Polarizační filtry dokážou přinést mnoho zajímavých efektů, jejich nevýhodou je značná redukce světla. Olympus chce problém částečně vyřešit tím, že polarizaci světla bude měřit v druhé vrstvě snímače za snímacími buňkami.
Společnost Olympus si nechala patentovat dvouvrstvý snímač (patent č. 2015-41793), kde první vrstva čipu standardně měří světlo a RGB (případně RGBW) barevnou informaci. Pod tím je ale druhá vrstva, která obsahuje detektory polarizace světla ve čtyřech různých směrech.
Díky tomu by nemělo docházet k redukci světelné informace jako u klasického polarizačního filtru. Na druhou stranu je otázkou, nakolik se dá informace z druhé vrstvy měřící polarizaci světla využít k simulaci efektu klasického "hardwarového" polarizačního filtru. Zatím jde o patent, takže vůbec není jasné, kdy a zda vůbec se takový čip objeví v produkčním přístroji.
Např. při snímání vody by to mělo znamenat to, že vrchní vrstva nasnímá klasický obraz jako bez filtru, tedy s odlesky. Část světla poputuje dále do druhé vrstvy. Zde čtvrtina pixelů naměří jas snímku s určitou polarizací a každá další čtvrtina bude měřit polarizaci v jiném úhlu (podle nákresu červená a zelená bude snímána jen v jednom úhlu polarizace, zelená pak ve dvou úhlech). Výsledkem bude de facto čtyři obrazy s jinou polarizací a čtvrtinovým rozlišením (jako při Bayerově interpolaci s barvami). Otázkou právě je, nakolik úspěšně se dá zkombinovat informace z polarizační vrstvy s přední vrstvou.
Zdroj:
