Panasonic Lumix TZ18 vs. TZ20: bitva CCD a CMOS

Velmi populární řada kapesních ultrazoomů Panasonic Lumix TZ se dočkala dvou nových modelů TZ18 a TZ20. Protože se tyto modely od sebe liší více, než jen LCD displejem a přítomností GPS, rozhodli jsme se vzít do testu rovnou oba dva přístroje. Velkým rozdílem je totiž snímací čip. Zatímco TZ18 má tradiční 1/2,3" 14MPx CCD čip, u TZ20 najdete MOS senzor se stejnou úhlopříčkou i rozlišením. Ten navíc nabídne Full HD videosekvence i mnohem rychlejší sekvenční snímání. My se podíváme, jaký je rozdíl ve kvalitě snímků.

 

 

Nové kompakty Panasonic Lumix TZ18 a TZ20 přináší větší 16× optický zoom, přesto mají v podstatě totožné rozměry i hmotnost jako předchůdci. Jde tedy o kapesní ultrazoomy s velkými možnostmi. Ergonomie držení je díky menšímu gripu i odkládacímu místu pro palec na zádi velmi slušná. Zpracování hodnotím také jako docela dobré. Červená varianta je TZ20, černá pak TZ18.

Kdo má zkušenosti s předchozími modely řady TZ, bude se tu cítit jako doma. Rozmístění tlačítek je v podstatě velmi podobné předchůdcům, nicméně pár rozdílů se zde najde (jinak umístěné tlačítko pro nahrávání videosekvencí, čtyřsměrný ovladač).

Na přídi je vidět nový objektiv se 16× optickým zoomem, který začíná na širším 24mm ohnisku. Kvůli širšímu ohnisku ale vzniká dnes tak častý problém s interním bleskem, který na nejširším ohnisku vytváří stín v levém spodním rohu. Bohužel, nelze mít všechno a je tedy třeba pro lepší snímky trochu zoomovat (stačí jen trošičku). Na druhou stranu od blesku je pak přisvětlovací AF dioda.

Objektiv Leica DC Vario-Elmar nově nabízí zvýšený 16× optický zoom, a to od velmi širokoúhlých 24 milimetrů po maximálních 384 mm. Objektiv tedy dostal lehce širší ohnisko a o 28 % lepší přiblížení. Daní za toto navýšení zoomu je bohužel výrazně horší světelnost objektivu. F3,3 na nejširším ohnisku zůstalo, ale na nejdelším ohnisku se zhoršila z F4,9 na F5,9. Panasonic tak bohužel opustil koncept světelných kapesních ultrazoomů a přidal se ke konkurencí. Jeho výrazná konkurenční výhoda tak vzala za své. Pouze marketingové oddělení Panasonicu si mne ruce. Fotografové nikoli. K dispozici je optická stabilizace POWER O.I.S.

Na horní straně modelu TZ20 vidíte spoustu věcí. Zleva je to reproduktor, GPS modul, stereo mikfrofon a středně tuhé kolečko fotografických režimů. To má střední aretaci a poněkud menší výšku, takže v létě se se zpocenými prsty může dost těžko otáčet. Je zajímavé, že zatímco TZ20 při otáčení dělala jemný tlumený zvuk, TZ18 naopak hlasitě cvakala. Spoušť má velmi příjemný chod, rozumné nastavení namáčknutí i síly potřebné pro domáčknutí. Páčka zoomu je rovněž bez potíží a potěší téměř nekonečné množství poloh zoomu. Fotoaparát se zapíná tradičním posuvným tlačítkem, což mi připadá jako nešťastné řešení. Nahoře je pak tlačítko pro zapnutí natáčení videosekvencí.

Lumix TZ18 je podstatně chudší. GPS modul zmizel, mikrofon zaznamenává pouze mono zvuk a místo tlačítka pro natáčení videosekvencí je zde E.ZOOM, tlačítko, které rychle zazoomuje na maximum.

