Články (strana 18 z 32)

Na většině míst, kde jsou vystavena vzácná umělecká díla, artefakty nebo obrazy, je totiž použití blesku zakázáno. Vydali jsme se na výstavu Tutanchamon: Jeho hrob a poklady, která se uskutečnila v Brně, abychom vyzkoušeli, jak si v takové situaci poradit.

Vášeň pro fotografování se projevuje mnoha různými způsoby. Někteří fotografové se zaštiťují obrovskými internetovými galeriemi plnými fotek všeho možného, aby lidem kolem ukázali, že si poradí s focením takřka čehokoliv.

Po vyřešení správné expozice bleskem a po vyřešení míchání barev blesk/trvalé světlo je posledním faktorem k perfektním výsledkům s bleskem vyřešení lesků a stínů. Řada fotografů si jistě všimla, že blesk obvykle produkuje nepěkné tvrdé světlo právě bohaté na stíny a lesky. Jak docílit výrazného zlepšení tohoto problému se dočtete v tomto díle.

Vedle expozice bleskem, kterou jsme probrali v minulých dílech, jsou dalšími typickými znaky práce s bleskem problémy s barvou a problémy s ostrými stíny a lesky. Obojí použití blesku na fotografii jednoznačně prozrazuje, a tím vzdaluje snímek od ideálu, kdy blesk na snímku není vidět. Jak vyřešit právě barvy se dozvíte v tomto díle.

Jednou ze zvláštností fotografických komunit, a teď myslím především hrdé majitele DSLR, je jejich rivalita. Projevuje se nejen v neustálém porovnávání značek a systémů, ale i ve vtipných narážkách a přesmyčkách jmen výrobců.

Správná expozice bleskem dokáže pořádně potrápit nejednoho fotografa, a proto jsme se ve dvou minulých dílech věnovali právě jí. Dnes problematiku expozice bleskem dokončíme a zaměříme se na limitní stavy náseku, kdy má problémy se svým výkonem. A základním parametrem pro fotografy je v tomto případě směrné číslo.

V minulém díle jsme započali popis praktické práce s bleskem a i popis problémů, které praktickou práci s bleskem provází. Začali jsme hovořit o expozici bleskem, což je první ze tří kroků vedoucích k dobrému zvládnutí práce s bleskem. Dnes problematiku expozice bleskem rozšíříme výčtem strategií, jak blesk vyrovnat s běžným trvalým světlem.

Ani nevím, kdy se mi to stalo. Kdy jsem se z obyčejného nadšence a fotoamatéra stala profíkem v oblasti digitálního fotografování. Zřejmě tehdy, když za mnou poprvé někdo přišel s touhle otázkou: „Chci si koupit foťák. Poraď mi, ty jsi odborník.“

Minulé díly seriálu o blesku nám daly základní představu o tom, jak pracuje fotografický blesk a jak se měření a nastavování expozice bleskem vyvíjelo v čase. Dospěli jsme až k dnešnímu stavu, kdy se automatika snaží pomocí měřícího předblesku zmapovat scénu a určit správné množství světla pro hlavní blesk. Jak tedy s bleskem pracovat prakticky?

V tomto díle nás čeká podrobný rozbor současné metody automatického určování expozice bleskem, a sice metody TTL měření s předbleskem. I když je to nejmodernější a nejlepší metoda, tak i na jejím poli probíhá neustálý vývoj a vylepšování. A o co konkrétně půjde, to si podrobněji popíšeme právě dnes.

Rozhodla jsem se sepisovat své postřehy o tom, jaké to je být začínajícím fotografem, protože na světě musí být stovky podobně postižených šílenců, jako jsem já. Tedy přesněji řečeno lidí, kteří taky pochopili, že jejich život bez zrcadlovky nemá smysl.

