Seznam kapitol
Coolpix B700 je ultrazoomem, který jistě zaujme velmi slušným 60× optickým zoomem, podporou RAW formátu i 4K videosekvencí. Nechybí mu ani hledáček a výklopný displej. Bude tedy tak slibný i v praxi?
Nikon má ve výrobním programu dva velké ultrazoomy a není moc jasné, který z nich je vlastně vlajkovou lodí. Označením, zoomem i cenou by to měl být Coolpix P900, nicméně dnes testovaný model Coolpix B700 se také nedává zahanbit. Má sice menší 60× optický zoom, nicméně oproti modelu P900 tu najdete např. podporu RAW formátu nebo 4K videosekvencí. Nechybí výklopný displej, elektronický hledáček, bezdrátová připojení Wi-Fi i Bluetooth a pár dalších vychytávek. Jak si tedy bude stát v našem testu?
Ergonomie a rozmístění ovládacích prvků
Coolpix B700 je rozhodně mnohem menší a lehčí než P900. Svou velikostí je to tradiční ultrazoom své třídy. Má poměrně výrazný grip a dobře se drží i v jedné ruce. Zpracování je dobré, snad jen rameno blesku mi přišlo být trochu volnější. Nečekejte nějaký luxusní dojem, vše je ale dostatečně solidní.
Objektiv Nikkor se může pochlubit velkým 60× optickým zoomem. Ten začíná na velmi širokoúhlých 24 mm a končí až na 1440 mm. Pochopitelně při těchto rozměrech fotoaparátu nemůžete počítat s nějakou úžasnou světelností a ta má vcelku tradiční hodnoty F3,3 až F6,5. Clona je v tomto případě irisová. Potěší 52mm závit na filtry, díky čemuž můžete využít i různé předsádky.
Na straně máte velmi užitečné tlačítko na rychlé odzoomování (najdete v odzoomovaném obraze objekt, pustíte a objektiv zazoomuje zpět na původní hodnotu). Vzhledem k tomu, že jsem fotoaparát testoval hodně v přírodě, toto jsem používal opravdu velmi často. Jen ho musíte stisknout pořádně, a i tak mám pocit, že objektiv občas zazoomoval zpět i přesto, že jsem ho nepustil. K dispozici je také konfigurovatelná páčka zoomu. Ta mi naopak občas vadila, dá se vcelku jednoduše omylem zmáčknout, když si podepřete objektiv levou rukou.
Horní strana prozrazuje, že rozhodně nejde o základní ultrazoom. Máme zde výklopný blesk se dvěma mikrofony pro stereo zvuk (vyklápí se tlačítkem nalevo), vidíme vrchní stranu hledáčku, ouška na provlečení popruhu i kolečko fotografických režimů, které obsahuje také prioritní a manuální režimy.
Kolečko jde rozumně ztuha, nemám žádné připomínky. Dále je tu spouštění a vypínání fotoaparátu a funkční tlačítko Fn1. Tomu můžete přiřadit některou z devíti funkcí. To, kterou budete ovládat, nenastavujete v hlavním menu, ale je to součástí Fn menu (bez manuálu bych na to asi nepřišel). Páčka zoomu je dvourychlostní a pro fotografie je naprosto v pořádku. Jde však vidět, že na video není přístroj nějak výrazněji optimalizován, takže při zoomování obraz skáče a zoomování je u videa příliš rychlé.
Hlavní displej je plně výklopný, což oceníte zejména při focení makra. Má 3,0" úhlopříčku a rozlišení 921.600 bodů (640×480 RGB pixelů). Občas mi přišlo, že se vyfocené fotografie zobrazují v nižším rozlišení, občas nikoli. Pozorovací úhly jsou solidní, ze stran jen trochu klesá kontrast. Fotoaparát je vybaven také 0,2" elektronickým hledáčkem s tímtéž rozlišením 921.600 bodů a automatickým přepínáním EVF a LCD. Za špatného světla obraz překvapivě moc nešumí, je totiž velmi tmavý (zesvětlí se až po zaostření).
Vzadu nechybí možnost manuálního přepínání EVF/LCD, tlačítko pro změnu zobrazení displeje a červené tlačítko pro videosekvence. To začne nahrávat zhruba za 0,7 sekundy od stisknutí a naopak fotoaparát nenahraje přibližně posledních 0,3 sekundy. Horní roller nastavuje expoziční čas, takže v režimu priority clony je neaktivní (což je trochu škoda). Fotoaparát podporuje i programový posun (změnu času v režimu P).
Nechybí druhé funkční tlačítko Fn, režim prohlížení snímků a otočný ovladač (pro volbu clony nebo pohyb v menu). Má tradiční výtka směřuje k tomu, že samospoušť je nutno nastavit po každém snímku. Pokud máte režim výběru AF bodu, tak tlačítko OK spouští menu pro jeho výběr. Poněvadž displej není dotykový, pomocí prstu to bohužel neuděláte. Dole je ještě vstup do hlavního menu a mazání snímků. Pod gumovou krytkou vidíte ještě HDMI a USB port. Přes USB se fotoaparát nabíjí. Nabijete si ho tedy i powerbankou z mobilního telefonu (jen pozor, třeba z 2,1A portu se mi nechtěl za nic na světě nabíjet, ale z 1,0A portu už ano).
Tady na snímku akorát vidíte maximální vysunutí objektivu při největším zoomu.
Zde se můžete podívat na výše zmíněné páčky a tlačítka na levé straně. Páčka zoomu je zde jednorychlostní.
O napájení se tu stará Li-Ion akumulátor EN-EL23 (3,8 V, 1850 mAh). Nechybí ani slot na SD karty a mimo osy objektivu je tu také závit pro stativ (schovaný zde za otevřenou krytkou).
V příslušenství najdete popruh, krytku objektivu, akumulátor, nabíjecí adaptér a USB kabel.
Tím jsme si tedy představili testovaný fotoaparát a v dalších kapitolách vyzkoušíme, jak dobře bude fotit.
