Name: Sony Cyber-shot WX220: ostře nabitý drobek
Item: Sony Cyber-shot WX220: ostře nabitý drobek
Rating: 7
Author: Milan Šurkala

Seznam kapitol

1. Sony Cyber-shot WX220: ostře nabitý drobek 2. Ostření, expozice, videosekvence 3. Stabilizace, portréty, výdrž, Wi-Fi 4. Digitální šum, protisvětlo 5. Vlastnosti objektivu

6. Optický zoom, rychlost, scénické režimy 7. Noční, standardní scéna 8. Galerie ilustračních snímků 9. Závěr

V dnešním testu se budeme věnovat malému kapesnímu ultrazoomu Sony Cyber-shot WX220. Disponuje 18MPx Exmor R CMOS čipem, 10× optickým zoomem, Wi-Fi připojením i 1080p50 Full HD videosekvencemi.

Reklama

Před dvěma lety jsme testovali Sony Cyber-shot WX100, což byl maličký 10× ultrazoom s 18MPx čipem. Už tehdy nás překvapil docela slušnými obrazovými výsledky a nadprůměrnou technologickou výbavou. Od té doby se představily modely WX200 a nejnověji WX220, které staví na tomtéž základě. Novinka Cyber-shot WX220 tak má stále onen shodný 1/2,3" Exmor R CMOS senzor se zbytečně vysokým rozlišením 18 megapixelů a stejný objektiv s 10× optickým zoomem. Zůstalo i HDR, Sweep Panorama, multiexpozice pro snížení šumu a další typické technologie pro značku Sony.

Přesto jsme se dočkali i několika novinek. Nejnovější model má inteligentní aktivní optickou stabilizaci, nový procesor BIONZ X, najdete tu i bezdrátové připojení Wi-Fi a mezi jinými jsou podporovány i Full HD videosekvence s 50p progresivním záznamem. Jinak zůstala většina věcí při starém. Podívejte se spolu s námi, zda Cyber-shot WX220 zvládne i nadále být tím lepším v dnes už tak zapomenuté kategorii malých kompaktů.

Ergonomie a rozmístění ovládacích prvků

Sony Cyber-shot WX220 si zachovává opravdu maličké rozměry i hmotnost. Vždyť s baterií a kartou váží jen lehce přes 120 gramů. Zpracování hodnotím jako slušné, výtky mám však k páčce zoomu a spoušti. Tyto části působí, jako by držely jen tak tak, jsou dost volné, spoušť se viklá. Držení přístroje je díky malé hmotnosti dobré a grip vám tak ani nebude chybět. Máte-li větší prsty, pak bych koupi dost zvažoval, protože všechna tlačítka jsou hodně titěrná.

Objektiv Sony G si také zachoval svůj 10× optický zoom v příjemném rozsahu od širokoúhlých 25 po maximálních 250 milimetrů. Světelnost moc nenadchne, ale bohužel je nutno říci, že v dnešní době ani neurazí. F3,3 až F5,9 jsou špatné hodnoty, ale v roce 2014 i taková čísla bohužel patří minimálně k průměru. Objektiv je vybaven optickou stabilizací obrazu včetně inteligentního aktivního režimu.

Seshora je vidět spoustu informací o technologiích poskytovaných fotoaparátem, najdete tu dva mikrofony pro stereo zvuk, tlačítko pro spuštění přístroje a již zmiňovanou páčku zoomu a spoušť. Jak již bylo řečeno, tlačítko spouště je celé rozviklané. Páčka zoomu je na tom mnohem lépe. I ona působí trochu uvolněným dojmem, ale není to nic dramatického. Zoom se dá nastavit rychle, uvítal bych ale vyšší citlivost (páčku musíte docela dost vychýlit, než začne cokoli dělat).

2,7" úhlopříčka LCD displeje je na dnešní poměry už docela malá, ale fotoaparát se vám za to odmění malými rozměry, takže zde rozhodně nechci kárat. Rozlišení je se svou hodnotou 460.800 bodů (320×480 RGB pixelů) průměrné. Obraz je pěkný, displej ale nemá moc pokročilé technologie, takže musíte počítat s poklesem jasu ze stran a seshora. Zezdola pak dochází k silné inverzi barev. Další nevýhodou je to, že hodně zjasňuje světla. Fotoaparát ve skutečnosti ani zdaleka tak nepřepaluje, jak by naznačoval obraz na displeji.

