Letošní Nobelovu cenu za fyziku dostali pánové Willard S. Boyle a George E. Smith za vynález CCD snímače v Bell Laboratories roku 1969. Od té doby se CCD rozšířilo do obrovského množství zařízení pro nejrůznější účely, takže cenu si jistě zaslouží právem.
V laboratořích Bell Laboratories se podařilo v roce 1969 vyvinout první CCD (Charge-Coupled Device) čip. Objev má na svědomí Willard S. Boyle a George E. Smith. Letos za tento objev získali polovinu ceny za fyziku, každý si tedy odnesl čtvrtinu z 1,4 milionu amerických dolarů. Druhou polovinu si odnesl Charles K. Kao za vynález optických vláken (použitelných na dlouhé vzdálenosti v řádu kilometrů).
CCD technologie je založena na fotoelektrickém jevu, za jehož objev získal Nobelovu cenu Albert Einstein v roce 1921. Výzvou bylo využít tento efekt na poli většího množství bodů (pixelů) při velmi rychlém čtení náboje. Od roku 1969 se CCD vyvíjelo a dnes je velmi často používanou technologií digitálních snímačů. V poslední době je ale s nástupem fotomobilů vytlačováno CMOS snímači, které si našly cestu i do digitálních zrcadlovek a nově i do kompaktů.
Zdroj:
