mezi bridge camerou a travelzoomem s malým čipem - třeba mezi B700 a A900. V čem je plus masivnějšího objektivu na stejném ohnisku, řekněme kolem 600-800 mm ekv. Jestli a proč je zobrazení z bridge camery v něčem lepší. Nebo to není věc optiky, konstrukce, ale algoritmů? To ale nepředpokládám. Stačil by mi třeba i odkaz na nějaký teoretický článek, díky předem.
by se někde daly sehnat jemnější úda o skladbě těch prodaných kompaktů - kolik z nich bylo s čipem 1/2,3 a 1", případně jiným. Že by se ukázalo, nakolik už kompakty s větším čipem nahradily ty menší a jaký mají trend prodejů. Víc než 12,5 miliónu kusů je nadále pořádné číslo, padesát procent všech prodaných přístrojů, a znamená, že pořád hodně lidí kompakty kupuje. Přestože laciné jednoduché "pro děti a rodinu" už vyklidily trh a z těch s malým čipem zůstaly jen travelzoomy a bridge plus pár outdoorových. Fajn by bylo taky cenové vyjádření - kolik výrobci udržili z kompaktů, CSC a DSLR a jaké jsou tam trendy. Že by nám prozradili své marže, to asi doufat nelze. Osobně očekávám v blízké budoucnosti, že se vývojářský pokrok ze smartphonů přelije částečně nazpět do "jednoúčelových" aparátů. Tedy že výrobci začnou zkoušet kompakty s větším počtem zkoordinovaných čipů a objektivů, aby začali vytěžovat možnosti komputační fotografie. Známý je projekt Light L16, ale zajímavější asi je to, že si Canon podal patentovou přihlášku na přístroj založený na stejném principu. Přednosti jsou jasné: při prostorově a váhově velmi úsporné konstrukci lze dosahovat velmi dobrých výsledků - viz hodnocení Huawei P20 na DxO Mark... a to má jenom 3 čipy+3 objektivy. Pokud by toto dokázali výrobci fotoaparátů přetavit do dalšího posunu kvality výstupu a přidali něco navíc proti mobilům (ale co?), dostali by se rázem na koně.
Díky za recenzi, pro mě užitečnou. Je každopádně znekopokojivé, když jste dospěl ke zjištění, že nový Zeiss Vario Sonnar T dává horší optické výsledky než předchozí G Lens. Ovšem jedno mají určitě společné: neodbytný růžový čtyřlístek odlesků v ostrém protisvětle, to je skoro signatura Sony v téhle kategorii. Obecně ale jsou ty ostatní vyjmenované poklesky vrozené všem travelzoomům s malým čipem (neostrosti na delším konci, aberace, šumy/odšumy a barevná degradace), jen se s nimi každá značka trochu jinak (ne moc) popasuje. Začetl jsem se do starší recenze na Nikon A900 a je to skoro to samé. Ještě kdybyste našel skulinu na recenzi Panasconicu TZ80/90 (vs. TZ70, na ten tady recenze je), byli by tihle poslední mohykáni fakticky kompletní. Zajímavé je, že taky u Panasoniků vychází přiznivěji starší TZ70, podobně jako tady HX60. Je v tom kus nostalgie a beznaděje, protože sledujeme, jak se tyhle ještě nedávno obdivované stroje sesouvaji do pryč. Přičemž ty nové úžasné stroje je vlastně plnohodnotně nenahrazují, protože jim chybí takové atributy jako skutečný velezoom (za pár kaček) kombinovaný s opravdovou kapesností.
Jinak k rozhodnutí Nikonu raději bez komentáře, ode mě Nikon za tuhle aféru omluvenku opravdu nedostane. Něco by snad mohli kompenzovat, kdyby urychleně postavili na nohy projekt Nikon 1 - ten už je taky tak dlouho zamrzlý, že přestává budit důvěru.
přečíst si podrobnější zprávu na dpr: http://www.dpreview.com/news/7918350694/sony-camera-and-sensor-business-units-report-drop-in-sales-in-2015 Je tam tuším i ke stažení celý report za 3Q15 (tedy na z 4Q, jak se omylem dostalo do článku sem). Každopádně v zájmu stability celého fotododvětví (potažmo digiodvětví) je, aby se Sony dál dařilo těžkými časy přechodu do jiné dimenze bruslit bez fatálního poškození a bez prudkého kymácení. Jestli se fotografické funkce přesunou v přijatelné kvalitě definitivně do multifunkčních komunikátorů, je to zcela v lajně se sci-fi, která jsme si čítávali, není na tom nic špatného. Prostě se jenom plní dávné vize a přání. Spíš se někdy zabývám otázkou, co budeme dělat, až někde někdo/něco vypne globální servery a ve virtuálním světě nastane tma a ticho... asi si zase ořežeme tužku/opálíme klacík, nakreslíme obrázek a podáme do sedla Pošťákovi.
