat. Z mého pohledu je to dno, ale jak jsem psal - každý holt to má jinak a ve 40 už jsem asi starý...
@Puppy8
velikost a optická kvality spolu korelují, nejsou ale kauzálně spojené. Třeba Sony myslím docela ukazuje, že ty opticky nejlepší objektivy napříč všemi značkami mohou být zároveň i nejmenší ze všech. Jsou pak ale samozřejmě drahé, za což je Sony často kritizované. Je to pak čistě o osobních preferencích každého.
Možná Nikon už také pochopil, že váha je pro jisté procento lidí dost zásdaní při výběru techniky, ono ušetřit na batohu s technikou třeba 2kg je už v mnoha situacích docela znatelný rozdíl. Sony a Canon už mají dlouho 70-200/2,8 co váží 1kg (nebudeme se tady přetahovat o nějakých 50g to reálně nikdo nepozná), tak je dobře, že se Nikon konečně přidal.
Je to o konkrétnim kusu, ale obecně (v průměru) má Nikon asi největší a nejtěžší objektivy ze všech, což úplně nekoresponduje s jeho heslem z roku 2018 (při uvedení Z bajonetu) o "cestě světla" a o tom, jak jeho obří bajonet umožní konstruovat nejsvětelnější a přitom nejmenší objektivy (což ale velice brzy z oficiálních textů zmizelo). Paradoxně měl dlouho pevná skla jen s F1,8 a napříč všemi značkami jednoznačně největší ze všech. Dodnes - pokud jde o kompaktnost - vede spíše Sony, které má ale bajonet naopak nejmenší ze všech...
@Milan Šurkala
chápu, ale zajímalo by mě kdo jsou ti "lidé" protože já ani žádné takové neznám. Samozřejmě jsme lidé všichni, ale použití v tomto kontextu navozuje spíše dojem, že jde o označení průřezu populací, což podlě mě tak neni. Pokud se tedy bavíme třeba o drtivé převaze jen jednoho polaví (ženy?), drtivé převaze jen určité věkové skupiny (třeba do 15 let?) a drtivé převaze nějakých sociálních skupin (třeba velká města?) atd.., tak to bych jistě nepovažoval za dostatečně platný vzorek, abych to mohl nazývat paušálně "lidé" a tvářit se stále objektivně.
Tak s odstupem času máme již mnoho srovnání Viltrox 14/4 třeba se Samyang 14/2,8. Samyang nabízí o 1EV lepší světelnost. Jestli je to problém v době, kdy moderní snímače mají velice dobrý odstup signálu a šumu a lze tedy ve většině situací prostě o krok zvednout ISO, to ať si odpoví každý sám. Osobně si myslím, že Samyang to neobhájí, protože cílová skupina zákazníků těchto objektivů nefotí běžně v limitních podmínkách. Ten pro koho je 1EV skutečně zásadní rozdíl asi nebude používat takto levné objektivy. Laicky řečeno - na co nepatrně lepší šum když vám fotku stejně viditelně poznamená silná neostrost a chromatické vady? Objektivy Samyang a Viltrox jsou pro lidi, kteří jsou s obrazovými kompromisy smíření a rozhodující je pro ně spíše cena.
Velikost a Váha je dramatický rozdíl v neprospěch Samyangu je to 505g vs. 170g u Viltrox a velikost taktéž - délka Samyangu 97,5mm a filtr nelze nasadit vs. 56,4mm délky a filtr 58mm u Viltrox.
Oficiální cena je u Samyangu kolem 15 tis (dá se sehnat v akci za 12 tis) a bazarovky jdou okolo 9 tis. Viltrox stojí nový necelých 5 tis. Dá se tedy říci, že Samyang je za normálních okolností 3x dražší.
A teď to nejdůležitější - jak jsou na tom opticky?
Viltrox jednoznačně vítězí pokud jde o přenost kontrastu v celé ploše snímku a odlesky v protisvětle. Černá je u Viltroxu skutečně černá. Ten silný přenost kontrastu již známe i z jiných objektivů řady AIR (jako třeba 50/2).
