Seznam kapitol
V rámci zlepšování našich recenzí jsme připravili nový způsob hodnocení šumu, který zajistí lepší vzájemnou srovnatelnost všech fotoaparátů. Budeme měřit šum nejen per pixel způsobem, ale i praktickým pro výslednou fotografii.
Ještě se podíváme na dva CSC fotoaparáty. Začneme starším
, jehož APS-C snímač má rozlišení 14,6 MPx. K testu byl využit objektiv
Samsung NX 18-55mm F3,5-5,6 OIS
.
Tento čip je známý tím, že na nejnižší citlivosti fotí velmi pěkně, ale u vyšších ztrácí trochu barvy (v rámci APS-C třídy). Nejprve se tedy podíváme na JPEGy zmenšené ze 14,6 MPx na 12 megapixelů.
Systém měření expozice i přes korekci do plusu udělal snímky tmavší. Šum je do ISO 800 velmi malý, pak už ale roste a začíná být vidět.
V RAWu není do citlivosti ISO 800 takřka žádný problém, od citlivosti ISO 1600 už stoupá barevná složka a ISO 3200 už hraje výraznějším barevným šumem.
Posledním fotoaparátem, který si dnes ukážeme, je
a
Oba jsou vybaveny 4/3" Live MOS snímačem s rozlišením 16 megapixelů. I zde se podíváme na RAWy a JPEGy. Začneme modelem E-PL5.
Tady se nabízí krásné srovnání se Samsungem NX11, kterého i přes menší čip a vyšší rozlišení viditelně překonává. Stačí se podívat např. na ISO 200 a písmena DUNLOP nebo BBS. Vysoká citlivost ISO 1600 a 3200 také hovoří jednoznačně ve prospěch Olympusu.
RAWy rovněž ukazují, kam za ta léta došel vývoj. Míra šumu je u E-PL5 výrazně nižší než u starší NX11, která vyšší citlivosti opravdu moc dobře nezvládá. Bude tu i slíbené bílé autíčko. Tyto snímky byly pořízeny fotoaparátem Olympus OM-D E-M5.
Tyto snímky jsou v JPEGu, od cca ISO 1600 je vidět lehké třepení hran a pomalou ztrátu barevnosti.
No a pochopitelně nechybí ani RAW. Jak vidíte, do ISO 1600 je kresba dobrá, šum poměrně nízký a teprve od ISO 3200 začíná být o něco výraznější.
