radekfiala

Když už není počasí na motorku, získávám klid na duši nejčastěji couráním po lese. A protože mě nikdy moc nebavilo sbírat houby, samotářské výlety prezentuji tvrzením, že jdu ven pro pár fotek.

Jsa nadšeným čtenářem cestopisných příběhů z motorkářských výprav, nechtěl jsem, aby moje oči dále trpěly nad šikmo cvaknutými oceány a středovými portréty na scenérii legendárního průsmyku Stelvio. Pustil jsem se tedy do spisování fotoškoly pro motorkáře.

Občas je dobré nespoléhat na velikost vlastního uměleckého génia a nechat si trochu poradit. Pochopitelně by rádcem měl být někdo aspoň trochu z oboru, pokud nestojíte o jásavý obdiv lajkové generace, jejíž největší úspěch je trefit moře, aby vyšlo vodorovně.