není radostná vyhlídka, že z trhu mizí další alternativa pojetí obrazového výstupu. U Samsungu se mi líbila jemná barevnost, pleťovky a s tím související možnosti kustomizace nastavení WB. Prožil jsem s jejich ST a posléze WB dřevní doby, boje s desaturací a vražednými přepaly, ale zrovna jsem si říkal, že už dospěli a bude stát za to jít do NX (pro mě by bohatě stačila NX 500) a vychutnat si jejich přednosti na povýšené technické úrovni - no, a houby s octem. A jsem si jistý, že při případném odkupu techniky NX právě tohle fluidum Nikon nezachová, protože logicky bude chtít implementovat svůj software, své pojetí obrazu. Druhá věc je, jestli je to celé pravda a jestli Samsung náhodou pouze neodchází z odumírajícího evropského regionu a nenapře své síly raději na Asii a okolí. Ostatně, právě Samsung má do značné míry na svědomí zformování globální spotřebitelské poptávky ve prospěch smártfouňového focení a opojení komunikátorstvím, takže může za sesychání trhu klasické fototechniky šlehat proutkem v první řadě sebe. Nikon, starý váhal, to je jiná kapitola. Mají - opět z mého pohledu běžného uživatele - vícero nezodpovězených otázek, například: Co jste jako mysleli projektem advanced kompaktů třídy 1/1,7" - ráčíte v něm nějak pokračovat a jakým směrem (nástupci P340, P7800)? Hraje v tom nějakou roli i CSC řada N1, má třeba nahradit advanced kompakty, de facto jako přímý rival RX100 a spol.? Když už jste investovali do fajnového upgradu na J5, dočkáme se taky releasu V4, případně AW2, nebo snad celou řadu 1 odpískáte? A co jste mysleli Nikonem A - jednou a dost? A jestli koupíte opravdu od Samsungu třídu NX, jak se to promítne do těchto dosavadních řad? Já jen, abych věděl, jestli se rovnou nemám obrátit a jít si koupit něco od Sony nebo Panasonicu, Fujifilmu...mají tam pěkné šťavnaté kousky.
nezbyde těm, kteří z nějakého důvodu oblibují fototechniku téhle značky, než sledovat vývoj fotofounů. Docela bych uvítal nějaký odborný nekrolog, protože Samsung se postupně vypracoval ve významného rivala oficiálních lídrů ve třídě CSC. Čili z trhu neodchází žádné ořezávátko. Ovšem ve velké Asii od Bosporu po Borneo budou jistě vesele prodávat foťáky dál, protože je to perspektivní trh a ne skomírající Evropa. Jako to už loni provedli s notebooky. Jako to už loni provedlo Casio, zrovna když se s pomocí Olympusu a vlastních softvéráků dopracovalo k ultrarychlým specializovaným kompaktům pro odborné využití a v lidové verzi pro širokou veřejnost.
Dobrý pocit, že Samsung naslouchá. Doufám, že nějaký recenzent tahle vylepšení taky vyzkouší v praxi, jestli a jak moc budou fungovat. On už když se člověk zadívá do PDF manuálu k NX500, vidí, že zákazníka berou vážně a snaží se, aby se cítil opečovaný - pořádně podrobný manuál, lidsky podaná vysvětlení a jako bonus příjemná grafika. To už dnes není samozřejmé, ačkoli by mělo. Ještě by se mi na doplnění líbil od Samsungu nějaký vyspělý kompakt s čipem kolem 1", přece jen NX500 už si rozměrově a váhou moc nezadá s DSLR, viděno zejména očima cestovatele, který nemá za zadkem žádného caddyho. Původně ambiciózní řada WB bohužel zůstala jen u malých čipů a na úrovni P+S, řada EX asi s dvojkou nadobro odumřela (?).
protože se z fotek nejvíce blíží charakterové studii - v čemž je zároveň i kouzlo Rembrandta samotného. Že neportrétuje modelky, ale zkoumá charaktery lidí. Když už šerosvit, nevím, jestli si ho autor zkusil udělat v nějaké verzi i hlubší, s ještě trochu větším tajemnem a třeba i barevností ještě víc přiblíženou začernalému starému oleji. Je to věc osobního gusta, co jako chce básník říci. Možná Anna nemá být zas až tak záhadná a skrytá, možná to nemá v povaze.
