Recenze Fotoaparáty Kompakty Olympus

Olympus mju-7010: stylovka v růžovém | Kapitola 4

Milan Šurkala

Milan Šurkala

2

Seznam kapitol

1. Olympus mju-7010: stylovka v růžovém 2. Expoziční režimy a ostření 3. Výbava a nastavení 4. Fotografické testy
5. Fotografické testy 2 6. Fotografické testy 3 7. Galerie ilustračních snímků 8. Závěr

V dnešní recenzi jsme zabrousili mezi malé kompakty s velkým rozsahem zoomu. Otestovali jsme nový Olympus mju-7010, který v tenkém těle přináší rovnou 7× optický zoom a 12MPx snímač včetně mechanické stabilizace. Podívejme se, jak si tento nový kompakt vede.

Reklama

Sférické zkreslení a vinětace


Na přiložených snímcích vidíte, že objektivu se nevyhýbá sférické zkreslení na širokém ohnisku. Patří k těm středně průměrným, existují lepší, ale i horší objektivy. Všimněte si, že nikde není žádná vinětace. Na nejdelším ohnisku je pak vše v naprostém pořádku, linie jsou příkladně rovné.

image

ohnisko 28 mm
image

ohnisko 196 mm


U fotoaparátu Olympus mju-710 nelze nastavovat clonu, a tak jsem se u testu zkreslení věnoval spíše zkreslení při různých ohniscích.

image

ohnisko 28 mm, clona F3

image

ohnisko 35 mm, clona F3,2
image

ohnisko 44 mm, clona F3,4

image

ohnisko 59 mm, clona F3,8
image

ohnisko 73 mm, clona F4
image

ohnisko 92 mm, clona F4,2


Jak je vidět, objektiv netrpí na vinětaci, resp. to silně vypadá, že ji fotoaparát softwarově odstraňuje, čemuž by odpovídala i výrazná jemnost snímků v rozích. Ostrost je však na třídu fotoaparátu až překvapivě dobrá.

image

ohnisko 108 mm, clona F4,4

image

ohnisko 135 mm, clona F4,8
image

ohnisko 158 mm, clona F5,3

image

ohnisko 180 mm, clona F5,7
image

ohnisko 196 mm, clona F5,9


S delšími ohnisky jsou rohy stále ostřejší, nicméně od cca 160mm ohniska se začíná ve větší míře ukazovat chromatická aberace.


Digitální šum


Vysoké rozlišení na malém čipu, to nikdy nezní pozitivně. A 1/2,33" CCD snímač s rozlišením 12 megapixelů je přesně tento případ. Nesuďme však fotoaparát ještě před testem. Na modrých plochách snímku uvidíte jasový šum, na bílé ploše pak barevný a malá písmena ukáží úroveň detailů.

image


testovací snímek

image


ISO 64


Nejnižší citlivost ISO 64 je v podstatě bez jasového šumu. Na bílé ploše si lze všimnout barevný šum, ten ale bez ztráty detailů odstraníte v odšumovacím softwaru. Úroveň detailů je v tomto testu dobrá.

image


ISO 100


Mírně vyšší ISO 100 je jen mírně zrnitější, na svou kategorii dobrý výsledek.

image


ISO 200


Citlivost ISO 200 bojuje s barevným šumem, flíčky jsou spíše plošného charakteru a málo výrazné. Jasový šum je slabý, mírně se ztrácí ostrost. Každopádně dobrá práce.

image


ISO 400


Od citlivosti ISO 400 je velmi dobře patrné silné odšumování, které se projevuje na malém jasovém i barevném šumu, ale také velmi slabých detailech. Na tuto citlivost si už dávejte hodně velký pozor.

image


ISO 800


Další navyšování se projevuje v doslova drastickém odšumování, takže vylézají ustřelené pixely (které už odšumovací algoritmus nepovažuje za šum, ale naopak o detaily). Detaily však na snímku vůbec nejsou, vše je rozmyté a neostré.

image


ISO 1600


U nejvyšší citlivosti ISO 1600 to fotoaparát vzal z gruntu. Prostě celý snímek rozmáznul a šum zmizel. Stejně tak ale veškeré detaily, o ostrosti se nedá ani v nejmenším mluvit. Dalším testem je zachování detailů při slabším světle.

image


testovací snímek

image

ISO 64

image

ISO 100
image

ISO 200

image

ISO 400
image

ISO 800
image

ISO 1600


Na citlivosti ISO 64 a ISO 100 podává fotoaparát dobré výsledky, snímek je ostrý, šumu je málo. ISO 200 začíná trochu ztrácet detaily, ale stále ještě vypadá použitelně. To se ale nedá říci o ISO 400, který je výrazně rozmyto, ISO 800, které je zbytečně doostřováno (vznikají ustřelené pixely) a ISO 1600 přináší výrazné patlání. Do citlivosti ISO 200 včetně produkuje Olympus mju-7010 docela pěkné obrázky. Nakonec se podíváme ještě na snímky bílé plochy.

image

ISO 64

image

ISO 100
image

ISO 200

image

ISO 400
image

ISO 800
image

ISO 1600


Jak vidíte, v podstatě všechny plochy jsou hladké, protože zde značně úřaduje odšumování. To je patrné zejména u ISO 400, které je poněkud hladší než ISO 200, u ISO 800 je ještě podstatně silnější, ale vede ke vzniku ustřelených pixelů. Rozmazávání při ISO 1600 je také evidentní.

image


Tato pozorování odpovídají i tomuto grafu. ISO 400 začíná výrazně odšumovat, graf rozdílů jasů klesá. U ISO 800 díky silnému odšumění vznikají ustřelené pixely, které graf výrazně navyšují, naopak výrazné rozmazání (spíše než odšumění) zase sráží u ISO 1600 graf směrem dolů.


Vyvážení bílé, barvy


S vyvážením bílé si moc nevyhrajete. Žádná manuální nastavení zde nejsou, chybí i vyvážení pro záblesk. Většinou však automatika pracuje správně, mírný problém dělá jen žárovka, kdy jsou snímky lehce do oranžova. Je to však ještě v přijatelné rovině.

image

auto

image

slunečno
image

zamračeno

image

žárovka
image

zářivka 1

image

zářivka 2
image

zářivka 3


A nyní ještě jedna "reálnější" scéna.

image

auto

image

slunečno
image

zamračeno

image

žárovka
image

zářivka 1

image

zářivka 2
image

zářivka 3


K dispozici sice nejsou nastavení kontrastu, ostrosti či redukce šumu, fotoaparát však nabízí čtyři umělecké filtry, které mnozí poznají již ze zrcadlovek Olympus, případně nejnovějších kompaktů této značky.

image

pop art

image

kamera obskura
image

rybí oko
image

skica


Všechny čtyři režimy jsou zajímavé, jen mi tu trochu chybělo Filmové zrno. Pop art je skvělá možnost, jak přijít ke krásně barevným fotografiím, Kamera obskura naopak barvy mírně potlačí a zvýší vinětaci. Rybí oko sice vypadá zajímavě, ale osobně bych se bez něj obešel, režim Skica je také poměrně fajn. Nicméně už to opravdu nevypadá jako fotografie :-)


Předchozí
Další
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama