Zpět na článek

Diskuze: Yashica Crew přináší 6× optický zoom, ale jen 1/3,06" čip

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

tutonda

Level

včera 09:28

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@tutonda je to spekulace a většinou pro to nelze najít zdroje (důkazy), ale tohle vykupování tradičních Japonských značek (před jejich zánikem) různými investičními skupinami je hodně časté a již dlouho se ví, že často za nimi stojí více či méně skrytě Japonský stát. Spekuluje se o tom i okolo JIP (současný vlastník OM Digital - systému MFT). Říká se tomu "kapitalistické znárodňování" a vede to bohužel často ke vzniku tzv: "zombie firem", které jsou státem dotované, negenerují zisk a vývojově stagnují (právě jako třeba OM poslední roky) Když se na to zase zeptáte AI, dostanete tuhle odpověď:

Tvrzení, že japonský stát skupuje tamní podniky, má reálný a velmi specifický základ, i když označení „kapitalistické znárodňování“ je spíše publicistickou zkratkou či provokativním ekonomickým pojmem než oficiálním popisem vládní politiky. [1]

Japonský model zásahů do ekonomiky je ve světě unikátní a opírá se o dva hlavní pilíře:

1. Fondy ovládané státem a zachraňování značek

Japonsko dlouhodobě využívá polostátní investiční fondy – nejznámějším byl INCJ (Innovation Network Corporation of Japan), dnes transformovaný pod státní JIC (Japan Investment Corporation). [1]

Cílem těchto fondů nebylo klasické znárodnění z ideologických důvodů, ale ekonomický nacionalismus a ochrana know-how: [1]

Záchrana a konsolidace: Když tradiční technologičtí obři ztráceli dech v konkurenci s Jižní Koreou nebo Čínou, stát zasáhl. Spojením upadajících divizí firem Sony, Toshiba a Hitachi takto pod křídly státního fondu vznikl například výrobce displejů Japan Display. [1]

Obrana před zahraničním kapitálem: V roce 2013 stát skrze INCJ masivně zainvestoval a ovládl zadluženého výrobce mikročipů Renesas Electronics, aby zabránil tomu, že klíčového dodavatele pro japonský automobilový průmysl skoupí americký investiční fond KKR. Podobně v roce 2023 státní fond JIC koupil giganta na výrobu fotorezistů JSR s cílem udržet kontrolu nad kritickým článkem v dodavatelském řetězci polovodičů. [1]

2. Centrální banka jako masivní akcionář

Dalším unikátem je politika Japonské centrální banky (Bank of Japan). Ta v rámci desítek let trvající snahy o oživení ekonomiky a boj s deflací nenakupovala pouze státní dluhopisy, ale začala ve velkém nakupovat akciové fondy (ETF). [1, 2]

Bank of Japan se tímto způsobem stala největším vlastníkem japonských akcií a nepřímo drží významné podíly v desítkách nejznámějších firem (včetně firem jako Toyota, Nintendo či Fast Retailing/Uniqlo).

Proč se tomu říká „kapitalistické znárodňování“?

Termín vystihuje paradox japonského přístupu:

Tržní prostředí zůstává: Firmy dál fungují na burze, soutěží na volném trhu, mají management a generují zisk (nebo ztrátu).

Stát drží ochranou ruku: Pokud ale strategicky důležitému podniku hrozí krach nebo převzetí cizím investorem, stát zasáhne jako „záchranář poslední instance“. [1]

Má to háček?

Tento přístup čelí dlouhodobé kritice. Kritici varují před vznikem tzv. „zombie firem“ – podniků, které by na běžném trhu zkrachovaly, ale státní dotace, levné úvěry a intervence fondů je drží při životě. To podle ekonomů brzdí inovace a přirozenou proměnu ekonomiky. [1]

Ukázkovým příkladem byl také vládní program Cool Japan Fund, který měl dotovat a celosvětově propagovat tradiční kulturu, anime, jídlo a módu. Fond však po letech kvůli neefektivitě, byrokracii a obřím finančním ztrátám musel projít radikálním omezením a restrukturalizací. [1, 2]

tutonda

Level

7. 11. 2026 23:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

běžný telefon za 4 tis má větší snímač a světelnější optiku. K tomu navíc multiexpozice, větší displej atd... Bude mít pravděpodobně o tolik větší obrazový výkon, že nabídne v nejhorším případě srovnatelný výkon i při výřezu, který by zcela překryl rozsah tohoto optického zoomu. ...Proč by si někdo kupoval takový kompakt s podobně tragickou ergonomií jako telefon, tahal ho s sebou jako druhé zařízení, aby z něho dostal za všech okolností horší fotku, než ze svého telefonu? Jediný důvod co mě napadá je naskakování na módní trend a tedy jistý druh tragikomického pozérství.

Ten telefon si stejně koupíte, tak ty peníze co by jste investovali do tohoto kompaktu přidejte a kupte si o třídu lepší telefon (namísto 5 tis, si kupte telefon za 9 tis), čímž se dostanete v obrazové kvalitě o několik levelů výš, než s tímhle kompaktem.

Jen pro představu, 1/3,06" snímač má cropfaktor cca 7,28x takže snímač se musí vypořádat se stejným množstvím světla, jaké projde ekvivalentním objektivem 31-183mm f/22-47 na FF. Takové hodnoty clony vám na FF poskytnou stejný potenciální šum, stejnou hloubku ostrosti a stejnou difrakci. To je něco příšerného. Tenhle kompakt patří do doby "mýdlových krabiček" před 20 lety.

Pokud bych chtěl něco za 4 tis a trval na tom, že to musí být fotoaparát, koupil bych si na bazaru starý APS-C Sony NEX (2500,-) se seťákem 16-50 (1500,-), nebo když se budete chtít utrhnout ze řetězu, dá se za 7 tis (ale dá se vysedět i za 6 tis) sehnat NEX (2500,-) s objektivem Sigma 30/1,4 (4500,-) a máte najednou opravdový fotoaparát, který má sice pevné ohnisko (což by však pozérům, ani kreativním fotografům nemělo vadit), ale katapultuje vás do jiných sfér o kterých uživatelé tohoto kompaktu nebudou ani snít.

Reklama

Diskuze: Yashica Crew přináší 6× optický zoom, ale jen 1/3,06" čip

Nejnovější komentáře

Nejčtenější obsah

Nejaktivnější čtenáři