Podle všeho konečně krok správným směrem. Čip, včetně rozlišení 20,2 Mpx, opravdu z oka vypadl soňáckému, viz RX100 III. Pokud u Nikonu správně napíšou řídící program a obrazový výstup bude srovnatelný se svatořečenými er ixami, bude to dobré. Poslední kapkou pro Nikon asi byla krabička šuměnek J4, která už prostě nešla okecat. Snad se bude EXPEED5 chovat slušně. Design se ergonomicky silně polepšil po vzoru V3, samozřejmě je ale J5 pro široké masy, takže kdo chce EVF, patici a podobné nóbl třešinky, musí si počkat na V4. Haleluja za výklopný dotykáč, který naštěstí kromě neodbytné selfie polohy umí i překlopení dolů, aby ho lovci sportů, koncertů a jiných hromadných akcí mohli pohodlně držet nad hlavami davů. Stejně tak poloha "na stoleček", aby se makrofilové nemuseli válet po zemi. Doménou rodiny N1 je rychlost ostření a snímání statických snímků a malé rozměry, prostě jako dělané na street a expedice ( co takhle AW2..?). No a uvidíme - třeba se teď Nikon rozhoupe a vyrukuje s nějakým performance kompaktem jako P8000 nebo P350, aby nasytil ty, kteří nechtějí měnit objektivy, resp. utrácet hříšné prachy za dokupování. Každopádně ze všeho nejdřív musíme vidět testovací fotky a slyšet názor důvěryhodných recenzentů.
Jelikož mě video zajímá leda okrajově, nemusím se naštěstí užírat přemítáním o 4K 15fps. Jedině mě u videa potěšila možnost snímání statických snímků v plném rozlišení během natáčení - na to mnozí výrobci kašlou, ale ono se to občas velice hodí.
Celá ta plejáda nikonských novinek je sice velká jak prezidentova obchodní delegace, ale jaksi v ní chybí někteří čelní členové, jejichž přítomnost se očekávala. Stačí nahlédnout do diskuse na dpr, kde se kolem dokola opakuje "a kde je ten vyspělý kompakt s velkým čipem?". Něco jako P8000 nebo P350 nebo snad modifikované A se šarmantním krátkým zoomem pro nějaký ten portrét bez distorze... Marná sláva, válka zapáleneckých kompaktů s čipy velkými nebo ještě většími hoří opravdu divoce. Takže co, Nikone? A to ani nemluvím o nikonských softwarových libůstkách, ze kterých mi pije krev například to odstupňované omezení kombinací čas vs. ISO (a vs. clona).
Já myslím, že by tu někde nějak měla proběhnout vážná debata, čemu lze říkat portrét a čemu portrétní aranžmá modelu, které mívá spíš komerční cíle. Moje duše odchovaná zásadami realizmu se poněkud zdráhá při pohledu na "modely", kteří jsou navlečení do rekvizit, případně nějakou rekvizitu drží v ruce, a pózují nebo dokonce hrají. Prostě dávám přednost charakterovým portrétům, které objevují povahu člověka na fotce. Zákonitě pak na mě nejlépe působí Matýsek, který jako správné nemluvně ještě nic nehraje. Svého času ve mně zanechaly velký dojem názory starého mazáka Johna Hedgecoe, zrovna o portrétu toho ve své Velké knize o fotogradii psal a demonstroval dost a dost dobře.
mi Nikon přišel tak trochu jako chudý příbuzný. Přidat další vymazlenou DSLR je fajn, ale když jako druhou novinku dá tohle šidítko, vypadá to hodně rozpačitě. Očekával jsem, že se Nikon konečně poprsí a uvede aspoň dávno anoncovaný P8000 (jako nástupce mechem obrostlé P7800) - ale ono zase nic. Nějaký odhodlaný krok do módní arény velkočipových fix zoomů (aspoň 1"...?), nebo nedej pámbu nějaký CSC v řádu 4/3? Aby se Nikon svezl na vlně a nakrmil třídu "nadšených fotografů", jak se tomu dnes u nás legračně říká? Ticho.
