Články (strana 17 z 32)

Víte, kdy se objevil na trhu první fotomobil? A víte, jaké měl jeho integrovaný fotoaparát parametry? Na to, i na mnoho dalšího se podíváme v dnešním článku, který je věnován historii fotomobilů a několika přelomovým přístrojům. Podíváme se i na zajímavé statistiky ohledně fotomobilů a jejich čipů.

Dnes se v rámci tématu o fotomobilech podíváme na technologii snímacích čipů, zejména na srovnání CMOS a CCD. Na své si tak přijdou fanoušci digitálních kompaktů a zrcadlovek, jelikož tyto čipy jsou v nich také. Proč se v mobilech tak moc využívá CMOS a kdy se vlastně s fotomobily začalo?

Stejně jako v módě panují sezóny a módní návrháři určují, co bude nebo nebude stylové v nadcházejícím období, tak i ve fotografii se čas od času objeví nějaké ty zaručeně trendy techniky, a všichni fotografové si je musí vyzkoušet a udělat alespoň jednu takovou fotku, která je in.

Čas od času se vydám na nějakou fotoexpedici. Jednak se tam setkám s lidmi, co mají stejné zájmy jako já, jednak jsem na podobném srazu před časem s focením začala. Prostě mě zanícení těch fandů fotografování dokázalo nadchnout, nakazit a rozhoupat k tomu, co jsem si už dlouho přála. Aktivně fotit.

Vždycky mi to udělá velkou radost. Není v tom ani špetka ironie. Vážně se raduji ze spousty těch začínajících fotografů, kteří stejně jako já, pozvolna ale jistě, propadají této vášni nebo chceme-li, tomuto druhu umění. Začíná to přitom docela nenápadně.

Jakožto dítě digitálního věku jsem se nikdy moc nestarala o procesy související s klasickou fotografií. Nestrávila jsem stovky hodin v černé komoře, nehrála jsem si s vývojkami, ustalovači a dalšími chemikáliemi v koupelně, nepoznala jsem kouzla a hry se zvětšovákem.

Existuje bezpočet publikací, jak fotit kupříkladu akty, portréty, glamour nebo reklamní fotografie. Jen málokterá se však zaobírá tím, jak se může samotný model cítit, a jaké nepředvídatelné situace mohou při focení jiného člověka nastat. Život před a za fotoaparátem je přitom výrazně odlišný.

Nebudu určitě první ani poslední, komu se něco takového stalo. Ale přesto: Ukradli mi moji fotku! Jistě to taky znáte. Člověk si surfuje po webu a zničehonic upoutá jeho zájem povědomá fotografie. Kde jsem ji viděl? Pak chvíli pátráte a hledáte ve svém archívu a… jaké překvapení. Jistě, je to ona.

Je léto, dlouhé dny a krátké noci, čas romantických západů slunce, pozorování noční oblohy, bdění i spánku pod hvězdami. Čas výletů, expedic, výstupů na pohoří, čas dovolených u moře, koupání. Dalo by se říct, že je to ten pravý čas pro každého fotografa. Jenže léto skýtá i mnoho záludností.

V momentě, kdy si člověk koupí první zrcadlovku, většinou netuší, že se jeho rodina rozšířila o nového člena. Sice zpočátku nezabírá moc místa, nepotřebuje jíst ani pít, ale postupně si začíná uzurpovat nezanedbatelnou část rozpočtu a také času některých členů domácnosti, a to k nelibosti ostatních.

V minulých dílech jsme fotograficky popsali cestu do Pyrenejí. Začali jsme na předhůří, pokračovali přes různé soutěsky až do turisticky zajímavého státu Andorra. Nyní se zaměříme na perlu Pyrenejí, jejich střední část s národními parky a nejvyššími horami.

Workshop speciálně zaměřený na fotografování portrétu a aktu si pro sebe v minulých dnech připravilo dobrovolné sdružení fotografů Dynax. Hlavním důvodem pro tuto akci byla snaha seznámit se s technikami fotografování těchto dvou žánrů a také s prací s modely.

Minule jsme započali naše putování s fotoaparátem po Pyrenejích. Cestu jsme začali na východě u Středozemního moře, kde se Pyreneje zvedají. Fotograficky jsme se prošli soutěskou Gorges de la Fou, dnes nás čeká soutěska Gorges de la Carança a střední Pyreneje.

Jen těžko si lze ve fotografii představit obdivovanější a konfliktnější žánr, než je zobrazování nahého lidského těla. Akty patří k dějinám fotografie stejně, jako patřily k dějinám malířství nebo sochařství. Vyvíjely se jako svébytný žánr a mají své příznivce, jakož i odpůrce.

Pyreneje jsou evropské pohoří tvořící přirozenou hranici mezi Francií a Španělskem. Táhnou se v délce 435 kilometrů a na jeho území se nachází 3 národní parky, kde jsou i nejvyšší hory Pyrenejí (kolem 3 400 metrů).

Krápníkové jeskyně vždy byly a budou v zájmu pozornosti. Je to jejich krása, co lidské oko přitahuje, unikátnost jejich původu, ale především to, že se nachází mimo běžnou oblast lidského života, hluboko pod zemí a v temnotě.

Blesky prodělaly na své cestě časem obrovský vývoj a od primitivních výbuchů magnesiového prášku se propracovaly až k elektronice nabitým dálkově řízeným systémům. V tomto závěrečném díle se podíváme na radiové a infračervené spouštění blesků.

Nastal čas pro vyhodnocení Expertiády (vědomostní soutěže o hodnotné ceny) se společností Samsung o kompakt Samsung WB550. Zúčastnit se mohli čtenáři serverů Digimanie.cz, Svethardware.cz a TVFreak.cz.

Stejně klasickou otázku jako Být či nebýt najdeme i ve fotografii: Upravovat či neupravovat fotky? Názory jsou různé, zato velmi často postulované. Možná i proto, že s úpravami fotografií se setkal téměř každý, takže každý je tak trochu odborníkem svého druhu.

Pokusíme se shrnout a vzájemně srovnat výhody a nevýhody tří námi testovaných fotobrašen určených pro lehkou turistiku či běžné nošení těla fotoaparátu, jednoho či dvou objektivů a drobného příslušenství.

V minulých dílech jsme popsali dálkové odpalování blesků bez fungující automatiky. Každá změna vzdálenosti blesk–objekt ale vyžaduje přenastavit výkon blesků. TTL automatika tento problém řeší sama, avšak dálkové spouštění blesků je zde složitější.

V minulém díle jsme započali popisovat bezdrátové odpalování blesků, které teprve dá fotografovi 100% svobodu při práci s bleskem a při použití příslušenství na blesk. Jedná se ale o poměrně pokročilou variantu a dnes se zaměříme na radiové a infračervené spouštění. Současně upozorníme na problém spouštěcího napětí, které může být pro fotoaparát dokonce ohrožující!

Nastal čas pro vyhodnocení Expertiády (vědomostní soutěže o ceny) se společností Centrum FotoŠkoda o fotoaparát Canon PowerShot SX110 silver. Zúčastnit se mohli čtenáři serverů Digimanie.cz, Svethardware.cz a TVFreak.cz.

Ernst Hans Gombrich ve své knize Příběh umění říká: „Umění ve skutečnosti neexistuje, existují pouze umělci.“ Jednoznačnou definici umění podle tohoto autora stanovit nelze, protože toto slovo znamená v různých dobách různé věci. Umění s velkým U zkrátka není.