Canon IXUS 300 HS: superstylovka i pro náročné

Canon nedávno představil nový kompaktní fotoaparát řady IXUS s názvem 300 HS. Ačkoli má typický design této řady, něčím se přeci jen liší. Prvně je to použití CMOS BSI čipu, který u této značky vidíme poprvé. Nabízí klasických 10 megapixelů, lze tedy předpokládat, že půjde o tentýž čip Sony používaný takřka všemi značkami. Typické technologie, které kompakty s tímto čipem zpravidla doprovází, byste zde však hledali marně. Snad jediným prvkem jsou zpomalené videosekvence s 240 snímky za sekundu ve QVGA (320×240 pixelů) rozlišení. HDR, digitální stabilizace multiexpozicí a podobně, to zde kupodivu nenajdete.

Velkým překvapením je objektiv. Dnes jsme zvyklí na stále horší a horší světelnost, Canon zde však překvapivě použil objektiv se světelností F2,0 na nejširším ohnisku! To je vskutku nevídané a Canon takhle hned získává více než dvoj až trojnásobnou výhodu při focení na širokém ohnisku za horšího osvětlení. Aby těch zajímavostí nebylo málo, najdete zde dokonce prioritní režimy clony a času. Plný manuál k dispozici není. U povídání o objektivu za pár řádků zmíním ještě jednu velmi dobrou zajímavost. Očividně je tedy rozhodně se na co těšit.

Canon IXUS 300 HS je stylový kompakt s příjemným designem a dobrým zpracováním. Hůře působí snad jen černá krytka USB portu, která díky možnosti odklopení nepůsobí úplně nejtužším dojmem. Celkově ale fotoaparát udělá velmi dobrý dojem. Drží se překvapivě dobře, někteří lidé ale mají problém s tím, že palec pokládají na displej. Dle mého názoru je palec kam položit a neměl jsem problém, pokud jsem jej ale někomu půjčil, vždy mi jej vrátil s dopatlaným displejem v horním pravém rohu. Chce si to prostě najít ten správný úchop, pak nejsou problémy. Spodek přístroje je bohužel docela oblý, a proto je fotoaparát nesmírně snadné převrhnout.

Na přídi je poměrně malý objektiv, který při svých rozměrech překvapí dobrou světelností. Nad ním je přisvětlovací dioda (funguje i jako jakýsi předblesk - před použitím blesku silně svítí a umocňuje stažení duhovkyoka), napravo pak klasický blesk. Ve vertikálním směru je zobrazen název přístroje a informace o rozlišení. Nicméně IXUS 300 HS na bok nepostavíte, na tradiční nožičky IXUSů se zde jaksi zapomnělo.

Objektiv nabízí dnes už podprůměrný 3,8× optický zoom. Začíná na širokoúhlých 28 milimetrech, maximální hodnota je pak 105 mm. Zatímco u PowerShotu S90 se s ohledem na jeho "profesionalitu" dá takový rozsah omluvit, zde u stylového kompaktu je 105 milimetrů přeci jen málo. Odměnou jsou ale jiné parametry. Světelnost F2,0 na nejširším ohnisku znamená, že oproti konkurenci můžete při stejné citlivosti použít 2 až 3krát kratší čas, případně podstatně nižší citlivost (např. ISO 200 místo ISO 640 u konkurence). Výsledkem je, že oproti drtivé většině kompaktů dostanete podstatně méně rozmazaných fotek s menším šumem.

Na nejdelším ohnisku je světelnost bohužel výrazně horší. Hodnotu F5,3 lze chválit a hanit zároveň. Sama o sobě není vůbec žádným zázrakem, ve srovnání s dnešním standardem F5,9 jiných kompaktů je ale přeci jen trochu lepší. Vzhledem ke krátkému ohnisku 105 mm bych ale světelnost na nejdelším ohnisku hodnotil spíše jako průměr.

Zajímavé je ale clonění. Většina jednoduchých kompaktů má jen ND filtr, některé pokročilejší mají dokonce irisovou clonu. IXUS 300 HS kombinuje oboje. Cloní irisovou clonou (tím může zvýrazňovat hvězdy kolem světel, upravit hloubku ostrosti), pokud to nestačí, může ji doplnit ještě přicloněním ND filtrem (2 EV). Ten je sice možno aktivovat pouze na cca první třetině ohniskového rozsahu, ale umožňuje tak podstatně jednodušší focení v protisvětle nebo panningu. Pokud chcete ND filtr aktivovat ručně, máte možnost např. v prioritě času. Jednoduše nastavíte tak dlouhý čas, že to už irisová clona nezvládne a fotoaparát si bude muset přiclonit ND filtrem.

