Musím uznat Milane, že nápad s návody ("Fotíme s koalou") jak zasvětit nezasvěcené a zapálené začínající fotografy je skvělý a dobře realizovaný! :-) +++
V případě kompaktů i zde výrobci používají marketingový trik pro neznalé v podobě údaje o minimální zaostřitelné vzdálenosti od snímaného objektu. Tento údaj však nic nevypovídá o poměru "zvětšení" a jak je v článku správně uvedeno, z důvodu stínění je většinou stejně nepoužitelná. Co se týká ohniskové vzdálenosti, platí zde, čím větší ohnisko - tím menší hloubka ostrosti, ale s méně rušivým pozadím a naopak takže záleží na účelu použití a na motivu. Vlastním špičkový makroobjektiv ale díky jeho delšímu ohnisku, většinou nedosahuji potřebné hloubky ostrosti. Při vysokém zaclonění ztrácí kvalitu kresby a vynucené použití blesku kvalitě snímku též neprospívá. Takže i zde platí něco za něco. Z doplňků jednoznačně doporučuji mezikroužky, snižují sice světelnost ale nesnižují kvalitu kresby. S předsádkami nemám nejlepší zkušenosti... když už, tak achromatické a sladěné s optikou konkrétního objektivu, dají se kombinovat i s mezikroužky.
...o nic bychom stejně nepřišli, klasická fotografie bude za chvíli nuda. Holografický záznam informací to do budoucna jistí... nebo něco (pro nás zatím ještě) nepředstavitelného... Kdyby mi někdo před pouhými 30 lety řekl jaké budeme schopni v dnešní době používat technologie (mobilními telefony se svými schopnostmi počínaje - současnými nanotechnologiemi a informatikou konče) asi bych jej považoval za naprostého magora a to netrpím žádnými předsudky. Technologický vývoj se zrychluje exponencionálně v souladu se zrychlováním času, pomalu se začíná vymykat kontrole a nikdo netuší kam se řítíme ale 21.12.2012 to možná všechno skončí... kdo ví? Ale to už je otázka spíše filozofická... Každopádně to bude zajímavé. :-))
Aha, tak to jsem tedy nedomyslel, že se velikosti buněk čipů pomalu přibližují vlnové délce světla... Nezbývá, než přijít s novou technologií. Co takhle použití SEM detektoru na čipu (z elektronového mikroskopu)? :-)))) Nebo vyvinout srulovatelné či elastické čipy velikosti A4... Uvidíme, taky jsem zvědav :-)
Princip je velmi jednoduchý a logický... čím blíže pixely u sebe (čím menší čip), tím více se vzájemně "elekricky" ovlivňují v podobě šumu (vyšší zesilování signálu = vyšší šum). Nehledě na to, že u mnoha kompaktů rozlišení čipu výrazně převyšuje rozlišení vlastního objektivu, takže maximální rozlišení je u těchto hraček stejně plně nevyužitelné. Je to jen marketingový trik výrobců pro neznalé.... Nejvíce se šum v souvislosti s vysokým ISO projevuje u zpracování nočních HDR snímků. Se zvýrazněním detailů se zvýrazní i šum. Na druhou stranu delší expozice v souvislosti se zvolenou nižší citlivostí při zhoršených světelných podmínkách též zvyšuje šum v podstatě na stejném principu. Takže je třeba vychytat ten správný kompromis mezi zvolenou citlivostí a délkou expozice. Tak jako všude, i zde platí "něco za něco"....
