Name: Fujifilm FinePix HS10: ultrazoom roku?
Item: Fujifilm FinePix HS10: ultrazoom roku?
Rating: 10
Author: Milan Šurkala

Seznam kapitol

1. Fujifilm FinePix HS10: ultrazoom roku? 2. Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy 3. Videosekvence, stabilizace obrazu portréty a blesk 4. Výbava a nastavení 5. Digitální šum

6. Sférické zkreslení, vinětace, vyvážení bílé, barvy 7. Rychlost, zoom, protisvětlo 8. Noční a standardní scéna 9. Galerie ilustračních snímků 10. Závěr

Nový ultrazoom Fujifilm FinePix HS10 vyvolal hysterický zájem. Proto jsme si pospíšili a fotoaparát důkladně otestovali. Jak se projeví 10MPx CMOS BSI snímač v praxi? A jaký bude objektiv s 30× zoomem a snad nejlepším rozsahem ohnisek, který lze mít?

Reklama

Sférické zkreslení a vinětace

Je velmi zajímavé, že fotoaparát má na nejširším ohnisku poduškovité zkreslení. To bývá typické spíše na nejdelším. Tam je ale objektiv prakticky bez zkreslujících vad.

Dalšími optickými chybami mohou být např. vinětace či neostrost v rozích. My se nyní podíváme na snímky focené na krátkou vzdálenost. Jako první je zde 24mm ohnisko. Připomínám, že se jedná o snímky RAW s co nejmenšími opravami chyb.

Vzhledem k tomu, že objektiv má 30× optický zoom, je až překvapivé, že na nejširším ohnisku je ostrost poměrně dobrá. Rohy jsou sice slabší, ale není to kritické. Patrná je slabší chromatická aberace. Jak vidíte, už u F5,6 se začíná projevovat difrakce, ta snižuje ostrost snímků. U F11 je pak difrakce skutečně velmi výrazná. Holt HS10 není S200EXR, která má mnohem větší čip a kde se difrakce díky tomu tolik neprojeví. Na 1/2,3" čipu je ale taková clona prostě příliš. Každopádně je dobře, že Fujifilm nabízí oproti jiným výrobcům tuto vyšší clonu, musíte se ale smířit s neostrostí. Možná by bylo lepší použít strategii Canonu řady G, kde se irisovou clonou cloní do F8, pak se použije ND filtr, který kresbu nezhoršuje. Následuje 43mm ohnisko.

Na dalším ohnisku je opět rohová ostrost překvapivě dobrá. Celkově však od objektivu ostré snímky nemůžete čekat, kresba je poněkud měkčí a na vyšších clonách se opět projevuje difrakce. Dalším testovaným ohniskem je 96 mm.

Situace se opět opakuje. Vinětace téměř neexistuje, ostrost je po celé ploše víceméně vyrovnaná. Snímky ale znovu nejsou plně ostré. Pokračujme 173mm ohniskem.

Co dodat? Žádná změna, objektiv podává stále vyrovnané výkony, a ty jsou dobré. Ostrou kresbu však obecně nečekejte. Ohnisko 351 milimetrů.

Na 351 milimetrech začíná poprvé výrazněji klesat ostrost v rozích. Clona problém lehce vylepšuje. Každopádně zatímco vyšší clony (od F5,6 výše) rohy zaostřují, kvůli difrakci klesá ostrost v ostatních oblastech snímku. Jako poslední je zde maximální ohnisko 720 mm.

Na nejdelším ohnisku jsou rohy opět lehce neostré a ani kresba uprostřed nebývá úplně nejlepší. Zkusíme ještě jednou otestovat totéž, ale na přirozené scéně při ostření na delší vzdálenost.

Praktičtější výsledek opět ukazuje, že dokonce i na nejširším ohnisku s plně otevřenou clonou je kresba v rozích akceptovatelná (sice slabší, ale nejsou úplně rozmazané). Vzniká však trochu chromatické aberace, což vzhledem k rozsahu ohnisek není nic divného. U vyšších clon je opět patrná difrakce. Pokračujeme 47mm ohniskem.

Ani zde není situace špatná. Rohy jsou dostatečně ostré, s vyššími clonami je obraz opět rozmazaný. Následuje 100mm ohnisko.

Je vidět, že kresba je od výchozích F4 do cca F5,6 nejlepší, pak už díky difrakci klesá. O neostrosti v rozích se nedá hovořit. Máme zde 173mm ohnisko.

Rohy jsou opět krásně ostré. Při F8 se kresba začíná zhoršovat a všimněte si, že u F11 je prostřední a pravé horní políčko díky difrakci totálně vyhlazené. Dalším testovaným ohniskem je 379 milimetrů.

Ostrost snímků obecně je spíše nižší, což je patrné zejména s vyššími clonami. Na těch nižších jsou fotografie o něco kvalitnější, ale i zde ostrost není ideální. Jako poslední je maximální ohnisko.

Na maximálním ohnisku je už rohová neostrost patrnější.

Graf vinětace ukazuje poměrně výrazné ztmavení rohů nezávisle na cloně, ta tuto vadu zmenšuje jen mírně. Ačkoli je naměřený pokles přes 1 EV, v praxi to není tak patrné díky postupnému nárůstu vinětace. Ta tedy neroste jen v rozích, ale prakticky rovnoměrně po celém obraze od středu až k rohům. Díky této nenásilné charakteristice tak v podstatě není ani moc vidět (na bílé ploše ano, v reálných snímcích méně), ačkoli je rozdíl jasu uprostřed a v rozích skutečně hodně výrazný.

Vyvážení bílé, barvy

S vyvažováním bílé jsem nezaznamenal žádné vážnější problémy. Pracuje spolehlivě prakticky ve všech podmínkách, za žárovkového světla má trochu po vzoru Panasonicu snahu ladit snímky do růžova. Vedle přednastavených režimů můžete upravit vyvážení také sejmutím bílé plochy. Komu by se zdálo, že jednotlivé režimy trochu ustřelují, může je ještě doladit na škále červenoazurové a modrožluté. Možností je spousta.