V minulém díle jsme dokončili základní roztřídění fotoaparátů do tříd podle jejich vybavení a funkcí. Nyní se podíváme na některé typické funkce a parametry podrobněji. Řada z nich sice není nijak nová, ale i když se stále zlepšují, představují stále reálné limity práce.
Dříve než se v příštím díle podíváme na některé zcela nové funkce, tak dnes probereme funkce a parametry základní. Lze předpokládat, že jsou již masově veřejnosti známy, ale přesto se v důležitosti jejich hodnocení stále chybuje a řadě z nich se přisuzuje zbytečně velký význam a naopak řada mnohem důležitějších se přehlíží.
Rozlišení
Honba za megapixely (MPix) je již u konce, a tak většina fotoaparátů nabízí již rozlišení kolem
8 MPix nebo vyšší
. Upřímně řečeno - pokud neplánujete tisknout výstavní zvětšeniny rozměru 1x2 metry, tak toto rozlišení plně stačí, a tak ho neřešte. Pro srovnání – s 10 MPix fotoaparátem (3600x2700 pixelů) vytisknete fotografii A4 v nejvyšší možné tiskové kvalitě 300 dpi. Vytisknete-li formát A3, tak sice kvalita tisku bude „jen“ 150 dpi, ale ani to prostým okem stále ještě nepoznáte.
Rozlišení je důležité u velkých snímků. Dnešních standardních cca 8 až 10 MPix je ale dost na formát A3, což pro většinu uživatelů stačí. Honba za MPix je tak u konce.
Zoom
Každý tuší, že je to rozsah kolikrát je možné obraz přiblížit. Malé stylové kompakty jej nabízejí
typicky 3x
, pokročilé superzoomy
až 20x
(Olympus SP-570UZ). Zoom je dobrá věc, jenže:
- Důležité (a důležitější než extrémní přiblížení) je, jak širokoúhlý je začátek. Ideální jsou ohniska kolem 24 mm (např. Samsung NV24HD) nebo 25 mm (např. Panasonic Lumix DMC-FX500 či DMC-FX35).
- Kvalita obrazu na velmi dlouhém konci (nad cca 300 mm) je již často velmi sporná.
- Světelnost objektivu (kolik světla je objektiv reálně schopen dopravit na senzor) bývá na dlouhém konci již velmi chabá a tak automatika musí prodloužit expoziční čas. Proto snímky se silným přiblížením většinou nelze udržet z ruky a tak se tato výhoda využije jen sporadicky.
Takže zoom je dobrá věc, ale rozsah cca 24 (28) až 200 mm (8x) lze považovat v mnohém za dostatečný a ideální. Kompaktem stejně nemáte šanci pořídit kvalitní snímky např. z divoké přírody.
Není pochyb o tom, že zoom je dobrá věc a dlouhé ohnisko umožní např. nerušené snímky lidí či zvířat. Nepřeceňujte ale dlouhá ohniska u kompaktních fotoaparátů. V praxi se vám s nimi podaří dobrý snímek spíše výjimečně.
Zadní displej
Velikost a rozlišení displeje určí, jak jemný a velký obraz zadní displej vykreslí. Je-li výklopný, je to příjemné, nikoliv však nutné. Mnohem důležitější však je, jak je displej vidět
na prudkém slunci
, s čímž mají fotoaparáty často problémy. To totiž budete v reálu potřebovat velmi často.
Hledáček
Řada kompaktních fotoaparátů hledáček již vůbec nemá a vše se odehrává právě přes zadní displej. Pokročilé kompakty mají většinou
elektronický hledáček
(v hledáčku je displej), opravdu optický a tudíž reálný pohled na scénu skrze objektiv nabízí jen pravé DSLR.
Napájení
Na výběr bývají buď tužkové baterie či akumulátory nebo specializované bateriové bloky.
Tužkové baterie
nebo nabíječku na tužkové akumulátory koupíte skoro všude, kdežto speciální bateriový blok ani nabíječku k němu ne.
Bateriový blok
ale nabídne vyšší výkon a lepší funkce – zejména přesnější odhad zbývající doby fotografování. V praxi je v tom ale malý rozdíl a tak v případě bateriového bloku nesmíte jen zapomenout sbalit nabíječku.
Paměťová karta
Při dnešní ceně a kapacitě karet je již v podstatě zcela lhostejné, jaký typ karty fotoaparát nabízí. Totéž se týká čteček karet a na trhu je již
dostatek
zcela univerzálních a levných čteček.
Kvalita obrazu
Upřímně – kvalita obrazu je dána
cenou fotoaparátu
(jeho třídou) a objektivem. Uvnitř tříd je srovnání velmi podobné a případné rozdíly jsou dány spíše preferencemi inženýrů, kteří programovali obrazový procesor zodpovědný za výpočet a úpravu fotografie před uložením na kartu. Budete-li se snažit srovnat kvalitu snímků, tak se v tom s nejvyšší pravděpodobností zamotáte a stejně budete porovnávat neporovnatelné. Smiřte se s tím, že kvalita snímků je dnes již dobrá a samozřejmě odpovídající třídě a ceně fotoaparátu.
I když se to dnes na internetu hemží srovnávacími testy, je velkou otázkou co z nich lze pro praxi vyčíst. Technologie je již dnes poměrně pokročilá a navíc řada různých fotoaparátů stejně používá stejný senzor. Na snímku srovnávací test vlevo Panasonic DMC-TZ5, vpravo Ricoh R8 (podle www.dpreview.com).
