Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Canon PowerShot G10: stále mezi nejlepšími

3.3.2009, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu
Dnes se podíváme na profesionální kompakt Canon PowerShot G10. Přichází s 14,7MPx čipem s 1/1,7" úhlopříčkou a 5× optickým zoomem, který začíná na širokoúhlém ohnisku 28 mm. Dokáže porazit rivala Panasonic Lumix LX3? Předčí svého předchůdce - PowerShot G9?

Sférické zkreslení a vinětace


Sférické zkreslení na základním ohnisku patří bohužel k těm silnějším, tak s tím při focení architektury počítejte, abyste nebyli nepříjemně překvapeni. Na delších ohniscích ale tato nepříjemná chyba mizí a dočkáte se již příkladně rovných čar bez zkreslení.


ohnisko 28 mm

ohnisko 140 mm

Ohledně ztmavení rohů s nejnižšími clonami nelze hovořit o nejlepším objektivu u kompaktů, protože vinětace patří zejména na kratších ohniscích spíše k těm silnějším. Se zvyšujícím se ohniskem klesá do přijatelných hodnot, kdy už není příliš dobře vidět a moc nevadí.



S přicloněním vinětace výrazně klesá a ani na nejširším ohnisku není příliš patrná. S vyššími ohnisky dále klesá na hodnoty cca 0,5, což znamená v praxi téměř neviditelné ztmavení rohů.




Digitální šum


Velikost CCD čipu 1/1,7" vypadá zajímavě. Trochu horší je to ale s rozlišením. Téměř 15 megapixelů je opravdu mnoho, a tak ani nadprůměrná velikost snímacího čipu s největší pravděpodobností nebude stačit na nezašuměné fotografie při středních ISO citlivostech. Na druhou stranu procesor DIGIC 4 by mohl umět lépe odstraňovat šum. Tudíž by fotoaparát mohl podávat minimálně stejné výsledky jako PowerShot G9 se stejně velkým čipem a rozlišením 12 megapixelů. Vzhledem k tomu, že G10 umožňuje fotit i do RAWu, připojuji i konvertované snímky z RAWu bez úprav, aby bylo dobře vidět, jak moc procesor zasahuje do obrazu.

Na prvním testovacím snímku kompaktního disku můžete dobře studovat jasový šum na modré ploše, barevný šum pak na ploše bílé a rovněž pomocí malých písmenek zachování detailů.


testovací snímek


ISO 80 (JPEG)


ISO 80 (RAW)

Na nejnižší citlivost nutno fotoaparátu zatleskat. Výsledkem je krásně ostrá fotografie s minimem jasového šumu a jen slabým barevným šumem. Lze si všimnout, že RAW je trochu více zašuměný. JPEG je tohoto šumu zbaven bez ztráty detailů.


ISO 100 (JPEG)


ISO 100 (RAW)

Citlivost ISO 100 se tváří rovněž dobře jako ISO 80. Na snímku v JPEG si lze všimnou jistého doostřování, zejména kolem písmena "Z".


ISO 200 (JPEG)


ISO 200 (RAW)

Zde by fotoaparát udělal lépe, kdyby do obrazu nezasahoval. RAW totiž přináší sice trochu více jakového šumu, ten je ale rovnoměrný, linie jsou ostré a snímek celkově vypadá na ISO 200 dost hezky. Mírné odšumování při focení do JPEG ale vytahuje na odiv nepravidelný šum zejména kolem hran a ty pak už nevypadají tak hezky. Je zde patrný barevný šum, nicméně na kompakt a ISO 200 je to stále vynikající výsledek.


ISO 400 (JPEG)


ISO 400 (RAW)

RAW zde trochu ztrácí ostrost, ale linie jsou stále nepřerušované vzrůstajícím šumem. Snímek vypadá mírně kostičkovaně, ale pořád dobře. JPEG viditelně odšumuje, takže působí o něco hladčeji, ale začínají na to doplácet některé hrany, konkrétně prolisy na CD. Výsledek jde stále označit za slušný.


ISO 800 (JPEG)


ISO 800 (RAW)

Jde velmi dobře vidět, jak rostoucí citlivost způsobuje nárůst jasového šumu, který začíná mít charakter svislých a vodorovných čar. Zpracování obrazu u JPEG šum zahlazuje, vznikají ale občasné hrudky. Detaily mají ještě rozumnou míru, barvy se neztrácí, ale snímek již viditelně nevypadá nejlépe. Každopádně vzhledem k vysokému rozlišení fotoaparátu se i s touto citlivostí dají občas pořídit slušné fotky při tisku na menší formáty. Na kvalitní snímky to rozhodně nemá.