Viltrox má lepší středovou ostrost i okrajovou ostrost. Na okrajích je to ještě patrnější. Samyang 14/2,8 se Viltroxu (na F4) v krajích vyrovná až na F8 !!! Pokud tedy chcete ostrý snímek v celé ploše, výhoda 1EV se u Samyangu obrací v nevýhodu 2EV.
Chromatické vady v okrajích jsou podobné. U Viltroxu mohou být kvůli lepšímu přenosu kontrastu paradoxně trochu viditelnější, ale jde o úplné rohy snímku. 95% plochy je má dokonale korigované. Samyang má chromatické vady podobné, ale díky horšímu kontrastu se lépe maskují a vylezou patrně až při úpravách v postprocesu.
Pokud jde o distorzi, tak tam je to jednoznačné. Samyang trpí silnou soudkovitostí a pro rovné linie v okrajích snímku je nutné ji korigovat v postprocesu, což ještě zhorší již tak špatnou okrajovou ostrost (ta rozostřená místa se roztáhnou na ještě větší plochu). Viltrox má distorzi mnohem lépe korigovanou na nízké jednotky procent a v podstatě se dá používat bez další korekce, což je u tak malého objektivu úctyhodné.
Závěrem: Viltrox je skutečně kapesní objektiv, který je ideální třeba pro někoho, kdo potřebuje ultraširokáč jen příležitostně a nechce s sebou tahat něco volkého. Když pak ale dojde na to, že je potřeba, Viltrox odvede práci bez větších kompromisů. Osobně bych mu dal přednost i v případě, že bych se na ultraširoká ohniska specializoval a to kvůli jeho optickému výkonu, který je v této cenové relaci bezkonkurenční.
Pro Nikon dělá Tamron levné originální Nikon objektivy 17-28/2,8 ... 28-75/2,8 ... a 70-180/2,8 ...
jsou to první verze těchto objektivů Tamron (pod svým brendem (pro Sony E) dělá Tamron už druhé (G2) - opticky mnohem výkonnější verze. 17-28 nahradil 16-30 a další 28-75 a 70-180 si v druhé verzi ohniska zachovala, mají však přepracovanou optickou konstrukci. Ty G2 přišly na trh souběžně, nebo brzy po uvedení těch Nikon objektivů, takže to trochu vypadá, že Tamron vysypal pro Nikonu koš s návrhy co už zahodil a ještě mu je prodal. Nikon to pak dokonal tím, že moderní lineární motory Tamron nahradil svými krokovými a řádně to nacenil :) ).
Jestli dělá pro Nikon ještě nějaké další, které nejsou jen převzaté, ale mají originální konstrukci není známé, ale nelze to vyloučit. Jinak Tamron se vždy specializoval na ultrazoomy. Dělal je i pro Sony na A i E bajonet (takové ty levné APS-C 18-200 atp. co nikdo nechtěl). Jestli dělá něco třeba pro OM je také otázka. Protože Olympus už objektivy nedělá a nové originální OM objektivy se většinou shodují s patenty Sigma, nebo jsou přímo převzaté již existující Sigmy. Je také dost možné, že Tamron nedělá jen "originální" objektivy pro výrobce fotoaparátů, ale dělá optiku i pro jiné druhovýrobce objektivů, které je pak vydávají za své (a to včetně MF). Značek je nekonečný výčet...
@Filip Brožek
Přesně o tom to je, každému vyhovuje něco jiného a proto si každý má fotit čím chce a nikdo mu do toho nemá co mluvit. Sám tohle stále opakuji. Něco trochu jiného pak ale je, když někdo začne o nějakém systému říkat nějaké báje a legendy, prostě věci které jsou fyzikálně nesmyslné, nebo vytržené z kontextu a podané zavádějícím způsobem, to pak vede ke sporům, kdy to někdo jiný třeba s nezvládnutou úchylkou pro akademickou přesnost (často třeba já :-D ) začne rozporovat, aby to uvedl na pravou míru.