Oba fotoaparáty se liší LCD displejem. V obou případech má velkou úhlopříčku 3,0". Začneme modelem TZ20. Zde má rozlišení 460.800 pixelů (320×480 pixelů), což dává hezký a ostrý obraz. Rovněž pozorovací úhly jsou velmi slušné. Bohužel TZ18 má jen klasické rozlišení 230.400 bodů (320×240 pixelů), což by ale nebylo zas tak špatné. Panasonic však oba modely odlišil displejem až moc. Pokud máte vedle sebe TZ20 a TZ18, připadá vám, že TZ18 fotí snad přes igelit.

Oproti TZ20 je obraz znatelně neostřejší (až máte nutkání pořád kontrolovat ostrost, jestli je vůbec dobrá), pozorovací úhly jsou velmi špatné. Seshora obraz rychle zesvětlá, ze stran a z boku dochází k silné inverzi barev. Na druhou stranu MOS čip v TZ20 opravdu hodně šumí a v interiéru je na displeji vidět spíše jen spoustu různobarevných šumících pixelů.

Napravo od displeje je opět posuvné tlačítko pro vstup do režimu prohlížení. Bohužel, Panasonic si zde zase nedal říct a vše špatné zůstalo. Není mi jasná jediná výhoda posuvného tlačítka. Špatně se to ovládá, navíc se nedá namáčknutím spouště rychle přejít do režimu focení, protože je nutné posunout tlačítko zpátky. Pokud jej navíc zapomenete v režimu prohlížení a vypnete fotoaparát, při příštím spuštění se budete hodně divit, proč fotoaparát nenabíhá a až po chvíli se zobrazí vyfocený snímek )místoočekávaného náhledu pro focení). Jednoduše nesmysl. Kdy se už konečně dočkáme normálního tlačítka?

Další nevýhodou, zejména u modelu TZ18, je to, že prohlížení zvětšeného snímku je neuvěřitelně pomalé. Takhle pomalý fotoaparát (co se týče posouvání v rámci jednoho snímku po různých jeho částech) jsem snad ještě netestoval. TZ20 má naštěstí dotykové ovládání, takže zde problém odpadá.

Následuje tlačítko EXPOSURE, které je nutné zmáčknout v prioritních režimech nebo manuálním nastavení expozice k tomu, aby čtyřsměrný ovladač začal fungovat jako ovladač pro nastavení expozičních hodnot (nahoru/dolů se nastavuje čas, vlevo/vpravo pak clona). Další věc, která mi není jasná, je přechod od čtyřtlačítkového čtyřsměrného ovladače do spojeného. Hrozí tak šikmé stisky, kdy při zmáčknutí ovladače v mezipoloze (šikmo) není jisté, co se aktivuje. Směrem nahoru se aktivuje expozice (a bracketing), vpravo blesk, dole makro a vlevo samospoušť (bohužel nutno po každém snímku aktivovat znovu).

Tlačítko DISP upravuje zobrazení displeje a tlačítko Q.MENU spouští již dle názvu quick menu. V tom můžete nastavit třeba ISO citlivost, vyvážení bílé a další.

Napravo je ouško na provlečení poutka. Pod krytkou najdete USB port, u TZ20 navíc i HDMI.

Na levé straně není nic zvláštního, můžete jen posoudit šířku přístroje.

Potěší kovový závit pro stativ. Následuje krytka, pod níž najdete slot pro paměťovou kartu i Li-Ion akumulátor.

Napájení zajišťuje Li-Ion akumulátor DMW-BCG10E s napětím 3,6V a kapacitou 895 mAh. Jako paměťové karty můžete použít SD, SDHC i SDXC.

Zhodnocení ovládání bude možná trochu zvláštní. Panasonicy mají tradičně velmi dobré ovládání a pro běžné použití to platí i pro TZ18 a TZ20. Nicméně Panasonic nevylepšil to, co bylo kritizováno u předchůdce a naopak zkazil pár věcí. Tak uvidíme, jak to bude s obrazovou kvalitou.