@kapitan
Článek sice zmiňuje právo k použití, ale nějak už neřeší editaci. Tj. zajímalo by mě, zda když se zveřejněním poskytuje licenci na použití obrázku, zda ho můžou i editovat - oříznout podpis, zmenšit rozměr tak, aby byl nečitelný atd. nebo zda lze požadovat, aby ho museli použít tak, jak je?
"4:3 snímky tedy mají rozlišení 4112×3088 pixelů... Pouze formát 1:1 se už řeší částečným ořezem na 3088×3088 pixelů"
Mně to připadá spíše jako úplný než jako částečný ořez. Btw. jakou má logiku to uspořádání poměrů 3:2 16:9 1:1 4:3, že nepoužili přirozené (orientace diagonály/ výška/ šířka) 1:1 4:3 3:2 16:9?
@oldsurkala85
No ale to koukáte na jeden pixel, když na sousední pixel aplikujete stejné posuny, tak na něm dostanete něco jiného - nedostanete RGB, ale buď RGG, nebo GGB. Tohle vám bude fungovat jen na původně "zelené pixely", na ostatní ne, schválně si zkuste reálně zakreslit.
RG/GB -(posun ?)> {RG}{RG}/{GB}{GB} -(posun zpět a ?)> {RGG}{RGB}/{RGB}{GGB}
To byste musel pro liché pixely udělat jeden posun jiný než pro sudé, pak to ale nelze zvládnout v jednom snímku, že. Musely by se "modré a červené pixely" posouvat na dvakrát víc pozic než "zelené pixely", abyste získal všude {RGB}.
@oldsurkala85
(komentář se vztahuje k oběma Vašim příspěvkům) Ať koukám, jak koukám, tak v tom ten Foveon nevidím, to by a) musela být osminásobná expozice a nikoliv šestinásobná (a získalo by se RGGB místo RGB) nebo b) by místo Bayerovy masky RG/GB musela být použita maska RGB/GBR. Takhle se získá a) řádky RGGB a mezi nimi střídavě řádky RG a GB, nebo b) dvojřádky, kde se střídá RGB s RGG, střídající se s dvojřádky, v nichž se střídá RGB s GGB. V obou případech se ale na každý původní pixel získá průměrně 3/2R 3G 3/2B a nikoliv 2R2G2B. Každopádně, tímto snímáním se nezíská "200 milionů RGB bodů", ale 300..., těch 200MPx se spíš získá tak, že se a) interpolují chybějící barvy pro tyto pozice a b) interpoluje informace i pro nediagonální mezipozice, aby se získalo dvakrát jemnější rozlišení ve dvou dimenzích -> 4x větší výsledek oproti původnímu.
Revoluční by bylo, kdyby po vzoru počítačí bylo jedno tělo v prodeji s více různými snímači, aby si každý mohl zvolit, zda chce maximální rozlišení, něco akorát na jeho rozměry tisku, nějaké experimentální uspořádání atd. :-/
Konečně zase nějaký kompakt s výraznějším gripem... s Olympem C-4000 jsem se mohl hrabat ve všem nastavení i když jsem se druhou rukou musel držet někde na skále nebo jistit ve větru na útesu... a i když jsem před dvěma lety vybíral nový kompakt, to se nedá pořádně držet (včetně většiny bezzrcadlovek)... proč musí být všechno takové krabičky cigaret, to nestačí aby jich takových byla jen většina a pár jich bylo za co držet?
@Pavel Matějka
Ono jestliže jediná změna je v tom, že v EXR Auto režimu to místo režimu většího rozlišení zvolí režim většího dynamického rozsahu... http://forums.dpreview.com/forums/readflat.asp?forum=1012&thread=40572378 No, jinak nastavitelnost RAW tlačítka jako druhého Fn je příjemná, pamatování ISO/DR také. Ještě by to chtělo ISO&DR braketing i při focení do RAW/JPEG&RAW a 24 hodinový režim. A myslíte, že EXIF se načítá teprve až při ukládání na kartu, nebo proč nelze měnit nastavení, dokud se fotografie ukládají, když mají dvoujádra a tedy by ty dvě činosti šlo paralelizovat?
Mě přijde zvláštní, že objektivy Samsung jsou osamoceny až pod těmi univerzálními... případně ještě z názvu odebrat "Objektivy". A možná přidat Fujifilm X10.
No, mě tenhle podzim také zklamal... ale ne kvůli mlhám (smogu)... spíš barevně, list jako by šly ze zelené rovnou do hnědé, maximálně kratičké zastavení ve žluté... oranžová a červená téměř žádná :-( ... Předchozí dva roky to bylo mnohem lepší.