ISO 1600 (JPEG)


ISO 1600 (RAW)

Citlivost ISO 1600 je evidentně nepoužitelná. Písmena sice jdou ještě přečíst a barvy mizí jen trochu, hrany ale již moc vidět nejdou, šum je všude a barevné fleky rostou. U JPEG je ztráta detailů ještě patrnější, stejně jako ztráta barev.


ISO 3200 (JPEG)

Nejvyšší citlivost ISO 3200 je k dispozici pouze v rozlišení 2 MPx a nelze využít RAW. Ze 4416×3312 pixelů se stane 1600×1200, takže vlastně z 3×3 pixelů vznikne jeden. Následek toho je krásně vidět na snímku nahoře. I přes opravdu hodně vysoké zesílení signálu se na fotografie dá docela koukat. Pochopitelně tam nemůžete hledat detaily 15MPx snímků, ale výsledek je vcelku slušný.

Dále jsem se podíval na zachování detailů při horších světelných podmínkách. K tomu využívám snímek plyšáka při žárovkovém osvětlení. Na jeho vousech jde velmi dobře vidět degradace detailů vzrůstajícím šumem.


testovací snímek


ISO 80 (JPEG)


ISO 80 (RAW)


ISO 100 (JPEG)


ISO 100 (RAW)


ISO 200 (JPEG)


ISO 200 (RAW)


ISO 400 (JPEG)


ISO 400 (RAW)


ISO 800 (JPEG)


ISO 800 (RAW)


ISO 1600 (JPEG)


ISO 1600 (RAW)


ISO 3200 (JPEG)

Největší rozdíly mezi RAW a JPEG jsou vidět u citlivostí ISO 400 a 800, kde RAW má ještě pozorovatelný jasový šum, kdežto JPEG už snímky patlá. Do citlivosti ISO 200 jsou snímky ostré a detailní, u ISO 400 dochází k rozpíjení kresby, ale teprve ISO 800 vypadá opravdu škaredě. Na závěr se ještě podíváme na snímky bílé plochy.


ISO 80


ISO 100


ISO 200


ISO 400


ISO 800


ISO 1600


ISO 3200

Do citlivosti ISO 200 je šum v normě. ISO 400 je na tom trochu hůře, ale stále je plocha poměrně hladká. ISO 800 a ISO 1600 jsou již výrazně zašuměně a dobré fotografie s nimi očividně nepořídíte. Maximální ISO 3200 opět vyhlazuje plochu, což ostatně dokládá i následující graf.




Vyvážení bílé, barvy


S automatickým vyvažováním bílé nebudete mít ve většině případů problémy, protože poskytuje poměrně přirozené snímky i ve stínech (zde většina fotoaparátů dělá pokožku mrtvolně bledou) a při umělém osvětlení nemá tendenci ladit snímky příliš do oranžova nebo žluta, ale nechává jim opět přirozený nádech. Nechybí ani manuální vyvážení bílé, přičemž si lze uložit dvě vlastní nastavení.


auto


denní světlo


zataženo


žárovka


zářivka


zářivka H


blesk (bez blesku)


blesk (s bleskem)


pod vodou

uživatelské nastavení

Dále se podívejme i na poněkud reálnější snímky a vliv jednotlivých nastavení na scénu a barvy.


auto


denní světlo


zataženo


žárovka


zářivka


zářivka H


blesk (bez blesku)


pod vodou


uživatelské nastavení

V rychlém menu fotoaparát nabízí mnoho nastavení barev. Je jich celkem 11 a občas dokáží vytvořit zajímavější snímky než na standardní nastavení.


mé barvy vypnuty


živé


neutrální


sépie


černobílé


pozitivní film


světlý tón pleti


tmavší tón pleti


živá modrá


živá zelená


živá červená

Dále se pod posledním dvanáctým režimem barev nabízí "vlastní barvy", kde můžete upravit kontrast, ostrost, saturaci barev obecně, saturaci červené, zelené a modré a dále tón pleti. Všechny hodnoty lze nastavit v rozmezí -2 do +2. Nejprve se koukněme na kontrast.


kontrast -2


kontrast +0


kontrast +2

Zvýšený kontrast se projevuje v celkově tmavších fotografiích. Vypadají však lépe. Dále je tu nastavení ostrosti.


ostrost -2


ostrost +0


ostrost +2

Vyšší ostrost snímků prospívá, ale dávejte pozor na vzrůstající šum na hranách. Ubírat na ostrosti nemá význam.


saturace -2


saturace +0


saturace +2

Zvýšená saturace se projevuje zejména v červených odstínech, které z fotografií začnou výrazněji vylézat. Nicméně se zvýrazní i ostatní barevné složky. Ve fotoaparátu můžete upravit i samostatné barevné kanály.


