Seznam kapitol
V dalším testu starého manuálního objektivu se podíváme na objektiv Jupiter-9 s 85mm ohniskovou vzdáleností a velmi dobrou světelností F2,0. V našem případě se podíváme na verzi pro patici M39.
Posouzení kvality kresby dnes bude trochu roztodivné, protože
zesvětluje rohy (to jsme už nastínili i v kapitole o vinětaci). Proto se nedivte nažloutlým rohům.
 clona F2 |  clona F2,8 |
 clona F4 |  clona F5,6 |
 clona F8 |  clona F11 |
| 
|
Zaostřit přesně v podstatě nebylo možné, protože objektiv nemá při nízkých clonách žádné "ostré" místo a buď máte snímek relativně kontrastní, ale neostrý, nebo relativně ostrý, ale s duchy bez kontrastu. Jak je vidět, k ostrosti rohů stačí objektivu tak F5,6 nebo trošku více. Obecně ale výsledky nejsou na krátkou vzdálenost moc dobré.
 clona F2 |  clona F2,8 |
 clona F4 |  clona F5,6 |
 clona F8 |  clona F11 |
| 
|
Při ostření na větší vzdálenost je to o něco lepší, ale i tak se u nízkých clon dočkáte nepříliš ostrých snímků. Clona F2 vykazuje slabší středovou ostrost (přidává auru), rohy jsou rovněž neostré. Střed je při F2,8 už docela kontrastní, rohy se lehce zaostřují. F4 je uprostřed naprosto v pohodě, i rohy začínají vypadat dobře. Nejlepší výsledky dosáhnete mezi F8 až F11. Pak už logicky nastupuje difrakce.
