Samsung IT100: kompakt a kamera v jednom | Kapitola 4

---

Sférické zkreslení a vinětace

Objektiv fotoaparátu Samsung IT100 mě velmi mile překvapil po stránce zkreslení. Ani na nejširším ani na nejdelším ohnisku nejsou patrné žádné chyby, linie jsou příkladně rovné. To jsem u kompaktu ještě neviděl. Jen je otázka, zda zde pracuje nějaké softwarové vyrovnávání nebo nikoli.

ohnisko 28 mm

ohnisko 140 mm

Objektiv má naprosto netradiční průběh vinětace. Zatímco tato optická vada se zpravidla vyskytuje na širokých a dlouhých ohniscích, u Samsungu IT 100 zde právě není moc patrná, ale naopak v prostřední rozsahu zoomu roste. Zvláštní.

Digitální šum

Samsung podlehl módě zvyšování rozlišení, a tak není divu, že malý 1/2,33" snímač disponuje vysokým rozlišením 12 megapixelů. Navíc zpracování obrazu u této značky patří spíše k těm horším, o to jsou větší předpoklady na zašuměné fotografie. Nicméně je možné, že Samsung zapracoval a situace se zlepšila.

Na testovacím snímku CD disku lze dobře vidět jasový šum na modré ploše, barevný se zpravidla dobře projevuje na bílém pozadí a rovněž lze posoudit úroveň zachování detailů na prolisech disku.

testovací snímek

ISO 80

Bohužel je vidět, že už i při nejnižší citlivosti ISO 80 dostává fotografie trochu na frak. Jasového i barevného šumu je sice málo, ale detaily nejsou ostré, prolisy na disku jsou mírně rozpité. Občas se projevují jasově úplně ustřelené pixely.

ISO 100

Vyšší citlivost ISO 100 má překvapivě trochu lepší obraz. Je sice méně kontrastní, ale soudržnost linií je trochu lepší, neobjevují se ani ustřelené pixely. Jasový i barevný šum zde nenajdete, ale snímky jsou prostě poněkud rozpité.

ISO 200

ISO 200 má stejně jako ISO 100 příjemnou strukturu šumu (na rozdíl od ISO 80), ale rozpití opět stoupá a prolisy na disku jsou jen slabě znatelné. Červená písmena se začínají rozpíjet. Vzhledem k vysokému rozlišení lze snímek dobře zmenšit a vtisknout mu dojem slušné kvality.

ISO 400

Červená písmena se rozpila, jako by byla namalována vodovými barvami, nebo byla pozorována přes průhledný igelit. Šum má opět docela rovnoměrnou strukturu, detaily mizí v nenávratnu, zůstávají pouze světlá písmena.

ISO 800

Další navýšení citlivosti výrazně zvýší barevný a jasový šum. Stejně jako ISO 400, ani ISO 800 bych už nedoporučoval používat.

ISO 1600

No zde je jasné, že ISO 1600 k ničemu není. Šum dostal typický digitální charakter po neúspěšném odšumění. Nemá smysl se touto citlivostí zabývat.

ISO 3200

Nejvyšší citlivost je k dispozici v rozlišení maximálně 3 megapixely. Ani to však nepomůže tomu, aby snímek vypadal hezky.

Dále se podívejme na snímky plyšového zajíce, kde uvidíme zachování detailů při různých citlivostech za slabšího světla. U tohoto osvětlení fotoaparát poněkud špatně nastavil vyvážení bílé, obyčejně však s žárovkou nemá problémy.

testovací snímek

ISO 80	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200

Citlivosti ISO 80 až ISO 200 se projevují v podstatě totožně. Detaily vypadají dobře, je však vidět rozpití oblastí s málo rozdílným jasem. Šum je minimální. U citlivosti ISO 400 se začíná mírně zvyšovat jasový šum a klesají detaily. To je ještě mnohem více patrné u ISO 800. Citlivost ISO 1600 šumí barevně, nepěkně rozpíjí a prakticky není skoro nic vidět. Nejvyšší ISO 3200 je k dispozici pouze ve třech megapixelech, snímek vypadá trochu ostřeji, ale šum je velmi patrný. Nakonec se ještě mrkneme na snímky bílé plochy.

ISO 80	ISO 100
ISO 200	ISO 400
ISO 800	ISO 1600
ISO 3200

ISO 80 a ISO 100 mají hladký obraz, ISO 200 začíná mírně šumět. U citlivosti ISO 400 už je jasový šum výraznější a v pozadí se začínají objevovat slabší barevné fleky. Nepěkné je ISO 800 s výraznějšími hrudkami a ISO 1600 má typické velmi výrazné rozpité oblasti. Nejvyšší ISO 3200 opět přináší spoustu téměř černých pixelů.

Průběh šumu je poměrně zajímavý. Jasový rozdíl mezi pixely moc neroste a až při nejvyšší citlivosti ISO 3200, která je k dispozici v nejmenším rozlišení, šum výrazně vzroste. Opět poměrně netradiční, protože u fotografií s menším rozlišením má šum tendenci spíše klesat. IT100 ale nepoužívá u nejvyšší citlivosti odšumění, takže je tento výsledek pochopitený.

Vyvážení bílé, barvy

Až na vzácné případy (viz zajíc v předchozí kapitole) pracuje vyvážení bílé velmi dobře. Při žárovce mívají fotografie obyčejně rozumně teplejší nádech, naopak ve stínu jsou barvy přiměřené a nikoli vybledlé. K dispozici je i vlastní vyvážení bílé, stačí jen v menu namáčknout spoušť.

automatické	denní světlo
pod mrakem	zářivka typu H
zářivka typu L	žárovka
vlastní nastavení

Dále se podívejme na klasičtější scénu a vliv vyvážení bílé na ni.

automatické	denní světlo
pod mrakem	zářivka typu H
zářivka typu L	žárovka
vlastní nastavení

Fotoaparát dále umožňuje nastavit spoustu barevných stylů včetně vlastního nastavení jednotlivých barevných složek.

normální	měkký
výrazný	prales
retro	chladný
klid	klasický
negativní
vlastní (min. červená)	vlastní (max. červená)
vlastní (min. zelená)	vlastní (max. zelená)
vlastní (min.modrá)	vlastní (max. modrá)

Další možností je vlastní úprava kontrastu.

kontrast -2	kontrast +0
kontrast +2

Jak vidíte, tak nastavení kontrastu se na snímcích dramaticky projevuje. Nejvyšší kontrast příliš ztmavuje prakticky všechny trochu tmavší plochy, u nejnižšího kontrastu zase dochází k nepěkným artefaktům a snímky působí poněkud rozplizle. Ideálně nechte prostřední nastavení. Na dalších snímcích se podíváme na ostrost.

ostrost -2	ostrost +0
ostrost +2

Když nastavíte ostrost na minimum, počítejte se skutečně rozmazanými snímky, takže nechte nastavenou alespoň tu nulu. Vyšší ostrost zvýrazňuje kontury, takže kolem hran budou patrné světlé linie, to může být nepříjemné např. kolem stromů. Jako poslední je nastavení saturace.

saturace -2	saturace +0
saturace +2

---