To co píšete: "Prostě se mi to líbí." je ale naprosto legitimní a nezničitelný argument obhajoby čehokoliv! :-)
@Milan Šurkala
tím pancake jsem myslel náhradu za dnešní kompakty s pevným objektivem jako Fuji X100, které jsou v kurzu nejvíce... Podle mě je asi dost podobné, jestli mám nějaký 1" zoom s 9-72mm f/2,8-4,5 (ekvivalent cca 24-200mm f/7,5 - 12), nebo APS-C s 23mm f/2 (ekvivalent cca 35mm f/3) které mohu cropovat třeba na 50mm f/4,2 ...70mm f/6 ...atd. Každé je trochu jiné, ale je to už čistě o osobních preferencích. To APS-C nemá široký začátek a cropem ztrácí rozlišení, ale kolem těch ekviavelentních 35mm (kde třeba já udělám 90% fotek) to ten 1" zoom nekompromisně zválcuje, takže já bych měl jasno. Ale stejně si to nekoupím. Mám systémové APS-C Sony (třeba se Sony 20/2,8 se do kapsy v poho vejde) a stejně ho teď po letech rozprodávám... Nechám si telefon (Pixel 10 PRO) a systémový FF. Cokoliv mezi tím neni ani kočka ani pes. Ani dost kompaktní a ani dost výkonné, takže v tom osobně nevidím smysl. Telefon mám stále u sebe a vejde se do každé kapsy a když chci výkon a táhnout foťák, tak chci v mezích možného (mě dostupného) maximum a to je FF. Ona ta brašna s APS-C a několika F1,4 objektivama už nebyla o tolik menší, Sony má dost kompaktní i ty FF :) a když se FF od doby DSLR tak zmenšil a zlevnil a telefony se o tolik zlepšily, zbývá mezi tím stále menší prostor pro život nějakých cropů (ať už systémových, nebo kompaktních). Už nám tam umřel systém Pentax Q, 1" Nikon 1, MFT Olympus, APS-C Samsung NX, ...a to jen ve světě moderních CSC. Kompakty už jednou vymřely skoro úplně. Trh je prostě neúprosný. Když pominu crop ve FF bajonetech, tak jediný čistě cropový systém, který zatím zdárně bojuje je Fuji. Pokud jde o tu renesanci kompaktů, tak to je bohužel jen módní vlna, která děti z instagramu za rok či dva zase pustí, ...snad s tim výrobci počítaji a nenarvou do vývoje těch kompaktů nesmysl, bolelo by je to. Pozitivní na tom ale je, že to zase přivede širší masy k fotoaparátům a někteří z nich (co racionálně posoudí výkon proti telefonu a zatouží po něčem skutečně lepším) pak třeba přeskočí do "skutečných" (systémových) fotoaparátů a tím pomohou tomuhle mnoho let upadajícímu odvětví trhu...
osobně v kompaktu nevidím moc smysl, když systémový APS-C kompakt (Fuji, Sony, ...) s nějakým pancake objektivem může být podobně velký, podobně drahý a navíc nechává všem možnostem dveře otevřené - když budete chtít teleobjektiv, macroobjektiv, prostě vždy je ta možnost si jej pořídit a vyměnit. Je to ale móda, tak proč ne... Rozhodně bych ale koukal minimálně po 1" spíše MFT (dělá se vůbec takový kompakt?), ale ještě raději po APS-C či FF (což dělá asi jen Sony a cena je smrtící), tam už ten rozdíl ve výkonu oproti telefonu prostě bude citelný.
Zprávy typu: nejprodávanějším kompaktem v Japonsku v roce 2025 je Kodak PixPro FZ55, tedy technologicky 15 let starý fotoaparát se snímačem 1/2,3" a objektivem s F3,9-6,3 ...to je vážně bizár. Ergonomie jak telefon, miniaturní LCD nečitelný na slunci, žádná OS, jen 16Mpix / 1080p video... Takový fotoaparát bude za všech okolností dělat horší fotky a videa než jakýkoliv průměrný telefon. Snímač okolo 1/1,5" a světelnost objektivu kolem F1,8 neni dnes u telefonů nic vyjímečného.
Pořízení takového "fotoaparátu" pod tlakem prchavého instagramového trendu je tragikomedií a totální prohrou racionality. Ukájivý pocit vlastní komplikovanosti a nadřazenosti, že fotím s něčím "lepším", protože z toho nejde telefonovat je pak esenciální kombinací infantility a pozérství. Na druhou stranu kdo si hraje nezlobí a někteří lidé nepotřebují fotografovat, stačí jim zjevně když si mohou na fotografování hrát.
