V minulém díle našeho seriálu jsme se věnovali expozičnímu režimu AUTO, který na všech fotoaparátech představuje fotografování způsobem „Namiř a zmačkni“. Nyní se podíváme na scénické režimy a zejména na poloautomatický režim programové expozice P.
Z minulého dílu vyplynulo, že plně automatický režim AUTO a jeho expoziční automatika má obrovský problém správně stanovit trojici
ISO – clona – expoziční čas
prostě proto, že nemůže vědět, co fotografujete. Volí tedy bezpečnou a stále stejnou strategii, která však mimo standardních případů může selhat. Drobnou náplastí na tuto bolest jsou tzv. scénické režimy.
Scénické režimy - zde režim
Portrét - budou pracovat lépe než plná automatika (AUTO), i ony ale budou produkovat stále stejné a předem naprogramované typy snímků.
Scénické režimy
Scénickými režimy zejména amatérské DSLR a kompaktní fotoaparáty jen hýří a částečně jimi řeší problém neznalosti charakteru scény. Uživatel jednoduše natočí na voliči režimů ikonku nejpodobnější tomu, co fotografuje, a automatika má šanci této skutečnosti přizpůsobit strategii. Scénické režimy jsou nadále plně automatické a fotografují většinou i bez možnosti pokročilých funkcí, jen automatika dostane doplňkové informace.
Typické scénické režimy na DSLR Nikon. Kompaktní fotoaparáty jich však mohou mít až desítky.
Režim
Makro, jak asi každého napadne, upřednostňuje ostření na velmi blízké předměty. Zaostří však i na nekonečno, pokud žádný blízký předmět nenajde.
Scénický režim | Typická strategie automatiky | |||||||||
| Krajina | Fotoaparát předpokládá, že je požadavek na vyšší kvalitu obrazu, a tak většinou volí nižší ISO. Současně u krajiny předpokládá požadavek na vyšší hloubku ostrosti, a proto clonu spíše zavře. Logicky ale nízké ISO a přivřená clona vyprodukují delší expoziční čas, a proto se v manuálu často píše o potřebě stativu. V krajině také postrádá smysl používat blesk, a tak je většinou v tomto režimu blesk vypnut. A protože krajiny se často fotografují jako pohlednice, tak fotoaparát současně zvýší kontrast snímku, zvýší sytost barev, snímek více doostří a celkově preferuje modrou a zelenou barvu.
| ||||||||
|
| Portrét | U portrétů je typické rozmazat pozadí, a tak fotoaparát otevře clonu na maximum (volí nízká clonová čísla). V takovém případě se totiž dosáhne nejmenší hloubky ostrosti. ISO je zvoleno z intervalu ISO 100-400 a tomu odpovídající expoziční čas, ne však delší než asi 1/60 sec. Nestačí-li světlo, je použit blesk. Fotoaparát se současně snaží podat věrně odstíny pleťových tónů a příliš nedoostřovat, aby zachoval jemnou pleť.
| ||||||||
|
| Makro | V režimu makrofotografie je to spíše o ostření než o expozici. Fotoaparát tedy předpokládá velmi blízký objekt a upřednostňuje jej pro nalezení zóny ostrosti. Expozici volí podobně jako v režimu AUTO a neváhá použít blesk.
| ||||||||
| Sport | Režim sport předpokládá akční děje a ty potřebují krátký expoziční čas, servo ostření a sekvenční snímání (více snímků). Aby byl prostor na krátký expoziční čas, je třeba zvýšit ISO (typicky 800) a otevřít clonu. Použití blesku je sporné, většina DSLR jej raději nepoužije.
| ||||||||
| Noční portrét | Tento režim umožňuje obejít limitní čas 1/60 sec, protože delší nelze v režimu AUTO nikdy dosáhnout. Je to tedy režim AUTO s bleskem, který se ale nebrání prodloužit expoziční čas dle potřeby, klidně i na vteřiny. Dosáhne se tak např. portrétu na vykresleném nočním pozadí.
| ||||||||
| … a mnoho dalších | ||||||||||
Typické scénické režimy na většině DSLR, konkrétní strategie se však mohou model od modelu velmi lišit, a tak je vhodné nastudovat manuál.
