Léto se nám sice již schýlilo ke konci, nádherné počasí však trvá a ještě pořád můžeme mezi poletujícím podzimním listím narazit také na některého zástupce klanu motýlů. S ohledem na jejich příslovečnou pestrou barevnost jsou to fotograficky velmi vděčné objekty, jen nebývá nejsnadnější se k nim díky jejich opět příslovečné přelétavosti přiblížit...
Focení nejrůznějších poletuch (a motýly nevyjímaje) začíná u problému, který při běžném focení krajinek, architektury, oslav i kolegů a kolegyň v práci zcela odpadá, totiž vhodným a nenápadným přiblížením se k oběti. Motýli i podobní tvorové jsou velmi plaší a dostat se k nim na vzdálenost makra digitálu bez vyplašení foceného subjektu bývá velmi obtížné. Rozhodně doporučuji blížit se mimořádně pomalu, odzadu a nedělat žádné prudké pohyby.
Je na vašem uvážení, zda použít raději autofokus automatický či fixní. Automatika je ale dvojsečnou zbraní, jež jednou zaostří správně, jindy jako naschvál na nějaký list, který vás vůbec nezajímá:
Za zvážení stojí také případná možnost použít manuální nastavení ohniska, kdy sice odpadá dlouhodobé ostření autofokusu (ano, i 0,5 s je často moc, protože motýl většinou nesedí jak přikovaný a neustále hýbe křídly, natáčí se a poskakuje) a je možno cvakat snímky poměrně rychle, na druhou stranu je ale nutno vždy zachovat perfektní vzdálenost od foceného motýla, který se jinak ocitne mimo hloubku ostrosti a veškerá snaha tak přichází vniveč.
Fotit dva a více motýlů na jeden snímek je sice efektní, ovšem již velmi zanikají detaily, dnes tedy bude řeč pouze a výhradně o focení motýlů - jednotlivců. A ještě jedna drobnost - fotit motýla sekvenčním snímáním má cenu pouze pokud sedí, jinak během vteřiny máchne 5 - 10x křídly a je tedy v mžiku mimo záběr.
A další úlovek po nějakém čase - fotografie dole je sice velmi zajímavá z hlediska biologicko - aeronautického, fakt, že motýl s vykousnutým kusem křídla létá stejně dobře jako jeho celiství kolegové je sice vrcholně interesantní, my ale chceme snímek krásný po všech stránkách, takže při vší úctě k invalidovi si počkáme na nějakého kompletnějšího kolegu...
Motýla můžeme zkusit zachytit i z nějakého exotičtějšího směru, než jen jak jej lidé obvykle vídají...
V průběhu focení je vhodné si dávat pozor na nevyhovující pozadí. Kupříkladu na fotografii níže jednak nepůsobí dobře ohlodaná květina (samozřejmě pokud to není fotografův záměr mít ji tam...) a druhý problém je, že pestrost motýla na červené kytce poněkud zaniká. Veškeré domluvy a dobře míněné rady motýlovi stran polohy a posedu se většinou míjí účinkem, takže nezbude než trpělivě čekat než se sám přesune na místo jiné, kde perfektně vynikne jeho barevnost i elegance...
...jako třeba sem. Po nějakém čase máme konečně štěstí a motýl usedá na zem, bohužel ale zrovna svěsí levé křídlo, takže záběr vypadá tak nějak divně...
...tak, to je mnohem lepší... Železný roh kanálu vytváří s barevným motýlem zajímavý kontrast, který však nemusí sedět každému a pro ty tu máme ještě úlovek poslední...
... a to tento s trochou zeleně navíc:
Po několika stovkách fotografií jsme konečně korunováni úspěchem a dvěma pohlednými snímky, které můžeme ukázat svým známým bez rizika jejich náhlého usnutí v průběhu prohlížení 500snímkového maratónu za tajemstvím hmyzu. Mimochodem, obě poslední fotografie si kliknutím můžete zvětšit, stáhnout a vůbec dělat s nimi co jen uznáte za vhodné...