V minulých dílech jsme se propracovali až k TTL měření automatické expozice s bleskem dnes běžně používaném u filmových fotoaparátů. Moderní TTL měření bylo však v digitálních fotoaparátech ještě rozšířeno o předblesk, což je dnešní téma. Pojďte s námi tedy opět proniknout do tajů fotografických blesků.

V minulém díle jsme se zabývali dávnou historií blesků, kdy blesky nebyly nijak regulovány a bleskly tak vždy svým plným výkonem. Dnes se podíváme na úsvit moderních časů, kdy se objevily první elektronické blesky s regulací výkonu a začala tak pracovat automatická regulace. Cesta k dnešním moderním TTL měřením však byla trnitá.

Snad každý fotograf si dnes čas od času pomůže bleskem. A snad každý fotograf občas s výsledky není spokojen a viní blesk či fotoaparát z nedobrého výsledku. Avšak málokdo si uvědomuje, jak dlouhou cestu dnešní blesky již urazily a jak těžké byly začátky s nimi.

Po vyvážení bílé automaticky (AWB) na přeprogramované typy světel a na barevnou teplotu v Kelvinech dnes dokončíme problematiku vyvážení bílé měřením na etalon střední šedé tabulky, pohovoříme o RAW a probereme některé opravdové „barevné špeky“.

V dnešním článku se zejména zaměříme na další část našeho měsíčního tématu věnovaného fotokioskům. Řeč totiž bude o srovnání této formy tisku fotografií oproti jejím alternativám, tedy domácímu tisku na termosublimačních tiskárnách a využití fotolabů.

Fotokiosky nabízejí zejména méně náročnějším uživatelům snadno přístupný a rychlý tisk. Podíváme se na jejich vlastnosti a funkce, které nám nabízejí. Zároveň se zaměříme na jejich dostupnost a zmapujeme situaci na našem trhu.

Problematiku vyvážení bílé a základní možnosti digitálních fotoaparátů při vyvážení bílé jsme probrali v minulém díle. Dnes tuto problematiku rozšíříme o automatiku vyvážení bílé (AWB), její problémy a možnost vyvážení bílé na barevnou teplotu v Kelvinech.

V minulém díle jsme započali popis funkce vyvážení bílé (White Balance, WB) včetně jejího historického vývoje a řešení tohoto problému v dobách filmu. Dnes se podíváme na základy elektronického vyvažování bílé a možnosti dnešních moderních DSLR.

Rádi bychom vás pozvali na netradiční toulky po krásách Šumavy s vaším fotoaparátem. Zaměřili jsme se především na místa, která jsou běžně dostupná z hlavních komunikací a kde se dají pořídit krásné snímky.

Vyvážení bílé (White balance, WB) je funkce vynucená ve fotoaparátech a kamerách vlastnostmi lidského vidění. Musely ji řešit již klasické barevné filmové kamery a fotoaparáty, teprve ale digitální fotoaparáty a kamery jí daly úplnou svobodu.

Poslední masově přítomný expoziční režim na většině DSLR je manuální režim M, který bude dnešním tématem. Řada DSLR je však vybavena poněkud zvláštními režimy více či méně typickými jen pro konkrétní značku. A my dnes téma expozice zakončíme právě jimi.

Už jste si někdy byli zaplavat v akváriu plném ryb, korálů a rostlin nejrůznějších barev, tvarů a rozměrů? Proháněli jste se spolu s delfíny? Obdivovali jste krásy modrého světa pod hladinou? Pokud ano, pak vás jistě také napadlo, jak by bylo skvělé tyto vzácné a neuvěřitelně barevné okamžiky zachytit. V dnešním článku se podíváme na několik tipů právě pro takovéto fotografování.

Po kreativním režimu Tv (S) je načase probrat režim Av (A), který patří pravděpodobně mezi fotografy k nejpoužívanějším. Lze hrubě odhadnout, že u profesionálů vzniká asi 70 % fotografií v tomto režimu. Je k tomu řada praktických důvodů, které si dnes probereme.