Příslušenství (strana 28 z 43)

Sebelepší blesk i při sebelepším použití bude stále trpět významným omezením, a sice tím, že je pevně spojen s fotoaparátem. To jednak znemožňuje použití rozměrnějšího příslušenství, ale také omezuje směr světla na převážně čelní. Přitom výrazně plastičtějších obrázků se dá docílit pomocí stínů, které ale vyžadují boční svícení. Způsob, jak to provést, je oddělit blesk od fotoaparátu.

V řadě minulých dílů jsme se věnovali základní strategii práce s bleskem tak, aby blesk nebyl na výsledném snímku vůbec patrný. Dnes se podíváme na některé méně obvyklé funkce blesku, jako jsou červené oči, proč vznikají a jak je redukovat, na zoom hlavu blesku a její vztah ke směrnému číslu, synchronizaci blesku na lamely. A také na stroboskop.

Po vyřešení správné expozice bleskem a po vyřešení míchání barev blesk/trvalé světlo je posledním faktorem k perfektním výsledkům s bleskem vyřešení lesků a stínů. Řada fotografů si jistě všimla, že blesk obvykle produkuje nepěkné tvrdé světlo právě bohaté na stíny a lesky. Jak docílit výrazného zlepšení tohoto problému se dočtete v tomto díle.

Vedle expozice bleskem, kterou jsme probrali v minulých dílech, jsou dalšími typickými znaky práce s bleskem problémy s barvou a problémy s ostrými stíny a lesky. Obojí použití blesku na fotografii jednoznačně prozrazuje, a tím vzdaluje snímek od ideálu, kdy blesk na snímku není vidět. Jak vyřešit právě barvy se dozvíte v tomto díle.

Správná expozice bleskem dokáže pořádně potrápit nejednoho fotografa, a proto jsme se ve dvou minulých dílech věnovali právě jí. Dnes problematiku expozice bleskem dokončíme a zaměříme se na limitní stavy náseku, kdy má problémy se svým výkonem. A základním parametrem pro fotografy je v tomto případě směrné číslo.

V minulém díle jsme započali popis praktické práce s bleskem a i popis problémů, které praktickou práci s bleskem provází. Začali jsme hovořit o expozici bleskem, což je první ze tří kroků vedoucích k dobrému zvládnutí práce s bleskem. Dnes problematiku expozice bleskem rozšíříme výčtem strategií, jak blesk vyrovnat s běžným trvalým světlem.

Minulé díly seriálu o blesku nám daly základní představu o tom, jak pracuje fotografický blesk a jak se měření a nastavování expozice bleskem vyvíjelo v čase. Dospěli jsme až k dnešnímu stavu, kdy se automatika snaží pomocí měřícího předblesku zmapovat scénu a určit správné množství světla pro hlavní blesk. Jak tedy s bleskem pracovat prakticky?

V tomto díle nás čeká podrobný rozbor současné metody automatického určování expozice bleskem, a sice metody TTL měření s předbleskem. I když je to nejmodernější a nejlepší metoda, tak i na jejím poli probíhá neustálý vývoj a vylepšování. A o co konkrétně půjde, to si podrobněji popíšeme právě dnes.

V minulých dílech jsme se propracovali až k TTL měření automatické expozice s bleskem dnes běžně používaném u filmových fotoaparátů. Moderní TTL měření bylo však v digitálních fotoaparátech ještě rozšířeno o předblesk, což je dnešní téma. Pojďte s námi tedy opět proniknout do tajů fotografických blesků.

V minulém díle jsme se zabývali dávnou historií blesků, kdy blesky nebyly nijak regulovány a bleskly tak vždy svým plným výkonem. Dnes se podíváme na úsvit moderních časů, kdy se objevily první elektronické blesky s regulací výkonu a začala tak pracovat automatická regulace. Cesta k dnešním moderním TTL měřením však byla trnitá.

Snad každý fotograf si dnes čas od času pomůže bleskem. A snad každý fotograf občas s výsledky není spokojen a viní blesk či fotoaparát z nedobrého výsledku. Avšak málokdo si uvědomuje, jak dlouhou cestu dnešní blesky již urazily a jak těžké byly začátky s nimi.

V dnešním článku se zejména zaměříme na další část našeho měsíčního tématu věnovaného fotokioskům. Řeč totiž bude o srovnání této formy tisku fotografií oproti jejím alternativám, tedy domácímu tisku na termosublimačních tiskárnách a využití fotolabů.