Mezi těmi dvěma fotkami s mraky, 'a vy jste doslova na vrcholku světla' nebylo to zamýšleno spíš se 'světa'? Jinak mě posledně v Mamores pohltily místo mlhy červánky, to byl zážitek. :-)
@oldsurkala85
Po zjištění syndromu bílých teček (WDS) - tedy spíš obřích kruhů - bych s doporučením X10 váhal... a to říkám velice nerad, protože to je první foťák, co se mi za 15 měsíců vybírání nového fotoaparátu zamlouval... snad to vyřeší v nejbližší aktualizaci firmwaru.
No ale já to mám z experimentálních zkušeností a právě těmito argumenty si to pouze vysvětluji... (A stabilizace u Olympu C4000 není.) Ale jak jsem psal, rozhodně to nepaušalizuji pro všechny váhové kategorie - pro těžší systémy se pravděpodobně bude optimální úhel zmenšovat až pro dostatečně těžké systémy bude natolik malý, že bude lepší přiložit hledáček k oku, než ho oddálit, aby bylo vidět na displej - natož pro všechny konstituce... další věc, jak připomněl (tuším) busy, může záležet na ohnisku, kdy větší přiblížení zvýrazní frekvence třesu, které se u běžných ohnisek neprojeví a u nichž může být zastoupení opačné. Také může hrát roli vítr, resp. jeho poryvy, v kterých na těch irských a skotských útesech bývám často, které s tělem poněkud cloumají... Taky záleží na tom, zda má člověk obě ruce 'stejně', nebo zda má např. jednu předsunutou na objektiv, s čímž pak souvisí další věc, že loket většinou bývá vystrčen do strany, což mi vychází méně stabilní, než když je ve svislé rovině procházející zápěstím a ramenem příslušné ruky. Pak taky bude průběh té funkce záviset na konkrétní konstituci, já s necelými 60kg budu mít stěží průběh té fukce stejný jako někdo mohutný...
Ano, bylo to myšleno, tak že zdůvodnit se dá vše. ;-) Co z toho je lepší ve většině případů si tvrdit netrufnou, určitě záleží na kombinaci konkrétní jedinec, konkrétní výbava, konktétní situace... ovšem klidně to může být tak, že ve většině případů je hledáček jen relikt z dob kinofilmu... kdo ví, zrcadlovkáři provádět nějaké důkladnější testování nebudou, protože se budou držet tradic, a ostatní to testovat nebudou, protože jim je to jedno...
A já bych naopak prostou fyzikou a lidskou fyziologií zdůvodnil, proč je stabilnější fotit při těch napůl pokrčených rukou. Stačí si vyzkoušet, jaký čas udržíte s fotákem u oka a jaký výše popsaným držením s napnutým řemenem kolem krku. ;-) Minimální úhel v lokti se (alespoň mně) klepe výrazně více, než těch cca. 90°, neboť (téměř) maximální pokrčení není přirozený stav tohoto kloubu a okolních svalů. Dále hlava má díky obratlům větší volnost, takže hrozí přidání dalších pohybů. A zvláště za větrnějších podmínek mi připadá, že situaci spíše zhoršuje, než zlepšuje. Díky většímu poloměru se také absolutní velikost posunu projeví méně oproti focení u oka, kdy reálná změna úhlu bude výrazně větší.
No, třeba mě přijde focení přes displaj o něco stabilnější, než přes hledáček... ale nedržím ho v natažených rukou, v lokti mám úhel cca. 90° a v rameni cca. 60°. Ale můj Olympus C-4000 má jen cca. 550g, tak nevím, jak je to s těžšími sestavami.
@Iudex
Jenže v RAW by se neměla kódovat barva, ale pouze jas (v případě použití Bayerovy masky). Barva se vypočítává až při převodu do JPEG... a naprostá většina fotoaparátů používá 12, resp. 14-bitové převodníky, takže pro těch dalších 12, resp. 10 bitů na pixel zdůvodnění není (tedy pokud si nepředstavuji zpracování dat špatně).
@Iudex
Tvrdí to v manuálu (17 fotek v RAWu na jednu 1GB SD kartu)... a vzhledem k tomu, že když jsem hledal, tak jsem v žádné recenzi ani diskuzi nenašel zmíněnou reálnou hodnotu, tak nezbývá, než se této šílenosti děsit (vzhledem k tomu, že Samsung měl už dřív RAWy nesmyslně veliké).
@Iudex
Ono nevím jak ostatním, ale mě na tom mnohem víc než vlastní hustota vadí ten zbytečný objem dat... když si vezmu, že na A4 při rozlišení 300dpi stačí 9,25MPx. Zvlášť u toho Samsungu, kde bezdůvodně (alespoň mě žádný nenapadá) jsou ty RAWy dvakrát větší i oproti případu, kdy by se vůbec nekomprimovaly... pouhých 17 fotek na 1GB dat, 80 fotek se nevejde na jedno DVD.