Nahoře vpravo je červené tlačítko pro nahrávání videosekvencí. Zpoždění na zmáčknutí je hodně výrazné, znatelně přesahuje 1,5 sekundy (většinou jsem se dostával až k 1,8 s). Čtyřsměrné tlačítko je ve formě otočného okruží. Směrem nahoru se nastavuje zobrazení displeje, vpravo je blesk, dole obrazové efekty a vlevo samospoušť a sekvenční snímání (zůstává aktivní nejen po vyfocení snímku, ale dokonce i po vypnutí). Otáčením kolečka se můžete pohybovat v menu nabídkách, v menu výběru fotografického režimu, při nastavení korekce expozice a dalších parametrů.

Prostřední tlačítko slouží k vyvolání menu pro výběr fotografického režimu (A, SCN, iAuto,...). Dále zde naleznete tlačítko MENU pro vstup do hlavního menu a pokud chcete mít aspoň trochu kontrolu nad výsledkem, budete sem muset kvůli nedostatku tlačítek nepříjemně často. Např. taková ISO citlivost nebo korekce expozice jsou docela zakopané položky a rychlé nastavení parametrů tak není jednoduchá záležitost. Chválím alespoň to, že menu vždy najede na poslední volené položce a opětovná úprava parametru je tak mnohem rychlejší. Hodně zde chybí nějaká forma quick menu jako u předchozích modelů Sony.

Směrem níže je tlačítko pro nápovědu a mazání snímků, vpravo dole pak ještě tlačítko pro vstup do režimu prohlížení. Tlačítko je poněkud utopené a hůře se mačká. Chválím to, že po vyfocení snímku se fotografie zobrazí na displeji, páčkou zoomu ji můžete ihned zvětšit a přejít tak do detailního režimu prohlížení, aniž byste museli do tohoto režimu jít tlačítkem prohlížení. Vpravo nahoře na boku přístroje vidíte krytku prostoru pro nabíjení baterie přístroje, resp. USB port.

Zde ještě jednou vidíte malou tloušťku fotoaparátu.

Pod tenkou krytkou prostoru pro Li-Ion akumulátor je maličká baterie, slot pro SD/SDHC/SDXC nebo Memory Stick PRO Duo kartu. Vidíte zde i plastový závit pro stativ a HDMI port.

V balení najdete fotoaparát, poutko na ruku, Li-Ion akumulátor, vícejazyčný manuál, nabíjecí adaptér, USB kabel (není na obrázku - stejný typ, který se používá k nabíjení mobilních telefonů) a napájecí kabel.

Ve zkratce se podíváme také na zobrazení LCD displeje. Při focení jsou na levé a pravé straně ikonky např. pro vyvážení bílé, ostření, blesk, měření expozice a další, nahoře jsou pak informace o rozlišení, volném místě na kartě a podobné. Dole se pak zobrazují expoziční informace. Líbí se mi, že i při použití automatické ISO citlivosti fotoaparát zobrazuje hodnotu, kterou automatika sama zvolila. Vpravo je vidět jednu z menu nabídek čtyřsměrného ovladače, samospoušť a sekvenční snímání. Tyto volby zůstávají být aktivními i po vypnutí přístroje.

Při stisku prostředního tlačítka vyjede animace pro volbu fotografických režimů (něco na způsob PASM kolečka). Pravý snímek pak ukazuje klasické menu přístupné po stisku tlačítka MENU.

Bohužel quick menu zmizelo, a tak je vše nutné nastavovat v hlavním menu, což je nepříjemné zejména pro tak často nastavované vlastnosti jako je ISO citlivost, korekce expozice nebo vyvážení bílé. Pochopitelně ti, kteří budou spoléhat výhradně na automatiku iAuto(+), se s tím nesetkají. Vpravo vidíte nastavování ISO citlivosti a chválím to, že je zde i multiexpozice, kterou si dokonce sami můžete nastavit (není zde výhradně automatika jako kdysi u NEXů).

Fotoaparát obsahuje i jednoduchou nápovědu, která může méně znalým trochu osvětlit některé fotografické problémy.

Sony Cyber-shot WX220 obsahuje i speciální položku pro videosekvence, přestože ve většině režimů stačí zmáčknout červené tlačítko a video se nahrává okamžitě bez toho, aniž byste museli přímo volit režim videosekvncí.

Dále tu vidíte menu pro výběr scénického režimu a režim focení panoramat (vpravo).

Jako poslední tu máme zobrazení vyfocených snímků. Celoplošný náhled může být úplně bez doprovodných informací nebo i s nimi. Nahoře se pak zobrazuje rozlišení, dole expoziční informace. Dalším stiskem tlačítka DISP můžete zobrazit menší náhled s barevnými histogramy a trochu větším množstvím informací.