A tak to prostě je. U mě to dosahuje obludných rozměrů v tom, že když foťák mám, tak nenajdu nic na focení/není světlo/prší a když ho nemám, tak se kolem mě jen míhají životní záběry :-)
Spíš štěstí a .. trpělivost. Po lese jsem chodil dřív než jsem fotil. V horku, v dešti, v chumelenici. Prostě mě bavilo to "objevování" nových míst a pobyt v přírodě sám o sobě. A když jsem k tomu přidal focení? Nu. Jediné co se změnilo, je to, že batoh najednou nemá 10 kilo ale 15 :-) A když už člověk venku tráví 10 hodin a chodí po místech, kam se dostane málo lidí, tak se vždy něco najde. Spíš ta trpělivost schází. Sedím, čekám na sluníčko mezi mraky a dlouho nic. Tak začnu balit stativ, filtry a když už to skoro mám v batohu, tak vykoukne. No tak to zase rychle rychle dávám dohromady a jak to složím, tak zajde. Zase čekám a zase nic, začnu teda balit a ....
@Rindi
Také si myslím, že by našel tenhle nápad užití ve specifických situacích. Myslím, že když bude foťák na stativu v "nepohodlné" pozici, tak bude zastávat telefon funkci chytré dálkové spouště. Člověk si bude pohodlně sedět na trojnožce a jen čekat na světlo :-)
