Seznam kapitol
Oblíbené ultrazoomy Nikon Coolpix L pokračují 38× ultrazoomem Coolpix L840, který se stal předmětem našeho dnešního testu. Slibuje nadprůměrné makro, jeho 16MPx CMOS snímač pak zvládá Full HD video a je tu i Wi-Fi.
Stabilizace
Test stabilizace musel proběhnout trochu jinak než obvykle, protože se nedá hýbat s expozičním časem a mám jen omezený počet ND filtrů, které jsem mohl držet před objektivem. Test probíhal na přepočtené ohniskové vzdálenosti 170 milimetrů.
1/800 sekundy
1/80 sekundy
1/13 sekundy
Jak je vidět na snímcích, 1/80 sekundy zvládla stabilizace bravurně, zde nebyl problém (měla stabilizovat jen 1 EV). Při času 1/13 sekundy (3,7 EV) už ostrý obraz nezvládala. Je nutno ale podotknout, že jsem fotoaparát držel jen jednou rukou (v druhé ruce byl ND filtr).
Celkově z mých pozorování mohu říci, že stabilizace byla dost účinná, občas dokonce až moc. Co to znamená? Když komponujete obraz, stabilizace se snaží obraz udělat hladkým a neotřeseným, což je jí daří velmi dobře. To znamená, že jej v případě větších výkyvů "tahá" na jednu stranu (tak účinně stabilizuje a snaží se zachovat původní kompozici, že vlastně vidíte ve scéně něco, nač ani úplně nemíříte). V momentě zmáčknutí spouště tak ale může dojít k tomu, že se výrazně změní kompozice obrazu do nějakého směru. Kompozice klidně může být posunuta o několik set pixelů a pokud byste náhodou měli tak špatný nápad jako použít digitální zoom, tak to už vůbec nejde hovořit o nějaké stabilitě kompozice. Snímek bude "ostrý" díky stabilizaci, ale často s poněkud odlišnou kompozicí, než jste zamýšleli.
|
|
|
Zde je ukázka tří fotografií vyfocených při kompozici na stejné místo a snahou o co nejstabilnější obraz. I tak jsou rozdíly docela vidět (viz stín Volva nebo vzdálenost horního okraje fotografie od červené střechy Toyoty nebo Fabie). Pokud střílíte snímky trochu více "od ruky", klidně se vám posune snímek o čtvrtinu.
Fotografování portrétů
Jak jsme již nastínili v kapitole o autofokusu, fotoaparát nabídne detekci tváří, která má přiměřený účinek. Není ani špatná, ale ani nějak výrazněji dobrá.
expoziční čas 1/200 s, clona F5,4, citlivost ISO 125, ohnisko 184 mm, klikněte pro zvětšení
Při dlouhých ohniskových vzdálenostech můžete počítat s mírným rozmazáním pozadí, na nějaké portrétní hody to ale rozhodně není. Jak ostatně vidíte i zde, pozadí se maže spíše v náznaku. Tvář je zaostřena správně, detaily jsou místy rozmývané, artefaktů po odšumění není zrovna málo, nicméně v menších rozlišeních vypadá snímek až překvapivě dobře.
blesk -2 EV (1/30 s, ISO 125) |
blesk +0 EV (1/30 s, ISO 125) |
blesk +2 EV (1/30 s, ISO 125) |
|
|
|
Blesk se poměrně dlouho nabíjí a nesmíte mít namáčknutou spoušť (jinak se bude nabíjet donekonečna). Je třeba uvolnit spoušť a zmáčknout ji až za chvilku. Výkon blesku je poměrně dobrý, může za to i dlouhý expoziční čas 1/30 sekundy.
S efektem červených očí jsem se v podstatě nesetkal. Pokud jde o režimy, máte tu automatiku, redukci efektu červených očí, vynucený blesk a slow synchro. Vypnutí blesku provede jednoduše, blesk nevyklopíte (nebo zaklapnete).
Výdrž baterie
Fotoaparát je napájen čtveřicí tužkových baterií AA. Nikon slibuje, že s alkalickými bateriemi vydrží na pořízení 590 snímků, s NiMH články na 740 snímků a s lithiovými dokonce na 1240 fotografií. Při testu jsem použil alkalické baterie Aerocell. A mohu říci, že výdrž baterií je doslova šílená. Šílená v dobrém slova smyslu. Vyfotil jsem přes 930 snímků a natočil 11 minut videa a baterie přes Wi-Fi aplikaci ukazovala mezi 34 až 45 % zbývající kapacity. I kdybychom vzali to nižší číslo, stále se interpolací dostaneme na 1400 snímků na jedno nabití a čtvrt hodiny videa. Neuvěřitelné.
Wi-Fi
Coolpix L840 je sice levným ultrazoomem, ale výrobce nezapomněl na bezdrátové připojení Wi-Fi. To se dá použít k přenosu snímků do smartphonu (a následné prezentaci na sociálních sítích), případně k dálkovému snímání, které si ukážeme na následujících snímcích.
|
|
Aplikace WMU (Wireless Mobile Utility) ukáže náhled, který má relativně dobrou odezvu (pochopitelně, zpoždění tu je) a dole se pak ukazují vyfocené snímky. Jak sami vidíte, ze smartphonu neupravíte skoro vůbec nic, je tu spoušť, krokové zoomování a v menu se lze ještě doklikat ke samospoušti. Tím to v podstatě končí.
|
|
Na druhou stranu mě potěšilo, že je možné vypnout ovládání přes smartphone, předat jej fotoaparátu, tam vše nastavit, vyfotit a snímek se už s tímto nastavením nakopíruje do smartphonu. Aplikace by měla umožnit i doplňování GPS souřadnic pomocí smartphonu, to jsem ale netestoval.
