Seznam kapitol
Tato recenze se podívá na nový základní objektiv Canonu pro své CSC fotoaparáty. Jeho velkou výhodou je širokoúhlá 24mm přepočtená ohnisková vzdálenost. Díky skládací konstrukci nabídne také malé přepravní rozměry.
Dále se podíváme na to, jak je objektiv schopen kreslit v různých částech obrazu. Začneme ostřením na vzdálenost několik desítek centimetrů.
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
Je vidět, že u nižších clon je i středová ostrost poněkud slabší. Rohy jsou pak úplně neostré a hodně vinětují. Střed začíná být v pořádku kolem clony F5,6, ale rohy se při ostření na tuto vzdálenost nikdy pořádně neproostří.
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
Opět je patrné, že objektiv vyžaduje trochu clonění, aby byl střed dostatečně ostrý. Rohy jsou neostré a trpí vinětací, což se jen trochu zlepšuje při vyšších clonách.
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
Také u 28mm ohniskové vzdálenosti to chce clonit, aby byl střed dostatečně ostrý. V tomto případě už snímky netrápí vinětace, nicméně stále je tu rohová neostrost, která plně nezmizí ani po výraznějším clonění.
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
Ani zde se nic moc nemění. Plně otevřená clona dává neostrý střed a rohy jsou ještě horší. S přicloněním se ale ostrost středu velmi pěkně zlepšuje. Rohy trpí na chromatickou aberaci i neostrost, clonění příliš nepomůže.
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
Také na maximálním zoomu je potřeba clonit, aby byl střed dostatečně ostrý (ideálně tak F9 a výše). Ostatní vlastnosti jsou opět podobné s předchozími pozorováními. Nyní se podíváme ještě na snímky pořízené na větší vzdálenost (zhruba 70 metrů), a tedy více reflektující reálné podmínky.
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
Při ostření na větší vzdálenosti se objektiv projevuje o něco lépe. Stále to chce trochu clonit pro lepší středovou ostrost, ale rohy na tom nejsou o moc hůře. Nižší clony přinášejí vinětaci.
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
U 20mm ohniskové vzdálenosti je opět vidět, že to chce clonit. Střed je ostrý od zhruba F5-5,6, rohy chtějí ještě trochu přidat. Nemá smysl chodit výrazněji přes F11, to už se dočkáte nástupu difrakce (celoplošná neostrost).
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
V podstatě totéž vidíme při 28mm ohniskové vzdálenosti. Při plně otevřené cloně je celý obraz hodně neostrý, ale s trochou přiclonění (cca F5,6) je už střed dosti pěkný. Když přicloníte na F8, bude obraz celoplošně proostřený.
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
Podobně to vidíme i zde u 35mm ohniskové vzdálenosti. Plně otevřená clona dává obraz plný duchů, ale s přicloněním je střed hodně ostrý a pokud ještě trochu přidáte na clonění, dočkáte se celoplošně dosti detailního obrazu.
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
 
	
  | 
Ani na maximálním zoomu to není jiné. F6,3 dává viditelně neostrý obraz se silnou aurou. Zvyšování clony ale obraz rychle vylepšuje, ideální je ale používat tak F9 až F11.