Workshop speciálně zaměřený na fotografování portrétu a aktu si pro sebe v minulých dnech připravilo dobrovolné sdružení fotografů Dynax. Hlavním důvodem pro tuto akci byla snaha seznámit se s technikami fotografování těchto dvou žánrů a také s prací s modely.
Fotografie: Jana Oborná
Dvoudenní workshop Portrét, akt v Rejštějně na Šumavě, jehož vedení se zhostil Jiří Šefrna a Radek Novák, začal teoretickým výkladem týkajícím se nezbytností potřebných pro tyto dva fotografické žánry. Tedy, amatérským studiovým vybavením a základním příslušenstvím.
Dozvěděli jsme se, co vše je pro fotografování portrétů potřeba. Probrali jsme portrétní objektivy, blesky, záblesková zařízení, odpalovače, dálkové spouště, PC kabely, odrazné desky, softboxy, reflektory, deštníky, voštiny, filtry a další náležitosti sloužící k modelaci a rozptylu světla podle představ fotografa. Zjistili jsme, že dobrým základem je výběr vhodného pozadí a správného nasvícení, buď alespoň dvěma synchronizovanými blesky a odraznými deštníky nebo softboxy a zábleskovými zařízeními. Odrazná deska a vlasovka spolu s nimi představují základní minimum, bez kterých se při tomto fotografickém žánru zřejmě neobejdete.
Ukázka práce se světlem v improvizovaném fotoateliéru. Přednášející Radek Novák pčedvádí způsoby nasvícení modelu.
Podle starých klasiků však lze velmi dobrých výsledků dosáhnout i bez dalšího drahého profesionálního vybavení, jako jsou například softfiltry, s pomocí drobných vychytávek. „Někteří portrétní fotografové nasazovali na obyčejný UV filtr punčochu nebo jej potírali vrstvou vazelíny, čímž dosáhli jemného rozostření obrazu a nahradili tak drahý nebo nedostupný softfilter. Jiní ze stejného důvodu před focením jednoduše dýchli na objektiv,“ vysvětlil přednášející Radek Novák.
Pokusy v ateliéru. Základní nasvícení Butterfly s jemným stínem (motýlkem) pod nosem a bradou.
Dále jsme se dozvěděli způsoby rozdělení portrétů a odlišnosti mezi nimi a také způsoby, jak nastavit světla při fotografování v ateliéru a který způsob se hodí více pro který typ portrétu. Důležitou součástí přednášky byly typy základního nasvícení, jak ho lze dosáhnout, využít a následně rozpoznat na již pořízené fotografii. Díky těmto teoretickým základům jsme si potom mohli v ateliéru na vlastní a především modelčině kůži vyzkoušet, jak nastavit nasvícení Butterfly, Broad Lighting, Short Lighting nebo Rembrantovské svícení pro zvýšení dramatičnosti scény.
"
Butterfly
patří mezi základní typy svícení. Velký zdroj rozptýleného světla (deštník, softbox) je nastavený na střed obličeje bez ohledu na směr pohledu modelu a je umístěný shora před modelem. Vznikají tak typické stíny pod nosem a bradou. Tento typ svícení je vhodný především pro ženy, neboť vyhlazuje vrásky," upozornil přednášející.
Pokusy v ateliéru. Rembrandtovské svícení dodá portrétu dramatičnost.
Naproti tomu
Rembrandtosvské svícení
počítá s umístěním světla vysoko nad modelem. Vytváří charakteristický světlý trojúhelník na přivrácené straně tváře. "Podle některých zdrojů by měla být více osvětlena přivrácená strana tváře. Toto svícení zvýrazňuje rysy tváře a strukturu pleti. Výsledná fotografie působí dramatičtěji a prostorověji než jiné způsoby svícení. Není však příliš lichotivé pro ženy, naopak je vhodné spíše pro muže nebo starší lidi," přiblížil Novák.
Pokusy v ateliéru. Short Lighting by se měl projevit stínem na přivrácené straně tváře a výraznějšími konturami obličeje.
Broad Lighting
sluší především lidem s úzkým obličejem, potlačuje dojem prostoru a zdůrazňuje líce. Obličej je při něm natočen šikmo k fotoaparátu a hlavní světlo nasvěcuje přivrácenou stranu tváře, čímž opticky rozšiřuje obličej. Naproti tomu
Short Lighting
je ideální pro lidi s kulatějším obličejem a je více dramatické, protože zdůrazňuje kontury obličeje. Tvář je rovněž šikmo k fotoaparátu, hlavní světlo je umístěno dál od osy fotoaparátu, takže nasvěcuje odvrácenou stranu tváře, čímž narozdíl od Broad Lighting opticky zúží obličej.
Závěrečnou součástí přednášky bylo fotografování v exteriérech. Zjistili jsme, jakou roli hraje poměr přirozeného a umělého světla a k čemu lze práci s ním využít. Dozvěděli jsme se, jak správně synchronizovat blesky, pracovat s časem a pozadím a také jak postupovat při fotografování na přímém slunci.
Fotografování v zatopeném lomu. Dvě záblesková zařízení, reflexní deštníky se stříbrnou odraznou plochou, poháněná autobaterií. (Druhý vpravo vzadu není na fotografii vidět.)
Součástí teoretické přednášky bylo množství rad, typů a také ukázek fotografií, abychom si dokázali představit praktické dopady jednotlivých nastavení. "Například důvodem, proč se modelky při fotografování na slunci natírají olejem, je rovnoměrný odraz světla od kůže. Jinak by mohla být na fotografiích přímým sluncem nasvícená kůže flekatá," upozornil přednášející.