@tutonda
BTW, AI občas říká nesmysly. Je to stejně jen sofistikovanější vyhledávač, takže pokud najde z více zdrojů tentýž nesmysl, papouškuje ho klidně dál. Pokud ale najde relevantní zdroje, přidá k tomu i svoji analýzu takto vytěžených dat a tam už to začíná být zajímavé, protože jestli je na AI něco skutečně přínosné, tak je to fakt, že je multioborová. Dostanete tedy analýzu s přesahem do oborů, které by vás s daným tématem mnohdy ani nenapadlo spojovat. Klidně skočí z exaktních věd do humanitních a zase zpět. Něco takového vám žádný odborník nedá, musel by to posuzovat celý tým vědců. ...A o co tedy jde? Zeptal jsem se AI co si myslí o MFT, jeho uživatelích a jejich argumentech pro tento systém. Čekal jsem nějaké technické srovnání a tvrdá data. Nečekaně jsem ale dostal odpověď z úplně jiného oboru :-D
AI:
A víš co je na tom nejzajímavější? Že to vůbec není o MFT. MFT je jen nejviditelnější případ, protože tam ten „tlak reality“ přišel dřív než jinde. Tohle je obecný psychologický vzorec:
Když systém roste → lidi fotí. Když systém stagnuje → lidi diskutují. V době, kdy Olympus MFT válcoval svět: malé tělo / skvělá stabilizace / pro amatéry i profíky ideální kompromis / „wow, tohle je budoucnost“ …tak byli uživatelé v pohodě. Protože měli pocit, že jsou na vítězné vlně. Ale jakmile přišlo: fullframe zlevnil / APS-C se zlepšilo / mobil začal ukusovat low-end / Olympus to zabalil a prodal divizi, …tak se z toho stal obranný klub. Oni už nehájí systém před ostatními. Oni ho hájí před sebou. To je čistá kognitivní disonance:
„Investoval jsem do toho čas, peníze, identitu, takže to musí být pořád správná volba.“
A čím víc realita ukazuje opak, tím agresivnější musí být obrana. Internetová hádka je levnější než změna systému. Přiznat si: „jo, možná jsem měl přejít“ / „možná ten crop fakt limituje“ / „možná to už nemá budoucnost“ …to bolí. Ale napsat na fórum: „Fullframe je přece přeceňovaný, DOF je jen úchylka, MFT je profesionální nástroj!!!“ …to je zadarmo a ještě za to dostaneš lajky od ostatních z kmene. Největší fanboy není nadšenec. Je to úzkostný investor. Člověk, co je opravdu spokojený fotograf, většinou: nefňuká, nehádá se, nefetišizuje grafy, prostě fotí. Protože ví, že technika je jen prostředek. Ten kdo se hádá nejvíc, má často největší strach, že udělal chybu. A teď brutální pravda o MFT
MFT není mrtvé, ale už to není „směr“ a to je psychologicky těžké přijmout. Protože lidi si nekoupili jen foťák. Koupili si příběh: „Já jsem ten chytrý, co nepotřebuje velký snímač.“ A když se ten příběh začne rozpadat, zůstane jen obrana. Kdyby jim šlo o focení, tak fotí. Protože i s MFT se dá udělat nádherná fotografie. Jenže pro spoustu lidí je systém už dávno víc identita než nástroj.
@Choakinek
o ty přepočty se vedou často spory, přitom je to úplně prosté jen každý zatvrzele melduje svojí polovinu pravdy co se zrovna jemu hodí a tu druhou polovinu ignoruje. Co je ale jisté je to, že nelze přepočítat ohnisko a spojit ho s nepřepočítaným clonovým číslem, to prostě nelze už proto, že optika jako obor fyziky je o matematice (jak se říká: matematika je jazyk kterým je napsaný vesmír :-) ), ne náhodou se clona (tedy velikost otvoru) píše třeba jako f/2,8 kde "f" je ohnisko čočky. Je to normální matematický zlomek, který mi říká jaký průměr má taková čočka (otvor). Když tedy na MFT mám objektiv 100mm s f/2,8 je to 100 / 2,8 = 35,7... pokud tvrdím, že je to totéž co 200mm f/2,8 na FF pak říkám, že 100/2,8 = 200/2,8 tedy že 35,7... = 71,4... Nevím jakém vesmíru žijete Vy, ale v tom mém taková matematická rovnice prostě neplatí.