Video
Všechny fotoaparáty (vyjma DSLR) dnes natáčejí i videosekvence (filmy) a mnohé i v neomezené délce (max. délka je dána jen kapacitou karty). Fotoaparát však není profi videokamera a na nějaké stříhání atp. to proto nebude. Pro puštění videa na televizi či na PC je plně dostačující rozlišení
640x480 při 30 snímcích za vteřinu
, což splní mnoho fotoaparátů. Některým novinkám kolem videa se ještě budeme věnovat.
Rychlost fotografování
Jedním z klíčových parametrů pro všechny snímky
akčního a reportážního stylu
je rychlost fotoaparátu. Přitom údaj o rychlosti sekvenčního focení je zavádějící a překvapivě bývá nejméně důležitý. V praxi bývá nejdůležitější rychlost pořízení snímku od zmáčknutí spouště, která se skládá z rychlosti zaostření a rychlosti zpracování snímku. Dále je častým limitem rychlost blesku (jak rychle se dobije blesk a tedy jak rychle po sobě je možné fotografovat znova s bleskem) a teprve na třetím místě je rychlost sekvenčního snímání (drive). Typické hodnoty uvádíme:
Přístroj | Pořízení snímku [1] | Rychlost blesku [2] | Sekvence [3] |
| Sony DSC-T300 | ~ 0,5 sec | ~ 2,8 – 6 sec | ~ 1,8 sec |
| Panasonic Lumix DMC-TZ5 | ~ 0,3 – 0,8 sec | ~ 2,9 – 5 sec | ~ 1,5 sec |
| DSLR s profi objektivem | ~ 0,05 – 0,5 sec | ~ 0,1 – 4 sec | ~ 0,3 sec |
[1] Čas od stisku spouště do pořízení snímku. V praxi hodně záleží na tom, jak snadno lze zaostřit, kolik je na scéně světla a jaké je použito ohnisko.
[2] Dva snímky s bleskem ihned po sobě. Hodně záleží na potřebném výkonu blesku a stavu baterií.
[3] Dva snímky po sobě bez blesku.
Rychlost fotografování je samozřejmě primárně důležitá pro akce (sport), ale i v reportáži je překvapivě často nutná. Tento snímek měl jen zlomek vteřiny poskládanou kompozici tak, jak zamýšlel autor.
Blesk
Drtivá většina kompaktních fotoaparátů je vybavena vestavěným bleskem a ten paradoxně chybí jen na profi DSLR (např. Canon EOS 5D či 1Ds). Blesk kompaktních fotoaparátů má však dosah jen řádově
3 až 5 metrů
, a tak na snímky s bleskem z ochozu stadionu zcela zapomeňte! Vestavěný blesk však poskytuje jen velmi špatné světlo (a to je důvod, proč některé profi DSLR blesk nemají), a proto nepočítejte s pěknými snímky a to ani na krátké vzdálenosti. Pomineme-li mírně se lišící dosah blesku u různých tříd fotoaparátů, tak jsou na tom všechny zhruba stejně. Lepších výsledků lze dosáhnout jen s externím bleskem, který se zasouvá do sáněk na těle přístroje (tzv. hot shoe patice). S externím bleskem se potom v interiéru fotografuje v 99 % odrazem, čehož interní blesk není schopen. Sáňky na externí blesk mají však jen pokročilejší kompakty a samozřejmě bez výjimky DSLR.
Přímý interní blesk jen málokdy poskytne dobré světlo. Ostré stíny, lesky a případně červené oči jsou častým problémem. Na kvalitní fotky ze svatby proto s interním bleskem raději zapomeňte.
Světelnost objektivu (Lens speed)
V mnohém klíčovou ale často velmi opomíjenou vlastností je světelnost objektivu. Světelnost znamená, kolik světla je maximálně objektiv schopen dopravit na senzor. Světelnost je tedy klíčová při špatných světelných podmínkách, kdy je světla málo. Za slunného dne na pláži je nezajímavá. Malá světelnost objektivu je tedy to co určí, kam až můžete fotografovat (myšlen pokles světla).
Podobné snímky pořizované širokoúhlým objektivem (interiéry, reportáž atd.) vyžadují světelný objektiv, protože jinak vyjde nepoužitelný expoziční čas. Na blesk např. v jeskyni zapomeňte.
Světelnost se udává čísly typu
2.8
,
3.5
,
4.5
,
5.6
atd., přičemž menší číslo je vždy lepší. Obecně vzato světelnost 2.8 je vynikající, 5.6 již špatná. Světelnost se mění s ohniskem, a tak mnoho objektivů udává jinou světelnost v krajních polohách zoomu – např. Pentax Option V20 má zoom rozsah 36 - 180 mm (5x) a světelnost 3.5 - 5.6 (myšleno na ohnisku 36 mm má světelnost 3.5 a na 180 mm má 5.6). Vždy si tedy u objektivu zjistěte jeho světelnost v závislosti na zoomu.
Některé další příklady uvádíme:
má zoom rozsah 28 – 102 mm (4x) a světelnost 3.5 – 5.1, což je poměrně málo, ale je to daň za malý rozměr fotoaparátu.
má zoom rozsah 38 - 380 mm (10x) a světelnost 3.5 - 4.4, což lze hodnotit jako velmi dobré.
Olympus Stylus 1030 SW Sony DSC-H3 DSLR
pomocí dvou objektivů a jejich výměny je snadno schopná dosáhnout zoomu 24 – 200 mm a stálé světelnosti 2.8 bez ohledu na ohnisko (zoom). Daní je ale velká a těžká sada DSLR + dva objektivy.
V příštím díle našeho seriálu se budeme věnovat některým novým funkcím a parametrům, které se u digitálních fotoaparátů objevily, a probereme jejich praktické použití.
