Helios 135mm F2.8 (M42) | Kapitola 5

---

Protisvětlo

Staré objektivy mají většinou velký problém v protisvětlech. Jednak za to může slabší (nebo někdy i žádné) antireflexní vrstvy, jednak to, že zadní optické členy se moc nekamarádí s lesklými digitálními senzory. Nyní se koukneme, jak je na tom Helios 135mm F2,8.

expoziční čas 1/1000 s, clona F8-F11, citlivost ISO 100, ohnisko 135 (208) mm, korekce -0,3 EV, klikněte pro zvětšení

V protisvětle to skutečně není moc velký zázrak. Světelný závoj je viditelný, i po přiclonění je vidět chromatickou aberaci. Můžete se podívat na

RAW

.

expoziční čas 1/1500 s, clona F2,8 až F4, citlivost ISO 100, ohnisko 135 (208) mm, korekce +0,3 EV, klikněte pro zvětšení

Zde jsem použil nízkou clonu a dost nevhodný úhel snímání, kdy se projevují silné světelné závoje. Rukou si můžete přistínit, což situaci trochu vylepší. Na druhou stranu je tu jeden velmi nepříjemný úhel, kdy na snímku neuvidíte opravdu nic. Naprosto nic. K dispozici je snímek v

RAWu

.

Optický zoom

Objektiv nemá žádný optický zoom, pouze pevnou ohniskovou vzdálenost. Na následujících snímcích se podíváme alespoň na to, jaký tedy nabídne úhel záběru.

expoziční čas 1/20 s, clona cca F5,6-F8, citlivost ISO 100, ohnisko 135 (208) mm, klikněte pro zvětšení

Na APS-C čipu nabídne objektiv lehce přes 200 přepočtených milimetrů ohniskové vzdálenosti. Úhel záběru je tedy velmi úzký. Kresba je vzhledem k podmínkám dostatečná.

expoziční čas 1/125 s, clona F8, citlivost ISO 100, ohnisko 135 (208) mm, klikněte pro zvětšení

Na APS-C čipu je tento Helios už slušný teleobjektiv, nemluvě o tom, co by se stalo na Micro Four Thirds fotoaparátech (tam by dal po přepočtu dokonce 270 mm). Kvalita obrazu je dostatečná. Nedá se hovořit o nějaké řezavé ostrosti, ale stačí to, kresba je vyrovnaná po celé ploše a chromatická aberace je snesitelná. Můžete se podívat na snímek v

RAWu

.

---