Pak jsem si přečetl na dpr rozhovor s Toshiaki Agakim, šéfem designu (rozuměj: konstrukce) z vývojového centra Nikonu a bylo to jen samé "možná", "kdyby" a "uvidíme". Tady den článek je: http://www.dpreview.com/articles/7726365599/photokina-2014-nikon-interview-large-sensor-mirrorless-could-be-a-solution Tomu se říká pozitivní píár a jasná strategická vize jako stehno! No, aspoň že připouštějí existenci větších čipů. Škoda slov.
a pral jsem se u ní vlastně se stejnými věcmi, které tu vidím, pane Šurkalo, na Vašich zkušebních fotkách - a taky čtu v komentáři: "Barevné podání snímků ze Samsungu NX30 je trochu netradiční. Barvy jsou spíše bledší a působí chladněji, přestože některé odstíny působí občas trochu tepleji..." WB1000 kvůli tomu nakonec skončila ve skříni - ne kvůli ostrosti kresby, šumu a tak podobně. Prostě mi šlo na nervy věčné ruční odlaďování barev, které stejně nebylo nic platné, jakmile šel foťák ven a měl zpracovat velké zelené/modré plochy. Třeba velká pastvina s letním blankytem ho vždycky dostala do kolen. Jako kdyby bylo někde ve střevech nastavené omezení barevné škály - a připravený kýbl namodralé špíny. U nových NX se mi v některých testech moc líbila ostrost a další vlastnosti, ale tahle stará bolest se zpracováním barev, kombinovaná s kulhajícím (H)DR, ta na mě působí jako vykřičník. Na druhé straně je asi spravedlivé říct, že u Samsungu většinou krásně vycházejí pleťové tóny, jsou velice jemně odstupňované a decentní - "vybledlost" v tomto případě funguje jako dobrá ochrana před přepísknutou saturací. Bohužel pro Samsung jsou i jiné značky, které si s pletí, tudíž portréty, poradí příjemně.
sem dávám odkazy galerie dvou podobných mašin. Finepic HS50: http://www.photographyblog.com/reviews/fujifilm_finepix_hs50exr_review/sample_images/ a Olympus Stylus SP-100: http://www.cnet.com/pictures/olympus-stylus-sp-100-sample-pictures/13/ Nevím, co bych si vybral, kdyby to muselo být, jestli třeba ještě něco jiného, ale tenhle Sony určitě ne, brr.
To ludex a rousini: Pánové, proč hned tak drsně? Přečtěte si tady třeba 2 roky starou recenzi na Coolpix S6300 + debatu k ní. ( https://www.digimanie.cz/recenze-nikon-coolpix-s6300-vlk-v-rouse-berancim/4483/diskuze ) Dnešní recenze na WX220 je v lajně s tím, jak pan Šurkala sleduje jednotlivé segmenty, a z té staré recenze navíc hned z příspěvku pana Blahy.K uvidíte, že existujou situace reálného života, ve kterých tento typ zoom kompaktů má své právo na užitečnou existenci. Přes všechna svá technická omezení.
Hotovil jsem se napsat sem příspěvek přesně v tom duchu: že existují profese, které potřebují malý praktický fotozápisník, který je neobtěžuje nutností nastavovat technické fičury, vejde se jim do kapsy na košili, nic neváží a prostě fotí a slouží. Namátkou: likvidátoři pojišťoven, policajti, stavaři všeho druhu - od architektů po montéry jímek, realitní agenti, různí pracovníci technických provozů atd. Nejsou to umělci ani fotogeekové, mají foťák jako užitný nástroj. Pro ně jsou recenze, jako je tato, jasně užitečné. Krom toho je tady nahoře příspěvek od bexxx, zástupce to laické veřejnosti, která jde sice pragmaticky po ceně, ale přesto (a právě proto) uvítá, když se může předem podívat, co jim za ty peníze výrobci nabídnou.
To M.Šurkala: Možná by byla fajn porovnávací recenze několika zoomů téhle kategorie - napadá mě Pana XS-3, Nik S5300 (možná i ten S6600), Can IXUS 155. Vlastně těch foťáků nepřipadá v úvahu moc, výrobci tenhle segment značně vyklidili. Myslím by z porovnání lépe vyplynulo, jaké charakteristické algoritmy (s jakými preferencemi pro typické situace) výrobci používají a co z toho plyne v praxi pro výstupy. Ony se ty grify moc nemění ani směrem k vyšším třídám, ale na zjednodušené technice malých kompaktů vylézají výrazněji na povrch. Díky a zdar!
jak to bude s Casiem a Evropou, a podle nově získaných informací se opravdu s fotoaparáty z Evropy stahuje. Jestli navždy, nebo se třeba někdy zase vrátí, to informace neříkají. Tudíž si o novinkách značky můžeme dál už jenom číst, pokud si některou snad někdo nepřiveze z tripu na Bali.
