Na mnoha místech již byla nekonečně diskutována hranice mezi fotografií uměleckou, reportážní a zcela blbou. Donedávna jsem se snažil kamarádům nenápadně připomínat, že i na jejich fotografiích by si moře zasloužilo být vodorovné a postavy stát nohama na zemi. Už ne.
Raději podobné vzdělávání vzdejte dostatečně rychle, neb nemáte-li propojené profily sociálních sítí, pravděpodobně neuvidíte fotku už žádnou, protože „
tohle nejsou fotky pro tebe
“.
My, nadšení fotografové, pak chodíme světem s těžkými zrcadlovkami v pohotovosti s vysoce světelnou pevnou padesátkou, a svorně lamentujeme nad všeobecným úpadkem oboru fotografie. Nad šálky kávy, vměstnanými na malém stolku mezi stále připravenými přístroji, vyvíjíme teorie o zákazu prodeje kompaktů se světelností horší než
ef dva
. Na večerní vycházce městem, obtěžkáni bytelným stativem, se potutelně vysmíváme japonskému turistovi a jeho přiblejsknutým záběrům hradu z druhé strany nábřeží...
Reportéři (aneb ještě jednou našeho Budulínka)
Foceno kousek pod Ještědem, v němém překvapení a "hodně z ruky".
Copak nikdo z nich nečte návod? Neslyšel nikdo z nich o směrném čísle?
Samozřejmě, že ne. Po nikom z nich nemůžete chtít znát mystéria clony a hloubky ostrosti. Ale kvůli tomu se přece nemůžeme donekonečna vztekat. O to víc, když těžíme z jejich práce. Kdo jiný by plnil satelitní mapy Googlu hromadou obrázků, ze kterých si můžeme udělat představu o úplně jiných světech. Relativně bez příkras, bez retuše. A že to jde se světem sem tam z kopce a leckdo někde cosi přepálil, i toho jsou přece plné zprávy.
Neberete? Pochvalme tedy alespoň výrobce aparátů, kteří se snaží novodobé
reportéry reality
vybavit snadno použitelnými uměleckými filtry. I kdyby takový snímek přesvědčil jen jednoho z nich k zahloubání do tajů fotografie... ...nepomůže to, neb zbudou celé davy. Ale spotřeba přístrojů poroste, Číňani mají za co jíst a to je lepší, než jim sem tam poslat pytel brambor z červeného kříže (ano, i když z takové akce by byly jistě dobré fotky).
Občas v cizím městě tajně zatoužím státi se bezstarostným turistou. Tím s kompaktem v kapse, co si v batůžku nosí jen svačinu a huňatý svetr na večer. Pravda, sada filtrů a světelný elkový teleskop zahřeje na duši. Ale bezstarostný turista vyrazí do světa i zítra, zatímco já budu léčit akutní rýmu.