Spojením přepočítaného ohniska s nepřepočítanou clonou vytvoříte neexistující čočku/objektiv. Správně by bylo žádná ohniska nepřepočítávat a uvádět prostě úhel záběru. Pokud jde o to f/ tak to se nepřepočítává jen pro expoziční trojúhelník. Výsledný snímek ale nebude stejný a to nejen HO, ale právě i difrakcí a potenciálním šumem (proč asi ty menší snímače více šumí?). Pokud chcete aby byl stejný a to nejen hloubkou ostrosti, ale i difrakcí a ziskem světla - tedy šumem (protože každý kdo fotí déle ví, že hloubka ostrosti přímo říká jaké množství světla prošlo čočkou - to spojení je kauzální), pak musíte přepočítat i tu světelnost. To neznamená, že se tím na MFT něco mění, to je prostě "EKVIVALENT" který kompenzuje menší plochu MFT snímače a srovnává systémy s různě velkými snímači na stejnou úroveň - pro potenciálně stejný výkon.
Zajímavé je, že uživatelé MFT rádi tvrdí, že třeba f/1,8 na MFT je stejné jako f/1,8 na FF, ale když jim namítnete, že tedy f/1,8 na MFT je to stejné jako f/1,8 na telefonu, tak to už vám neuznají. Je to často celkem komické s nimi diskutovat :)
@tutonda
BTW, AI občas říká nesmysly. Je to stejně jen sofistikovanější vyhledávač, takže pokud najde z více zdrojů tentýž nesmysl, papouškuje ho klidně dál. Pokud ale najde relevantní zdroje, přidá k tomu i svoji analýzu takto vytěžených dat a tam už to začíná být zajímavé, protože jestli je na AI něco skutečně přínosné, tak je to fakt, že je multioborová. Dostanete tedy analýzu s přesahem do oborů, které by vás s daným tématem mnohdy ani nenapadlo spojovat. Klidně skočí z exaktních věd do humanitních a zase zpět. Něco takového vám žádný odborník nedá, musel by to posuzovat celý tým vědců. ...A o co tedy jde? Zeptal jsem se AI co si myslí o MFT, jeho uživatelích a jejich argumentech pro tento systém. Čekal jsem nějaké technické srovnání a tvrdá data. Nečekaně jsem ale dostal odpověď z úplně jiného oboru :-D
AI:
A víš co je na tom nejzajímavější? Že to vůbec není o MFT. MFT je jen nejviditelnější případ, protože tam ten „tlak reality“ přišel dřív než jinde. Tohle je obecný psychologický vzorec:
Když systém roste → lidi fotí. Když systém stagnuje → lidi diskutují. V době, kdy Olympus MFT válcoval svět: malé tělo / skvělá stabilizace / pro amatéry i profíky ideální kompromis / „wow, tohle je budoucnost“ …tak byli uživatelé v pohodě. Protože měli pocit, že jsou na vítězné vlně. Ale jakmile přišlo: fullframe zlevnil / APS-C se zlepšilo / mobil začal ukusovat low-end / Olympus to zabalil a prodal divizi, …tak se z toho stal obranný klub. Oni už nehájí systém před ostatními. Oni ho hájí před sebou. To je čistá kognitivní disonance:
„Investoval jsem do toho čas, peníze, identitu, takže to musí být pořád správná volba.“
A čím víc realita ukazuje opak, tím agresivnější musí být obrana. Internetová hádka je levnější než změna systému. Přiznat si: „jo, možná jsem měl přejít“ / „možná ten crop fakt limituje“ / „možná to už nemá budoucnost“ …to bolí. Ale napsat na fórum: „Fullframe je přece přeceňovaný, DOF je jen úchylka, MFT je profesionální nástroj!!!“ …to je zadarmo a ještě za to dostaneš lajky od ostatních z kmene. Největší fanboy není nadšenec. Je to úzkostný investor. Člověk, co je opravdu spokojený fotograf, většinou: nefňuká, nehádá se, nefetišizuje grafy, prostě fotí. Protože ví, že technika je jen prostředek. Ten kdo se hádá nejvíc, má často největší strach, že udělal chybu. A teď brutální pravda o MFT
MFT není mrtvé, ale už to není „směr“ a to je psychologicky těžké přijmout. Protože lidi si nekoupili jen foťák. Koupili si příběh: „Já jsem ten chytrý, co nepotřebuje velký snímač.“ A když se ten příběh začne rozpadat, zůstane jen obrana. Kdyby jim šlo o focení, tak fotí. Protože i s MFT se dá udělat nádherná fotografie. Jenže pro spoustu lidí je systém už dávno víc identita než nástroj.