Kreativní (poloautomatické) režimy
Všimněte si, že většina scénických režimů není nic jiného, než předem naprogramované kouzlení s trojicí
ISO – clona – expoziční čas
a případně s bleskem. Pokud tedy vezmete tuto trojici i blesk do svých rukou, můžete snadno dosáhnout všech scénických režimů a i mnoha dalších hrátek scénickými režimy nerealizovatelných. A to jsou tzv. kreativní neboli poloautomatické režimy.
Režim | ISO | Clona | Exp. čas | Blesk |
AUTO | Auto | Auto | Auto | Auto |
Scénické režimy | Auto | Auto | Auto | Auto |
P | Ručně | Auto | Auto | Ručně |
Tv (S) | Ručně | Auto | Ručně | Ručně |
Av (A) | Ručně | Ručně | Auto | Ručně |
M | Ručně | Ručně | Ručně | Ručně |
Kreativní režimy (v tabulce žlutě) jsou obvykle označovány P,S,A,M nebo P,Tv,Av,M a dávají fotografovi plnou svobodu při stanovení vhodné trojice ISO – clona – expoziční čas i pro práci s bleskem.
Režim P – programová expozice (Program AE)
Natočením voliče režimů do polohy P se stane zásadní věc – fotograf získá plně pod svojí kontrolou ISO a blesk a současně fotoaparát odkryje celé své menu a v něm všechny své možnosti. Clona a expoziční čas však nadále zůstávají pod kontrolou automatiky, je však možné (obvykle kolečkem) listovat v nabízených recipročních dvojicích.
Teprve natočením do režimu P (nebo A (Av), S (Tv) – viz později) je možné plně využít možností DSLR a snímek například expozičně kompenzovat, volit ruční vyvážení bílé, zvolit metodu měření expozice (maticové, středové, bodové), blokovat expozici, kompenzovat blesk atd.
Režim P již umožní pokročilé fotografování za pomoci různých způsobů měření expozice, expoziční kompenzace, ručního vyvážení bílé, blokování expozice - úplné kreativní možnosti však nabídnou až režimy A (Av) či S (Tv).
Strategii režimu P je možné ukázat na grafu, který je typický pro DSLR Nikon, strategie jiných výrobců budou ale velmi podobné. Na první pohled vypadá graf složitě, ale po podrobnějším prozkoumání je přirozený. Vstupem do grafu je expozičním senzorem zjištěná intenzita odraženého světla v EV jednotkách. Tu označuje bledě modrý rámeček a je od slabého světla (-4 EV) přes střední sílu světla (0 až 5 EV) až po silné světlo do 23 EV. Od této zjištěné hodnoty je třeba se vydat po šikmé přímce k čáře grafu a tam odečíst clonu a expoziční čas. Strategie jsou různé pro různá ohniska – červená čára platí pro dlouhá ohniska nad 135 mm, zelená pro střední ohniska 55 až 135 mm a žlutá pro ohniska kratší než 55 mm. ISO se pro tento graf předpokládá pevně nastavené na 200 v souladu s logikou režimu P.
Příklad:
Při zjištění intenzity odraženého světla 12 EV (typická hladina světla pro lehce zamračený, ale světlý den, jarní slunný opar atp. – přímka označena modře) zvolí DSLR Nikon nastavená do režimu P:
- Při ohnisku delším než 135 mm clonu f/2.8 při čase 1/500 sec
- Při ohnisku mezi 55 a 135 mm clonu f/4 při čase 1/250 sec
- Při ohnisku kratším než 55 mm clonu f/5.6 při čase 1/125 sec
V takto automaticky navržených hodnotách je potom možné listovat (Flexible Program, Program Shift atd.) a volit jiné dvojice byť stále odpovídající světlu 12 EV. Ty lze najít na uvedené šikmé modré přímce a mohou být například 1/60 sec při f/8, 1/30 sec při f/11, 1/8 sec při f/22 atd.
Expoziční strategie režimu P platící pro Nikon D90. Popis v textu výše.
Příště se podíváme na režimy S (Tv), A (Av), M a některé další.
