Seznam kapitol
Jedním ze základních kamenů fotoaparátů Panasonic je řada FX. Na jeden z jejích posledních zástupců, Panasonic FX 30, jsme se zaměřili v dnešním testu. Kompakt nabízí čip s rozlišením 7,2 Mpix. a širokoúhlou optiku Leica s ohniskovou vzdáleností 4,6-16,4 mm.
čas závěrky 1/160, clona F 3,4, citlivost ISO 100, fotografie je k dispozici ve větším i nativním rozlišení
Typický portrétní snímek v přírodě Panasonic FX 30 zvládl jen s obtížemi. Viditelný je mírný posun ke studeným tónům a nejsvětlejší místa bílých kalhot jsou bez kresby. Tomu by sice zabránila záporná korekce expozice, avšak ta by ztmavila také obličej modelu, který je ve stínu.
čas závěrky 1/30, clona F 2,8, citlivost ISO 100, režim noční portrét, fotografie je k dispozici ve větším i nativním rozlišení
Režim noční portrét dobře nastavuje dlouhý čas 1/30 sekundy pro správnou expozici pozadí a aktivuje blesk pro osvícení portrétovaného. Fotoaparát je však vybaven optickou stabilizací, takže by mohl použít i delší čas, aby neosvětlená krajina v pozadí byly exponována korektně a neutápěla se ve stínech.
čas závěrky 8 sekund, clona F 2,8, citlivost ISO 100, režim noční krajina, fotografie je k dispozici ve větším i nativním rozlišení
Fotografie noční krajiny byla exponována ze stativu s dvouvteřinovou samospouští, kterou lze suplovat klasickou kabelovou spoušť. Snímek vyhodnotila automatika správně a tak jej i exponovala. Digitální čip však již nezvládl zachytit jemný přechod pouličního osvětlení od bílé až po černé pozadí. Proto se kolem lamp tvoří nepěkné soustředné kružnice a přechod není plynulý.
čas závěrky 1/125, clona F 2,8, citlivost ISO 100, fotografie je k dispozici ve větším i nativním rozlišení
V předešlém textu jsme si všímaly nedostatků automatického vyvážení bílé. Fotografovanou scénu domu u silnice však automatika vyhodnotila správně a žádný barevný nádech zde patrný není. Automatické vyvážení bíle není třeba nijak zatracovat, přesto doporučujeme u náročnějších scén nastavovat vyvážení bílé manuálně a na automatiku se nespoléhat.
čas závěrky 1/160, clona F 8, citlivost ISO 100, fotografie je k dispozici ve větším i nativním rozlišení
Kontrastní fotografie parku s jasně nasvíceným domem v pozadí obsahuje široké spektrum jasů, které digitální čip není schopen zaznamenat. Automatika stanovila takovou expozici, aby byla správně exponována co největší část fotografované scény. Došlo tedy ke ztrátě kresby jak ve světlech (bílý dům), tak i ve stínech (stromy na pravé straně parku). Pokud by fotograf preferoval správnou expozici světel, musel by nastavil minusovou korekci.
čas závěrky 1/800, clona F 4,5, citlivost ISO 100, fotografie je k dispozici ve větším i nativním rozlišení
Fotografie sochy ve stínu před jasně nasvícenou světlou budovou jsme použili i v minulé recenzi. Zde je rozsah jasů jako u předchozí fotografie také příliš široký, fotoaparát by však měl preferovat expozici "na světla", tedy se správně exponovanou budovou a černým stínem sochy. Je zřejmé, že si fotoaparát s touto scénou poradil na výbornou.
čas závěrky 1/1000, clona F 11, citlivost ISO 1250, fotografie je k dispozici ve větším i nativním rozlišení
V minulé kapitole recenze jsme testovali mimo jiné digitální šum. Zajímalo nás však, jak se bude fotoaparát chovat s nejvyšší citlivostí ISO 1250 v terénu. Fotografie byla exponována s časem 1/1000 vteřiny, který se používá hlavně při sportovních a reportážních fotografiích a s vysokým clonovým číslem F 11. Kvalita fotografie je však, jak se dalo čekat, velmi podprůměrná a i při malém zvětšení je na ní patrný úbytek kontrastu a barevné artefakty šumu ve stínech.