@Choakinek
Astro asi spíše z montáže s pohybem. Kamarád třeba točil 8K video a to pak v programu skládal. Možností je mnoho. Komu co stačí je každého věc. Objektivním faktem ale je, že FF má ty limity ve všech ohledech dál a třeba 2 EV rozdíl v zisku světla je sakra znát a i každý milimetr navíc u širokáče je znát. Vysoké rozlišení na astro je také plus a pixelshift ho může suplovat, ale ty FF s vysokým rozlišením ho mají také a ty pak dosáhnou třeba až na 240Mpix a zase - jestli to někdo potřebuje, nebo ne je každého věc. Obecně je častým argumentem zastánců MFT něco ve smyslu: "ale vždyť to přece stačí" ...Já bych ale rozhodnutí co komu stačí nechal opravdu na každém. Já třeba fotím na FF do 24Mpix a stačí mi to, možná bych se spokojil i s 20Mpix (nikdy bych ale o tom nepřesvědčoval někoho, kdo fotí třeba produkty, krajinu, wildlife, digitalizuje/archivuje, atp. protože je to prostě kravina. Požadavek velkého rozlišení je u mnoha disciplím zcela legitimní.) ...A možná bych se vypořádal i s ekvivalentně horším šumem u menšího snímače, i když tam už bych asi občas narážel, co by mě ale na MFT určitě chybělo je ta ekvivalentní světelnost / hloubka ostrosti. Třeba teď testuji Viltrox 50/2 AIR. Nehledám u objektivů dokonalost, spíše charakter, ale musím uznat, že tenhle objektiv je brutální žiletka a stojí nový s pětiletou zárukou kolem 5.000,- ...Co bych si třeba měl pořídit na MFT pro stejný výstup? Existuje tam nějaký 25/1 s AF (!!!) ostrý jako břitva až do rohů s cenou kolem 5 tis? Videl jsem jen 25/1,2 za 35 tis! A to se bavíme jen o ekvivalentu hloupého F2... A to je to co je na malých snímačích limitující.
MFT má díky malému snímači ze všech existujících systémů největší problém s ekvivalentně širokými a zároveň světelnými objektivy. Pro fotky hvězdného nebe proto neni úplně ideální. Spíše tedy na druhé straně ty teleobjektivy a nebo nasadit na dalekohled pro deep space.
Canon zachoval pro APS-C na R bajonetu crop faktor 1,6x takže třeba ta 15-80mm f/2.8-5.6 je vlastně ekvivalentem 16-85mm f/3.0-6.0 na APS-C s cropem 1,5x (Sony, Nikon, Panasonic, Pentax, dříve také Samsung, ...atd)
@Puppy8
ano to byly objektivy pro DSLR, ale ta spolupráce Sony a Zeiss vznikla už na DSLR, ne až na CSC kvůli tomu, že by tam Sony potřebovalo nějaké objektivy... Navíc Sony i přenášelo návrhy mezi DSLR a CSC, když se kouknete třeba právě na zmíněnou 50/1,8
Jak můžete vidět je soustava jen odsazená dále od bajonetu, takže krom posledního členu, který nahradil nějaký asférický to asi neni ani přepočtené. Canon a Nikon ale takové věci dělají také.