Seshora vynikne zajímavý tvar přístroje. Zhruba v úrovni objektivu je posuvné tlačítko režimů. Jsou zde videosekvence, pak režim P (včetně scénických a prioritních režimů) a jako poslední je plná automatika. Někdy je trochu těžší trefit prostřední polohu. Tlačítko pro spuštění přístroje nad povrch téměř nevystupuje, a tak je zapínání fotoaparátu spíše průměrné. K ovládání zoomu a spouště nemám žádných výhrad, vše pracuje tak, jak má.

Vzadu naleznete velký 3,0" LCD displej s rozlišením 230.000 bodů. Bohužel má poměr stran 16:9, kterou vidím spíše jako nedostatek a nikoli jako přednost (za kterou ji Canon považuje). Pokud natáčíte video nebo fotíte 16:9 snímky, je pochopitelně všechno v pořádku a displej je opravdu skvělý. A to ať už se jedná o kvalitu obrazu, pozorovací úhly nebo o docela dobrou pozorovatelnost na slunci. Problém je při focení 4:3 snímků. Tehdy náhled zabírá jen zhruba 170.000 bodů a využitá úhlopříčka displeje není ani 2,5". Pro focení normálních fotografií tak má IXUS 300 HS jeden z nejmenších displejů na trhu, ne-li nejmenší.

Ovládacích prvků je zde minimum. Nad ovládacím kolečkem je tlačítko pro vstup do režimu prohlížení, naopak pod ním tlačítko pro vstup do hlavního menu. Čtyřsměrný otočný ovladač nikde nemá označení jednotlivých funkcí, ty si tedy musíte zapamatovat (nahoře je korekce expozice, vpravo blesk, dole úprava zobrazení displeje a nalevo pak makro). Občas se sice na displeji ukáže animace, která napoví, co kde je, ale skutečné ikonky jsou prostě k nezaplacení. Kolečko má přiměřenou aretaci, bohužel ne každé otočení znamená také nějakou odezvu v přístroji. Odezva na otočení občas působí spíše náhodně.

Uprostřed je potvrzovací tlačítko FUNC.SET, které zároveň spouští i rychlé menu. Jak už i u jiných IXUSů a nových PowerShotů, i zde musím zkritizovat jeho uspořádání. Holt před lety Canon používal naprosto geniální menu s vertikálním řazením nastavení a horizontální nabídkou jednotlivých voleb pro dané nastavení a nyní zde najdeme zbytečně komplikované dvousloupcové menu, kdy se musíte zbytečně proklikávat mezi jedním a druhým sloupcem. Oprávněně se můžete ptát: "Tohle je vývoj?"

Bohužel ano, dokonalá ergonomie předchůdců vzala za své a nyní sice máme nové menu, které sice samo o sobě není až tak špatné, ale vzhledem k tomu, jaké bylo u minulých Canonů, bych jej označil slovem "tragédie". Proč se musí měnit dokonalé věci?

Celou pravou stranu tvoří velká plastová krytka, pod kterou najdete vstup pro HDMI a USB kabel.

Na levé straně najdete reproduktor a několik log, které byste čekali spíše na spodku přístroje. Zatímco jiné IXUSy lze zpravidla na tuto stranu postavit, u modelu 300 HS to nejde. Chybí zde nožičky.

Vespod je kovový závit pro stativ a velmi tuhá krytka prostoru pro baterii a kartu. Těžko se vyklápí a nasazuje zpátky.

Dodávku energie zajišťuje Li-Ion akumulátor NB-6L s nízkým napětím a průměrnou kapacitou 1000 mAh. Dle výrobce postačí na pořízení 250 snímků. Jako paměťové karty lze použít tradiční SD, SDHC i nejnovější SDXC karty, nezapomnělo se ani na MMC a MMC+.

Jako většina Canonů, i IXUS 300 HS potěší dobrým zpracováním, zajímavou nabídkou funkcí, ale také disponuje několika ergonomickými prohřešky, které začínají být pro tuto značku bohužel typické.