Pro mě by konkrétně u téhle nové řady EX-10 a EX-100 bylo zajímavé zkřížení skvělého olympusového hardwaru a mazaného casiového softwaru - obrazový výstup vůbec nemusí a nebude vypadat stejně. Nemluvě o rozdílech v nabídce funkcí, režimů, filtrů.
Kapitolku o ultrazoomech Casio je na 99% možno vyškrtnout a nepřátelé i fandové značky si budou muset najít jiný terč: podle informací, které se ke mně nedávno dostaly, prodej fototechniky Casio v ČR končí. Jak se sami přesvědčíte třeba dotazem na Heuréce, na trhu už prakticky je doslova pár posledních výprodejových kousků, něco málo se asi ještě najde v řetězcích přes pult (V Čestlicích v nejmenovaném elektru jsem viděl myslím ZR500, tedy aktuálního pokračovatele ZR100). Nevím, jestli je to nějaký problém dovozce, rozhodnutí centrály, jestli se týká jen ČR nebo dalších evropských zemí - fakt je, že vygooglovat se dá víceméně jen prodej v JV Asii. A tak v okamžiku, kdy to vypadalo, že s modely EX-ZR 800 a 1200, a hlavně s "enthusiast" mašinkou EX-10, se Casio pustí do serióznějších projektů, následuje tiché zaklapnutí víka a odchod bez fanfár.
Mně to přijde líto, protože High Speed (HS) řady měly vlastnosti, které jim při reportážích nebo dokumentaci pohyblivých jevů můžou ostatní značky v téhle kategorii leda závidět, a celkově to byly uživatelsky moc příjemné aparáty. K tomu velmi propracovaný engine a kvalitní HDR a HDR Art, a některé další užitečné i méně užitečné, ale zábavné věcičky. Takže ode mě poděkování značce za ty, co s ní byli spokojení.
Pane Šurkalo, nemohl byste prosím využít své kontakty a zjistit, jestli je to opravdu definitivní šmytec? Díky.
bych poznamenal ze své prosté praxe: tahle třída Casio (HS) se u nás doma ujala jako rodinný reportážní strojek, který stíhá bez rozmazávání a včas snímat obvyklá témata a příležitosti, tedy především děti v průběžném neklidu. A třeba pro sporty, pozemní, vodní a vzdušné stroje nebo technické procesy je schopný zaznamenat s potřebnou přesností a frekvencí fáze dějů. Týká se to jak statických snímků, tak videa - ta proměnlivá rychlost videozáznamu na jedno ťuknutí není nic nového, mám ji tam taky a umí nejen dělat švandu, ale i být užitečná.
Snaha výrobce něco udělat se stabilizací je mi rozhodně sympatická, protože na delších ohniscích se už u 12,5x objektivu člověk pere s třesem a zkomponovat bez stativu nějaký snímek dá fušku - takže budu čekat, jestli slibované pětiosé stabilizování v praxi přinese něco prospěšného - zejména pro hand-held. U 18x objektivu tohle bude čirá nezbytnost. Další nová funkce je time lapse neboli časosběr. Znám ji odjinud, uvidíme, jak to funguje tady. Jestli na nějaké ryze elementární úrovni, nebo to bude trochu prokoumanější (třeba s nějakou možností reagování na intenzitu osvětlení apod.). Přidání RAWu je po jeho nasazení do tisícovky celkem očekávatelné - Casio má slušně nabito, pokud jde rychlostní parametry jeho strojů, teď přidává fičury, kterými své lepší modely vybavuje konkurence. Odpovídá to kompletnímu PASM a pro cestovatelské foto je RAW výborný nápad, aby člověk mohl občas spáchat i nějaké to umění. Ještě tak přidat trochu rafinovanější ruční WB.
Po celkem nedávné premiéře sedmistovky a tisícovky se objevila v recenzích kritika kvality snímků (ve srovnání se staršími generacemi), příčinou (snad) má být nastavení nového procesoru (resp. enginu). Tohle by mohla být mnohem větší potíž než samotná kvalita objektivu, ten ve třídě běžných a celkem levných travel zoomů nijak extra nevybočuje. Takže to bude kritérium pro mě. A snad Casio podobnými prvky brzy updatuje i tisícovku, ta se mi jeví jako celkově propracovanější alternativa.
Fakt je, že při tom celém softwarovém ohňostroji, kterým Casio hýří, by si člověk přál, aby na ředitelství sáhli do kasy, a koupili si taky někde opravdu fajnová skla. Ovšem by pak asi i ta cena byla trochu jinde, takže to má svá pro a proti.