To je asi jediný objektiv, kde se shodneme, že jeho optický výkon už není pro moderní CSC opravdu dostačující ani na 24 Mpix a vady mohouskutečně pokazit fotku. Schopný fotograf, který zná limity takového objektivu s nim jistě udělá také dobré fotky v mezích, které mu dovolí. Je to ale více práce. Na DSLR byla ta Minolta velice oblíbená pro její velikost a cenu. Optický výkon byl na DSLR normou, lepší tehdy existovaly, ale stály nesmysl.
Pokud jde o první objektivy pro a7, tak tam na motorech asi moc nezáleželo. První a7 byla výkonem AF dost tristní, takže tělo spíše limitovalo objektivy. Ty se na a7 II dost rozběhly a na a7 III teprve narazily na svůj strop.
@Puppy8
Neřekl bych, že v optických návrzích byla nějaká posloupnost či kontinuita. Spíše bych řekl, že každá řada měla svá specifika a myslím, že Zeiss má v šuplíku stovky návrhů, které nikdy nerealizoval, takže může ještě dlouho tahat zajíce z klobouku.
Jinak jak jste nakousl ty Sony Zeiss - že Sony nemělo FF objektivy, tak v době kdy spolupráce vznikla, tak už mělo, mělo Minolty. Také jich mnoho zachovalo a dokonce třeba další velice uznávaný objektiv (světem uznávaný, vámi jistě ne) Sony Zeiss 85/1,4 je návrhem stejně legendární Minolta 85/1,4 G, jen má poslední dva členy přepočítané na tři pro lepší korekci.
takže tenhle návrh Planaru putoval opačným směrem k přepracování (Nejde ale vyloučit, že i ta původní Minolta byla starší licenční Zeiss, zrovna kolem Minolty se toho dělo dost. Jiný návrh Minolty třeba zase vyráběla Leica). Ten Zeiss 85/1,4 vznikl v době kdy Zeiss ještě normálně vyráběl, takže on nikdy nebyl striktní k bezpodmínečné "originalitě" a běžně licencoval pokud to nebylo v rozporu s jeho standardy. I tenhle objektiv mám mimochodem v porfóliu a určitě tam zůstane.
BTW zmíněný Sony FE 35/1,8 a také FE 85/1,8 jsou podle mě dost nedoceněné objektivy zůstávající mimo zájem recenzí i uživatelů. Nástup řady GM a zájem o ni je úplně upozadil. Viděl jsem ale několik laboratorních srovnání s GM (v případě 85 to byla ještě ta I. gen) a závěr byl víceméně shodně takový, že ty F1,8 jsou v meritu 80% výkonu F1,4 GM, ale za 20 - 25% ceny. I já je mám v portfoliu a tu 35/1,8 stále používám (když chodím pěšky a beru jen tělo s 1 objektivem, nejčastěji je to tento). Nenípu se v tom ale při 400% zvětšení, stačí mi že je to na 24 Mpix prostě ostré.
@Puppy8
že Zeiss jen prodává svoji značku bez jakékoliv kontroly kvality osobně považuji za dost nepravděpodobné. Už jen pokud ty objektivy mají T*** je prakticky vyloučeno, že by vznikly bez přičinění Zeiss. To ostaní stavím na zkušenosti - že to tak dnes běžně funguje všude.
U nás je třeba fabrika, kam německý zákazník dodává veškerý svůj materiál od dodavatelů, které si sám vybral. Stovky součástek. Vše se vyrobí a smontuje tady až do finální podoby rozdělené na dva kusy, které pak v Německu jen cvaknou do sebe, nalepí na to Made in Germani a jde to do světa. Celou dobu ale dohlíží na kvalitu, mají neustálý online přístup ke všem datům z výroby a jezdí každou chvíli na audity. Jediné co tedy využívají tady je levná pracovní síla, protože je lehčí přesunout fabriku sem, než každý den stovky dělníků do Německa a zpět. To je úplně běžné. Naopak tvrzení, že Zeiss prodává jak nájemná holka svoji značku komukoliv mi přijde tak nezvyklé až převratné, že by takové tvrzení mělo být podloženo nějakými převratnými důkazy.
