Fotoškola (strana 6 z 7)

Desítky let fotografové celého světa empiricky zjišťovali a shromažďovali pravidla jak svými fotografiemi zaujmout. Výsledkem je pár relativně jednoduchých zásad, jejichž dodržováním šance na pěknou fotografii prudce stoupají.

Expozice, zaostření, vyvážení bílé, JPEG či RAW atp., to vše jsou jen technické aspekty fotografie. Jsou-li špatně zvoleny, je fotografie jednoduše řečeno nepoužitelná. Jsou tedy podmínkou nutnou - nikoliv však postačující! Aby fotografie byla i „hezká“ je třeba splnit ještě další, subjektivní a iracionální estetická hlediska.

Překotný vývoj v oblasti digitální fotografické techniky způsobuje, že fotografové neustále inovují svoje vybavení a starého se zbavují. Přitom pro řadu uživatelů mají i o jednu řadu starší modely naprosto dostatečné množství funkcí. A tak se naskýtá otázka, zda se nevyplatí koupit fotoaparát levně z druhé ruky nebo v bazaru.

V závěrečném díle našeho seriálu probereme výsledek - tedy digitální fotografii na kartě a její možnosti uložení u různých fotoaparátů. Dále způsoby propojení s počítačem, televizí a tiskárnou a příslušenství kolem digitálního fotoaparátu.

Každý při výběru digitálního fotoaparátu touží po maximálně kvalitních fotografiích pořízených za širokého rozsahu světelných podmínek a typu scén. Současně se řada uživatelů spoléhá na automatiku. Jak si ale automatiky různých fotoaparátů s problémem poradí?

V tomto díle seriálu si povíme o dalších důležitých vlastnostech digitálních fotoaparátů a sice paměťových kartách, napájení, bateriích a možnosti filmování.

V třetím díle seriálu o faktorech podstatných pro výběr digitálního přístroje nejen na dovolenou budeme hovořit o hledáčku a displeji, kvalitě obrazu, šumu a blesku.

V minulém díle seriálu jsme se věnovali základním vlastnostem digitálního fotoaparátu – rozlišení a zoom rozsahu. Dnes tyto údaje rozšíříme o praktickou práci se zoomem, světelnost objektivu, stabilizaci obrazu a makro možnosti objektivu.

Každý fotograf to řešil, řeší či bude řešit. Nabídka je obrovská, rozsah cen úctyhodný a s technickými parametry, různými vlastnostmi a jedinečnými vymoženostmi se roztrhl pytel. Ano řeč je o digitálním fotoaparátu. A zvláště čas před letní dovolenou je na výběr ten nejexponovanější…

Řada z nás, suchozemců, zavítá o dovolené k moři. Důvodů je dost - načerpat letos tolik vzácné teplo ze Slunce, odpočinout si na plážích a ve vlnách a v neposlední řadě fotografovat. Dokumentovat pobyt u moře za běžného denního světla není nijak obtížné. Pokud si ale položíte vyšší cíle – pořídit fotografie které opravdu rádi zhlédnou nejen příbuzní, musíte nad obsahem a ztvárněním fotografie začít přemýšlet.

S nástupem digitálních fotoaparátů vznikla logicky otázka, jak je to s černobílou fotografií. U klasické fotografie určil barevnost druh filmu, ale jak je to u fotografie digitální se stále stejným senzorem? Mnoho fotoaparátů také nabízí černobílý režim, režim sépiová kost atp. Co vlastně dělají a jak je používat?

Jako každý rok jaro udělalo skvělou práci a všude kolem nás se objevila řada nádherně kvetoucích květin a stromů. Příroda hýří barvami a tvary a ty se přímo nabízejí k tomu nechat se fotografovat. Ale ouha – pokud tyto nádherné květy vyfotografujete metodou „namiř a zmačkni“, často bohužel výsledná fotografie ani zdaleka neukazuje původní krásu!