Poté již následovala fotografická část. Dorazily dvě fotomodelky a my jsme se s nimi vydali do terénu.
Fotografování v lomu komplikovalo počasí. Nejdříve příliš difuzní světlo, na které se nedala použít odrazná deska (na zahlazení stínů v obličeji a na krku), posléze prudký déšť, který vadil technice.
První den bylo na programu fotografování v exteriéru, kterým byl zatopený lom, pak ateliérová fotografie zaměřená na portrét a na závěr akt při použití ateliérových světel. Během celého dne jsme si měli zkoušet nově nabyté teoretické znalosti v praxi a navzájem se podělit o své zkušenosti. Fotografování v lomu nám poněkud kazilo počasí. Slunce bylo schováno za nízkými mraky, takže rozdíl mezi přírodním a umělým osvětlením nebyl příliš patrný a k nasvícení objektu se nedaly využít ani odrazné desky.
Improvizovaný ateliér se dá vybudovat i na chodbě. Stačí jen málo, dva stativy s deštníky, záblesková zařízení a jednoduché bílé pozadí.
Ukázali jsme si však základní způsoby práce s modelem a zjistili jsme, jak jsou přírodní vlivy velmi nekoordinovatelnou záležitostí. Po necelé hodince focení nás z lomu vyhnala bouřka a prudký déšť. Přesunuli jsme se proto zpět do interiéru a učili se fotografovat portrét. Vyzkoušeli jsme si jednotlivé varianty nasvícení modelu.
Portrét pořízený na bílém pozadí a svícený záblesky a dvěma deštníky. Variace Butterfly svícení bez vlasovky.
Naučili jsme se správně nastavit světla, pracovat se softboxy, s vlasovkou, ukázali jsme si v praxi, čeho lze dosáhnout správnou volbou svícení a jak se to projeví na výsledném portrétu. Totéž jsme si o něco později vyzkoušeli s fotografickými deštníky a synchronizovanými záblesky. Pak už následovalo volnější focení v interiérech podle nápadu fotografů a chuti modelek.
Pokus o akt. Přirozené světlo z okna, kontrast bez použití záblesků.
Poslední součástí prvního fotografického dne bylo focení aktu v ateliérech a ukázka způsobů nasvícení nahého těla. V tomto případě to byl trochu problém. Hodně techniky a hodně lidí na omezeném prostoru. Nejdůležitější bylo domluvit se na tom, kd bude zrovna fotit a koho má modelka poslouchat.
Pokus o akt v ateliéru. Nasvícení z boku a ze zadu (směrem od plátna).
Druhý den se pokračovalo ve fotografování mimo ateliér. Tentokrát vytvořila nevšední kulisy stará továrna. Skupina se rozdělila na dvě části, se softboxy a s deštníky a blesky. Zjišťovali jsme, jak je důležité v takovém prostředí správně nastavit a umístit světla, na kolik záblesků vydrží autobaterie versus klasické tužkové baterky do blesků, jak se dá zajímavě nafotit portrét a akt v netradičním prostředí a jak báječné pozadí může představovat stará oprýskaná zeď.
Ze zákulisí. Focení ve staré továrně.
Hráli jsme si s nastavením fotoaparátu i s hloubkami ostrosti. Zjistili jsme také, jaký vliv má expozice blesku a přirozené ambientní světlo na výsledný portrét. "Čas expozice ovlivňuje osvětlení částí osvětlených přirozeným světlem, na části osvětlené bleskem nemá změna expozice času vliv. Proto pokud chceme změnit intenzitu osvětlení zábleskem, je potřeba buď změnit clonové číslo nebo výkon blesku, případně jeho vzdálenost od objektu. Pokud máme zájem změnit osvětlení pozadí, vystačíme si se změnou času," informoval nás Jiří Šefrna při pokusech v továrně.
Změna času a její vliv na pozadí v praxi: 1/50s, F4.0, ISO 100, f=75.00 mm.
Změna času a její vliv na pozadí v praxi: 1/10s, F4.0, ISO 100, f=75.00 mm.
Možná, že fotografie z tohoto workshopu nejsou ukázkou dokonalé fotografické práce, ale jednalo se o první krůčky a většina účastníků workshopu měla podobnou zkušenost rovněž poprvé a přijela na Šumavu proto, aby se dozvěděla a naučila něco o základech fotografování portrétu a aktu. Myslím, že tento cíl byl splněn a jsem ráda, že jsem se mohla této zajímavé akce zúčastnit. Na závěr ještě pár informací o rozdělení a typech portrétů.
Portrét hlava, ramena, poprsí. Svícení dvěma deštníky. Bližší stojí před modelkou, vzdálenější je postaven z boku (směrem k rameni modelky).
Podle základního dělení lze portréty kategorizovat na: reportážní, dokumentární, dramatický, reklamní (glamour), módní, oficiální, rodinný, filmový, autoportrét atd. Typy portrétů můžeme dělit podle způsobu zobrazení na: hlava a ramena (poprsí), ¾ postava (od hlavy do půli stehen), celá postava, skupinový portrét.
Portrét tříčtvrteční postava. Zajímavé pozadí pro portrét může představovat i stará oprýskaná zeď. Svícení jedním deštníkem z boku, druhým zepředu z větší vzdálenosti.
