Seznam kapitol
Detekce tváří se ve větším začala ve fotoaparátech používat zhruba před 7 lety. Dnes už vás fotoaparát i pozná. Problematika je ale širší, rozpoznávání tváří je velkém záležitostí i bezpečnosti a boji proti terorismu. Podívejme se na rozmach "Velkého Bratra".
Tvář dokáže prozradit mnohé. Už jsme si dnes ukázali, že v některých případech může sloužit k vaší identifikaci a v budoucnosti se toto bude jen zlepšovat. Programy se dají využít i k tomu, že mohou detekovat lež. O popularizaci problematiky detekce lži se v poslední době hodně zasloužil seriál Anatomie lži. Budou polygraf nebo zkušení lidé, kteří dokážou lež rozpoznat, nahrazeni kamerou a odpovídajícím softwarem?
Lež lze rozpoznat pomocí nejrůznějších mikrovýrazů, které se při lhaní vyskytují. Jedním z častých projevů je dotýkání se nosu. Např. v aféře Billa Clintona s Monikou Lewinskou se bývalý prezident USA dotýkal nosu zhruba každé čtyři minuty (za celou dobu celkem 26krát), zatímco tehdy, když mluvil pravdu, to v podstatě neudělal. Jednou z teorií tohoto projevu je zvýšení adrenalinu, který způsobí svrbění nosu, další teorií je to, že jako děti si při lhaní zakrýváme pusu a dotýkání se nosu je transformovaná verze tohoto projevu
Říkání nepravdivých informací se dá posoudit i dle pohybu očí. Praváci se při vyslovování lži mají tendenci dívat nahoru vlevo, leváci naopak nahoru doprava. Teď jen musíte vědět, zda je člověk pravák nebo levák. Člověk se většinou více potí a má tendenci používat podpůrná gesta až s menší prodlevou. Lidé se více vrtí a mají tendenci se spíše zaklánět a neopakovat gesta druhého (člověk jinak většinou opakuje gesta druhého člověka a pokud je na "stejné vlně", spíše se předklání, aby zvýšil blízkost). V neposlední řadě se může objevit více polykání a zrychlené dýchání.
Ne vše lze snadno detekovat počítačem, mnoho z výše uvedených věcí lépe posoudí tradiční polygraf, nicméně ani ten nemá zrovna dokonalou úspěšnost.