V minulém díle jsme podrobili testům objektiv, ostření a expozici digitálních fotoaparátů. Dnes budeme pokračovat vyvážením bílé, bleskem a zejména senzorem. Znova ale zopakujme, že cílem není hledat chyby, ale naučit se techniku „na doraz“ využívat!

Snad každý člověk si po nákupu složitého zařízení položí otázku, zda všechny funkce jsou tak jak mají být. Nejinak je tomu i u digitálních fotoaparátů – složitých elektromechanických zařízení. Opravdové závady kryje naštěstí záruka, přesto je ale dobré poznat limity současné techniky a naučit se je využívat ke svému prospěchu.

Zoologické zahrady, safari a přírodní parky jsou ideálním místem, jak strávit dny s příjemným jarním či letním počasím. Poskytnou dostatek podnětů a zábavy jak pro rodinu, tak i pro fotografa. Jaké vybavení vzít s sebou a jaké zásady ctít?

Zlatá éra fotografických filtrů je pravděpodobně nenávratně pryč. Po nástupu digitální fotografie a s obrovským nárůstem možností úpravy fotografií v PC je mnohem jednoduší realizovat je softwarově. Je to ovšem pravda? Dají se všechny filtry v PC zcela nahradit? Jaké jsou kompromisy a omezení?

Velkým hitem poslední doby jsou digitální fotoaparáty a objektivy všeho druhu vybavené některým ze způsobů stabilizace obrazu. Dovednost je to velice praktická, ovšem někteří (samozřejmě převážně méně pokročilí) uživatelé zapomínají, že i optická stabilizace má jedno specifické omezení, které je dobré znát a vyhnout se tak případnému zklamání nad nepovedenými snímky...

I přes veškerou snahu výrobců se stále nedaří vyrobit levně objektiv prostý jakýchkoliv vad. Řada vad je totiž způsobena přímo fyzikálními zákony a tak s jistými optickými vadami se setkáváme snad u všech fotoaparátů. Kdy je možné a jak tyto optické vady korigovat v PC?

Digitální fotoaparáty zaznamenaly obrovský boom a skoro každá česká rodina již alespoň jeden vlastní. Překotný vývoj však pokračuje dál a tak jaký fotoaparát pořídit neřeší jen ti, co zatím nabídce odolávali, ale i ti, kteří pořizují druhý do rodiny případně se rozhodli svůj fotoaparát inovovat. Otázka „jaký vybrat“ je tak na pořadu dne stále a stále…

Jeden z „tajemných“ dílů ve fotoaparátu je clona. I když její konstrukce není v principu složitá, panuje kolem ní spousta mýtů a pověr. A i když její pochopení vyžaduje trochu úsilí, není to naštěstí žádné šamanství.

Jaro budiž pochváleno! Zejména po letošní dlouhé, předlouhé zimě. Na jaře ožívá příroda, květena i hmyz a celá příroda začíná hýřit barvami. Všude teče voda a i když je venku občas ještě nevlídno, tak se člověku nějak chce ven. Po dlouhém zimním posedávání ve vytopené místnosti případně u PC ho to táhne tam kam patří, do jarní přírody na toulky či procházky. A není důvod si s sebou nevzít fotoaparát.

V minulém díle o megapixelech jsme se zabývali zejména tím, jak to funguje uvnitř senzoru, že vlastně 6 megapixelů tak trochu není 6 megapixelů a problematikou DPI. Dnes doplníme tuto informaci o ořez, digitální zoom, vztah velikosti souboru k počtu megapixelů, JPEG a resampling.

Před časem se řada uživatelů digitálních fotoaparátů domnívala, že čím více megapixelů fotoaparát má, tím je lepší. Připomínalo to tak trochu „hon na megapixely“. Nyní se situace již uklidnila a standardem se stalo cca 4-6 MPix. Jak je to ale s megapixely doopravdy?