Name: Sony SLT-A33: přesvědčivý revolucionář
Item: Sony SLT-A33: přesvědčivý revolucionář
Rating: 10
Author: Milan Šurkala

Seznam kapitol

1. Sony SLT-A33: přesvědčivý revolucionář 2. Autofokus, ostření, makro, expozice, foto režimy 3. Videosekvence, stabilizace obrazu portréty a blesk 4. Výbava, výdrž, software a displej 5. Digitální šum

6. Optické vlastnosti objektivu 7. Rychlost, zoom, barvy, protisvětlo 8. Noční a standardní scéna 9. Galerie ilustračních snímků 10. Závěr

Dnešním testem prošla revoluční zrcadlovka Sony SLT-A33 s polopropustným zrcadlem, které dovoluje fázové ostření i trvalý Live View s elektronickým hledáčkem. Má 14MPx rozlišení, Full HD video, hardwarové HDR a mnoho dalších. Jaká je tato zrcadlovka?

Reklama

V útrobách přístroje najdete APS-C čip Exmor CMOS. Ten má rozměry 23,5×15,6 mm a rozlišení lehce přesahující 14 megapixelů. Na dnešní dobu tedy standardní hodnoty. Oproti

Sony NEX-3, NEX-5

Alpha 560

ale čipu stojí v cestě polopropustné zrcadlo. NEXy zrcadlo vůbec nemají, Alpha 560 jej umí sklopit.

U SLT-A33 to není možné a 30 % světla jde do ostřících senzorů. Na čip tak neustále dopadá 70 % světla. Může se to zdát velmi málo, nicméně trocha matematiky nám snadno řekne, že zbývajících 30 % dostaneme navýšením citlivosti nebo času o oněch 30 %. A to je zhruba něco kolem 1/3 EV. Výhodou je Live View i v hledáčku (byť někteří to budou považovat za nevýhodu) při současném fázovém ostření. Následující snímky zachycují JPEG na výchozí nastavení (automatická redukce šumu), multiexpozice (šest snímků sloučených dohromady) a konvertovaný obrázek z RAWu bez odšumování (v aplikaci Image Data Converter v3.2).

ISO 100 (JPEG)

ISO 100 (multiexpozice)

ISO 100 (konverze z RAWu)

S citlivostí ISO 100 nejsou žádné problémy. Multiexpozice zahlazuje snímek, některé detaily tak jsou trošičku slabší, na druhou stranu i při doslova brutálních úpravách snímků nebude příliš vylézat šum.

ISO 200 (JPEG)

ISO 200 (multiexpozice)

ISO 200 (konverze z RAWu)

Ani ISO 200 není o nic horší. Šum je v podstatě neexistující, multiexpozice opět dává krásně vyhlazený snímek.

ISO 400 (JPEG)

ISO 400 (multiexpozice)

ISO 400 (konverze z RAWu)

RAW začíná lehce šumět, JPEG trochu více doostřuje. Multiexpozice si ještě pořád ani v nejmenším "nevšimla", že by se ISO zvýšilo.

ISO 800 (JPEG)

ISO 800 (multiexpozice)

ISO 800 (konverze z RAWu)

Při citlivosti ISO 800 si lze všimnout lehce zvýšeného šumu jasového i barevného. V JPEGu je dobře odstraněn, možná až trochu moc. Multiexpozice dává i nadále hladké snímky bez šumu.

ISO 1600 (JPEG)

ISO 1600 (multiexpozice)

ISO 1600 (konverze z RAWu)

ISO 1600 přináší další zvýšení šumu v RAWu i JPEGu, kde je vidět digitální zásah odšumování. Uvítal bych trochu slabší odšumování, aby nevznikaly ustřelené pixely, nicméně i přesto doporučuji nastavit automatické odšumování a nikoli slabší nastavení. To totiž nechává mnoho barevného šumu. Multiexpozice je i nadále bez šumu, snímek jen velmi lehce ztrácí ostrost. Pro požadavek rozumné kvality i nadále bez problému použitelné.

ISO 3200 (JPEG)

ISO 3200 (multiexpozice)

ISO 3200 (konverze z RAWu)

V RAWu je při citlivosti ISO 3200 vidět silný barevný šum a je vidět, že tato citlivost je již pro kvalitní snímky hraniční. JPEG silně odšumuje a patlá, nouzově ale stále použitelné. Multiexpozice velmi jemně jasově šumí a lehce ztrácí ostrost. V podstatě ale k ní i nadále nelze mít námitek. Chcete-li za špatného světla fotit z ruky, směle do toho.

ISO 6400 (JPEG)

ISO 6400 (multiexpozice)

ISO 6400 (konverze z RAWu)

ISO 6400 je v RAWu i JPEGu už docela těžko použitelné. S multiexpozicí sice nenavýšíte ostrost, ale šum je stále přijatelný a fotografie jsou jen jemně zamlžené.

ISO 12800 (JPEG)

ISO 12800 (multiexpozice)

ISO 12800 (konverze z RAWu)

Citlivost ISO 12800 je zde spíše jen pro velmi nouzové potřeby, či spíše pro reklamní letáky. RAW hraje všemi barvami, naopak JPEG barvy ztrácí, je rozpatlaný a zašuměný. Ani multiexpozice na tom není kdovíjak výborně. Šum jako takový zde sice stále téměř není (a to je ISO 12800!), bohužel detaily a ostrost už mizí.

ISO 25600 (multiexpozice)

Pokud je ale multiexpozice s nějakou citlivostí opravdu nepoužitelná, je to až ta nejvyšší, ISO 25600. Dále se podíváme na výřezy snímků plyšového králíka, na němž uvidíte míru zachování detailů.

V podstatě do ISO 800 se šumu bát nemusíte, pouze v RAWu je lehký barevný. Od ISO 1600 se situace začíná lehce měnit. RAW zůstává ostrý, ale s barevným šumem, JPEG se poněkud rozpatlává, multiexpozice sice není naprosto ostrá, ale zachovává si hladkou a stále poměrně detailní strukturu. Od citlivosti ISO 3200 začíná v RAWu hodně promlouvat barevný šum, při ISO 6400 je ještě multiexpozice použitelná.

Opakují se porovnání, kde JPEG vypadá u vyšších citlivostí poněkud rozpatlaně, zatímco multiexpozice přináší jemný jasový šum. RAW už od ISO 800 disponuje poměrně vysokým barevným šumem, ten ale začíná být otravný až při ISO 3200.

Předchozí