Měření rychlosti


Nový procesor DIGIC 4 má zaručit velmi dobrý výkon a skutečnost není tomuto vzdálená. PowerShot G10 patří rozhodně k těm rychlejším kompaktům na trhu. Ostatně dle naměřených časů lze posoudit. U sekvenčního snímání se nezapočítává první snímek v čase 0,0 s.
  • První snímek - 1,7 s (Fotoaparát nabízí velmi rychlé spuštění a možnost namáčknout spoušť i při nabíhání přístroje. Velmi dobrý výkon.)
  • Snímek bez namáčknutí wide - 0,5 s (Opět nadprůměrný výkon, ostření na krátkém ohnisku patří mezi ta rychlejší.)
  • Snímek bez namáčknutí tele - 1,4 s (Poněkud horší výkon, fotoaparát na dlouhém ohnisku ostří poněkud déle. Pokud si však pamatuje ostření z předchozího případu, nebo běží v makro módu, je schopen pořídit snímek za zhruba 0,7 sekundy.)
  • Snímek s namáčknutím - téměř okamžitě
  • Čas snímek-snímek wide - 1,9 až 2,1 sekundy (Ruční "sekvenční" snímání je s časem kolem 2 sekund velmi dobré. Snímek se po vyfocení zobrazí, ale namáčknutím spouště jeho zobrazení zrušíte, spustíte ostření a můžete vcelku dost rychle pořídit další snímek.
  • Čas snímek-snímek tele - 2,0 až 3,0 sekundy (Pokud si pamatuje ostření z předchozího případu, stačí fotoaparátu 2 sekundy mezi snímky. Pokud ostří kompletně znovu, pak to trvá o sekundu déle.)
  • Čas snímek-snímek blesk - 3,7 až 4,0 sekundy (Nabíjení blesku je sice rozumně rychlé, takže i s bleskem se dají pořizovat snímky za sebou, nicméně prodlevu poznáte.)
  • Čas snímek snímek JPEG - 1,9 až 2,1 sekundy (Totéž co čas snímek-snímek wide.)
  • Čas snímek-snímek RAW - 2,6 s (Ukládání do RAWu prodlevy mezi snímky trochu prodlouží, ale stále se jedná o docela slušný výkon.)
  • Čas snímek-snímek RAW+JPEG - 2,7 až 2,8 sekundy (Ukládání v RAW i JPEG zároveň prodlouží ukládání na zhruba 2,8 sekundy. Fotoaparát ale ukládá RAW dvakrát, JPEG se teprve získá přenosem do PC. Ukládáte-li RAW+JPEG a nahráváte fotografie klasicky přes Windows, žádných JPEG souborů se nedočkáte! Je nutno nahrávat přes Camera Window. Jedna fotka tak zabírá 34 MB, tedy 17MB první RAW a 17 MB druhý RAW.)
  • Přezoomování - 1,8 sekundy (Poměrně rychlé.)
  • Sekvenční snímání JPEG - 1,3 fps (25 snímků za 18,8 sekundy. Nijak převratný výsledek, sekvenční snímání není právě nejlepší vizitkou fotoaparátu.)
  • Sekvenční snímání JPEG s AF - 0,7 fps (17 snímků za 23,3 sekundy. Pokud se mezi snímky přeostřuje, rychlost sekvenčního snímání dále výrazně klesá.)
  • Sekvenční snímání RAW - 0,7 fps (22 snímků za 30,0 sekundy. Při snímání do RAWu je sekvenční snímání dosti pomalé.)
  • Sekvenční snímání RAW s AF - 0,6 fps (13 snímků za 19,2 sekundy. Ostření mezi snímky zde již rychlost příliš nesnížilo.)
  • Sekvenční snímání RAW+JPEG - 0,45 fps až 0,7 fps (Prvních 6 snímků zvládne za 7,3 sekundy, ale pak již nestačí buffer a na dalších snímků potřebuje 13,5 sekundy.)
  • Sekvenční snímání RAW+JPEG s AF - 0,35 fps (18 snímků za 29,2 sekundy. Při zapnutém ostření mezi jednotlivými snímky klesá rychlost na nelichotivých 0,35 fps.)

Fotoaparát tedy prokazuje rozumné výsledky zpracování fotografie, nicméně poněkud zklamal u sekvenčního snímání, kde na svou třídu zaostává.
Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.