Name: Canon PowerShot G9 X: skladný dotykáč
Item: Canon PowerShot G9 X: skladný dotykáč
Rating: 8
Author: Milan Šurkala

Seznam kapitol

1. Canon PowerShot G9 X: skladný dotykáč 2. Ostření, expozice, videosekvence, bokeh 3. Stabilizace, portréty, výdrž, displej, Wi-Fi 4. Digitální šum 5. Protisvětlo

6. Vlastnosti objektivu 7. Optický zoom, rychlost, scénické režimy 8. Noční a standardní scéna 9. Galerie ilustračních snímků 10. Závěr

Řada profi kompaktů Canon PowerShot G X se utěšeně rozrůstá a dnes se podíváme na nejmenšího zástupce v podobě PowerShotu G9 X. V malinkém těle nabídne velký 1,0" snímač s 20 MPx a světelný F2,0-4,9 objektiv.

Reklama

Sférické zkreslení

Jak už je v dnešní době zvykem, širokoúhlé objektivy si k rozumným výsledkům hodně dopomáhají softwarovými korekcemi. Nejinak je tomu i u PowerShotu G9 X. Na minimálním zoomu totiž vykazuje masivní sférické zkreslení s hodnotou +9,8 %. To je korigováno, takže RAWy otevřené v moderních konvertorech nebo v JPEGu na nic netrpí a zkreslení je čistá nula. Na maximálním zoomu ke korekcím nedochází a v obou případech se setkáte s mírným poduškovitým zkreslením +0,9 %.

Vinětace

Pokud se nebudeme bavit o nekorigovaných RAWech, se kterými se běžně ani nesetkáte, pak můžeme hovořit o RAWu a JPEGu otevřeném přes běžné konvertory. V takovém případě vinětaci v podstatě neuvidíte. I s plně otevřenou clonou nejde vinětace přes 0,7 EV a především je docela pozvolná.

Kresba v praxi

Další kapitola se podívá na kvalitu kresby objektivu v různých částech obrazu.

Střed je docela pěkný už i při plně otevřené cloně. Rohy jsou ale velmi neostré a jak ukazuje horní a spodní hrana, tato neostrost je plošně dost velká. S přicloněním se situace zlepšuje, ale plně ostré rohy u snímků focených na kratší vzdálenosti nedostanete nikdy.

U 39mm ohniskové vzdálenosti je střed ještě o něco lepší, má vyšší ostrost i kontrast. Rohy jsou trochu neostré, clonění je vylepšuje jen mírně. Mírná je i chromatická aberace.

Ke středu nelze mít výhrady, rohy jsou ale při plně otevřené cloně velmi neostré a nekontrastní. Platí to velké ploše snímku, což dokazují horní a spodní hrany.

Podobně to vypadá i na maximálním zoomu. Při ostření na krátkou vzdálenost má střed rozumnou ostrost, ale trochu nižší kontrast. Rohy jsou velmi neostré a nekontrastní. Clonění pomůže trochu s ostrostí, ale žádný zázrak. Pojďme se tedy raději podívat na výsledky při ostření na větší vzdálenost (zhruba 25-30 metrů).

Středová ostrost je solidní i na nejnižší cloně F2, přiclonění ji ještě trochu zlepší. Rohy trpí na slabší kontrast, s cloněním se lehce zlepšuje ostrost.

Se zazoomováním na 43 mm zůstává střed velmi ostrý a kontrastní, zde je vše v pořádku. Rohy mají rovněž solidní detaily, jen jim chybí výraznější kontrast.

U 68mm ohniskové vzdálenosti je střed solidní, rohy jsou trochu mléčné, ale poměrně detailní.

Na maximálním zoomu jsou projevy objektivu podobné. Prostředek je slušný, rohy mají slušné množství detailů, jsou jen trochu zastřené.

Chromatická aberace

Další kapitola se podívá na problematiku chromatické aberace (barevných kontur na kontrastních hranách). Protože výsledky z RAWu a JPEGu jsou co do chromatické aberace velmi podobné, uvádím zde jen výsledky z JPEGu (ty jsou o něco ostřejší).

28mm ohnisko, clona F2

28mm ohnisko, clona F4

28mm ohnisko, clona F11

Minimální zoom zde neměl s aberací nějak výraznější problém. Je akorát vidět slabá rohová ostrost při plně otevřené cloně. Pokud je ale jas výraznější (vyšší kontrast), objeví se aberace i zde.